Žena v kleci

24.01.2013

Žena v kleci je Olsenovým prvním dílkem ze série o kodaňském policejním oddělení Q a zatím napsal vedle Ženy v kleci další tři knihy (Žena v kleci – první kniha série, Zabijáci – druhá kniha série, Vzkaz v láhvi – třetí kniha série a Složka č. 64 – bude čtvrtou knihou série).

Shodou okolností jsem zatím vydané tři knihy v češtině (Složka č. 64 se chystá na rok 2013) četl (Vzkaz v láhvi, Žena v kleci, Zabijáci) v krátkém sledu za sebou, jen to pořadí mělo být trochu jiné a tak mohu srovnávat styl a pointy všech případů.

V románu Žena v kleci za poněkud zvláštních okolností teprve vzniká speciální oddělení Q a má vedle hlavního vyšetřovatele a vrchního komisaře Carla Mørcka i Asada, Carlova nedoceněného kolegu. Prostořeká Rose (se kterou se na oddělení setkáte později) se k malému speciánímu týmu oddělení Q přidá až v knize Zabijáci.

Komisař z oddělení vražd Carl Mørck prožije velmi traumatickou událost. Při vyšetřování je na místě činu zabit jeho kolega, další nejbližší spolupracovník postřelen tak, že ochrne na celém těle a sám Carl vyvázne jen s lehčím zraněním. Vše si klade za vinu, je v depresi, neumí vyjít s kolegy, ztrácí sociální cit, stává se pro své kolegy a nadřízené nepohodlným. Zároveň je ale skvělý vyšetřovatel a tak, když vznikne politický tlak na vytvoření celostátního policejního oddělení, které by se věnovalo starým nevyřešeným a odloženým případům (oddělení Q), jeho nadřízení umě využijí situace a Carla povýší na vrchního komisaře oddělení Q. Uklidí Mørcka do sklepení policejní budovy, přidělí Asada, později Rose a nechají vlastnímu osudu v záplavě nevyřešených případů . .

Carl přeřazení chápe jako povýšení z nutnosti (vyhodit ho dost dobře nemůžeme, a tak ho povýšíme) a na funkci zpočátku rezignuje. Ale Asad se jeví jako dobrý katalyzátor. Neustále dobře naladěný, iniciativní, skrývající neobjevené možnosti a tak trochu stále zahalen tajemstvím o svém původu, rodině a příchodu do země (Syřan, který požádal v Dánsku o azyl) nakonec probudí v Carlovi zájem o jeho první případ oddělení Q – záhadné zmizení mladé, krásné a chytré političky Merete Lynggaarrdové, od jehož zmizení, vyšetřování a následmém pozastavení vyšetřování, když se dostane do „mrtvého bodu“ uplynulo v době, kdy Carl případ znovu otevírá pět let.

Rozbíhá se příběh, který svojí skladbou a zaměřením je velmi podobný knize Vzkaz v láhvi, ale jelikož Žena v kleci byla napsána jako první, tak ve Vzkazu v láhvi Olsen tak trochu „vykrádá sám sebe“. Je ale pravdou, že Žena v kleci nemá tak dobře propracovaný příběh a sofistikovaného pachatele, zde je vidět Olsenův „vývoj“.

Román začíná prologem, ze kterého se čtenář dozví, že někde je vězněna a to za dost krutých podmínek mladá žena, která nechápe kdo a proč ji vězní. Pak kniha pokračuje popisováním okolností vzniku oddělení Q a Carlovu zlost na postupy na něm uplatňované. Nic nepomáhá ani jeho platonické dvoření se Lis a posléze nové psycholožce Moně Ibsenové.

Postupně příběh nabírá gradaci (i zde je velmi silná podobnost s knihou Vzkaz v láhvi), kde se děj odehrává ve dvou rovinách a dvou časových úsecích. Tou první je osud mladé političky Merete a časové rozpětí od roku 2002 – 2007. Tou druhou je vyšetřování jejího případu Carlem, které se rozbíhá počátkem roku 2007.

Merete je násilně odtržena ze svého života, od svého postiženého bratra o kterého se stará, a vězněna za nelidských podmínek v přetlakové betonové komoře, ze které není úniku a kde je plně v moci svých věznitelů. Příběh se rozvíjí v jednotlivých vstupech, ve kterých Merete posléze začíná chápat, proč je vězněna a co to všechno znamená. V poslední fázi svého pětiletého věznění poznává své věznitele a dozvídá se termín své smrti. Celou dobu se snaží udržet si jasnou mysl a mít alespoň část vývoje svého věznění pod kontrolou – přetlaková komora neumožňuje uniknout ven, ale ani se dostat lehce a rychle dovnitř.

Carl v celkem jasném případu, který byl pozastaven, když se vyšetřovatelé v roce 2002 již nedostali nikam dále a všechny stopy skončily neúspěšným prověřením, postupně nachází trhlinky, později trhliny a nakonec se mu celý příběh poskládá v ucelený obraz.

A Olsen jako skvělý režisér obě dvě dějové linie postupně spojuje do stejného časového úseku – Merete zná termín své smrti, který se den po dni blíží a Carl se den po dni blíží k pachatelům, aniž by časové okolnosti Meretiny smrti věděl dopředu.

Stihne se dobrat k cíli dříve, než termín smrti Merete vyprší? To se dočtete a dozvíte až v závěru románu, který na svém konci opravdu graduje a nenechá vás v klidu knihu odložit. Zároveň se dozvíte mnoho o nenávisti a osudovosti, kdy zcela nevinná situace zapříčiní tragédii, která poznamená mnoho aktérů na celý život a dožene je až k činům, které jsou předmětem Carlova vyšetřování.

Myslím, že se jedná o dobrou detektivní zábavu, román je o něco „slabší“ než Vzkaz v láhvi, ale opravdu jen o něco, dal –li jsem Vzkazu v láhvi čtyři hvězdičky, pak Žena v kleci jsou 3,5 hvězdičky, ale sluší ji i ty čtyři, které nakonec dávám.