Brisingr

Ohnivá jiskra dobrodružství zapálí srdce i té největší zimomřivky, protože když se svět kolem rozplétá jako klubko hedvábí, tahle nálož emocí vás vezme na jízdu rychlejší než jarní bouře v rozkvetlé louce. Kdo miluje kouzla, která nekouří a rytíře, co nejsou zrovna z bronzu, najde tu právě to, co se říká: pravý poklad v záplavě obyčejnosti. Všechno se tu míchá s grácií tanečnice na špičkách a dravostí lišky, která ví, kde jsou ty nejlepší skrýše. Srdce bijí v rytmu, co by záviděla i ta nejdivočejší hudba, a emoce střídají barvy jako podzimní listí na větru. Kdo má rád kombinaci síly a jemnosti, najde zlatý střed, co hřeje i v nejchladnějších dnech. Tohle je jízda pro ty, co si rádi umí užít víc než jen pohádku na dobrou noc. A věřte mi, tady se rozloučit nechce nikdo, kdo do toho jednou vkročí.

08.10.2025

Kniha má opět ve stylu starých dobrých fantasy příběhů pár rozvleklejších pasáží a filozofických úvah a stejně jako předchozí díl i tento má v první polovině pomalejší tempo vyprávění.
Eragon rychle dospívá pod tíhou těžké doby a jeho osud se propojuje ještě těsněji s osudy Rorana, Nasuady, Vardenů, elfů, trpaslíků a dokonce i urgalů. Stráví hodně času cestováním po Alagaësii, nějaký čas pobude v trpasličím městě Tronjheimu ve společnosti Orika a také znovu navštíví svého mistra. Zjistí, že jeho otcem byl Brom, je mu odhaleno dračí tajemství Eldunarí a dokonce se mu splní část proroctví kočkodlaka Solembuma, když získá vlastní meč.
Zdánlivě je tento díl poklidnější, ale přesto už začíná boj s královstvím a je cítit, že se schyluje k době, kdy se Eragon bude muset postavit Galbatorixovi.
Stručně: řada tajemství je odhalena

09/2025: 19.1. - 21.1.

Zdá se, že jsem zapomněla přidat komentář. Ve třetí knize opět přichází na řadu více akčnosti. Mě osobně nevadila ani dvojka, i když ji někteří považují za "nejnudnější". Určitě si celou sérii přečtu i potřetí.

Nastaly temné časy a kolem Eragona a Safiry se uzavírá černý kruh! Tohle jsem pochopil už na začátku knihy. Její zevnějšek uš sám oznamuje, jaká kniha bude. Ale nebude nudná a ponurá. Bude temná, plná zrad a všemožných stínů. Dozvídáme se nové a převratné věci, ale také přichází smrt. Už to není přežívání, právě přichází útok!!!

Kniha Brisingr predstavuje výrazné zlepšenie oproti svojmu predchodcovi a vracia sa k dynamickejšiemu a priamočiarejšiemu rozprávaniu. Hoci sa aj v tomto dieli objavujú filozofické a morálne dilemy, už nie sú také roztiahnuté a nebrzdia tak dej.

Príbeh sa točí okolo niekoľkých zaujímavých zápletiek, ktoré ho posúvajú vpred. K najzaujímavejším momentom patrí odhalenie tajomstva Eldunarí, teda dračích sŕdc, ktoré vysvetľuje Galbatorixovu neobmedzenú moc a dodáva príbehu novú hĺbku. Emocionálny náboj mu zasa dodávajú silné scény s Roranom a Katrinou, a ich svadba je naozaj nezabudnuteľná.

Aj keď sa v knihe stále nachádza veľa vedľajších zápletiek a odbočiek, celkovo je Brisingr veľmi čtivý a dokáže vtiahnuť do deja. Postava Nasuady je v tomto dieli detailnejšie prepracovaná, čo príbehu pridáva politickú hĺbku.

Celkové zhodnotenie: Hoci Brisingr celkom nedosahuje úroveň prvého dielu, je výrazným zlepšením oproti Eldestu. Autor v ňom prináša množstvo fascinujúcich odhalení a emotívnych momentov, ktoré udržia čitateľa v napätí. Aj napriek zopár zbytočným odbočkám je kniha dostatočne zaujímavá na to, aby čitateľa motivovala dočítať celú sériu.

Tento díl se mi líbil mnohem víc než předchozí. I když si myslím, že některé kapitoly byly zbytečné a protahovaly děj.

Je neuvěřitelné, že se už blížím ke konci dobrodružství Eragona a Safiry. Není to tak dávno, co jsem začala poslouchat první díl a najednou mám za sebou ten třetí.
 
Na téhle sérii je pár věcí, které oceňuji:
- Autor si dal se světem práci, hodně toho má promyšleno a postupně je vidět, jak to do sebe zapadá.
- Konce jednotlivých dílů vždy navnadí na další, ale zároveň nejsou infarktové, že do nich hned nemusím jít, a můžu to nejdřív zpracovat a dát si od Alagaësie pauzu (což udělám teď)
- A i když se budu opakovat, tak ale pořád platí, že pro mě je tohle asi jedna z knih (v tomhle případě sérií), které jsou lepší v audioverzi. Vyprávění je tu doprovázeno interpretací Martina Stránského, který příběh pozvedá výš a je to tak jiný – lepší – zážitek, než kdybych to četla.
 
Eragon tu už nepřipomíná toho chlapce z prvního dílu. V mnohém se změnil a už nepotřebuje tolikrát zachraňovat jako předtím, teď je to někdy dokonce naopak. Pouto mezi ním a Safirou je každým dnem silnějším a zde bylo možné na chvíli nahlédnout do hlavy i modré dračici a poznat víc i její způsob myšlení.
 
V brisingrovi se objasní pár věcí, které čtenáři mohli doteď vrtat hlavou a zároveň tu byl pro mě asi nejsmutnější konec. Doufala jsem, že si to pamatuji špatně a nestane se to, ale bohužel to byla pravda.
 
Těším se, až se pustím do posledního dílu a dost přemýšlím, že si někdy poslechnu i Murtagha. Jeden by ho rád nenáviděl, ale není to tak snadné a jeho příběh mě začíná lákat víc a víc…
 
Moc děkuji @audiolibrix za poskytnutí audioknihy k poslechu v rámci #spoluprace

Zase o ždibíček lepší díl než ten předchozí. Spousta dojemných i velmi smutných momentů. Naproti tomu "pubertální" Safira,která přiměje člověka se smát. Opravdu se těším na poslední díl a jsem zvědavá, jak to celé dopadne.

Třetí kniha z Alagäesie má pár hluchých míst, ale co už. V tomto díle se setkáváme se všemi postavami, pomalu začíná boj s královstvím, vracíme se do Beorských hor k nově zvolenému králi, Kladivo se protlouká víc a dál ve vojenské hierarchii (někdy až moc Robocopovsky), Eragon naplní první část Solembumova proroctví a nakonec se uzavřeme v našem Eldunarí a se smutkem čekáme na další díl.
Sérii jsem četla hned po jejím vydání a už jsem si to vůbec nepamatovala. Jsem ráda, že se můžu do tohoto světa vrátit. Taky bych chtěla někdy potkat strom Menoa, ale kousat do něj teda nebudu :-)

Čtu knihu podruhé a mám chuť fláknout své minulé já, které ji označilo za nudnou a dalo jí tři hvězdičky. Tak důležitá kniha pro celý svět Odkazu!! Styď se, Adélo. :D

Opět se toho dělo tolik, že jsem se nikdy neměla čas nudit. Děkuji za tuto sérii. Na konci knížky jsem brečela.

Musím se přiznat, že jsem se do čtení musela nutit... ono stejné schéma - XY stran zdlouhavého popisu o ničem, abychom na velkolepé vyvrcholení čekali až do posledních tří kapitol... už mě to nebavilo. Scény s dokonalým Kladivem mi lezly krkem a o inteligenci Eragona jsem začala místy také pochybovat... docela jsem zvědavá, jak to celé dopadne a doufám, že čtvrtý díl bude epickým vyvrcholením a nebudu mít zase tendence u knihy usínat.

Prvních cca 250 stran jsem se strašně nudila, pak už se to konečně rozjelo a já zase dostala chuť knihu přečíst.

Opět jsme si se synem tuhle nálož dobrodružství a akce velmi užili.
Za mě Safira je prostě nejlepší!

Kniha se mi moc líbila a krásně se četla byls jsem moc spokojen za mě doporučuju

(SPOILER) Ještěže jsem se před pátým dílem rozhodla si celou tetralogii přečíst znovu, protože z tohoto dílu jsem si pamatovala jen poměrně málo. Tím pádem jsem ji slupla celkem rychle, je čtivá. Spousta věcí se začíná spojovat, autor to má promyšlené.
Ale opět se nemůžu ubránit i značné kritice - některé popisy jsou až zbytečně rozvelklé a tempo knihy zbržďují, nehledě na to, že určité situace tam nemusí být vůbec, protože neřekly nic víc, než co již dávno víme, a působí tak jako pouhá výpňková vata.
První knize jsem vytýkala, že Murthag je tak dokonalý, až to bolí, během druhého dílu se pro jeho absenci role dokonalosti ujal Roran a ve třetím už je to naprosto nesnesitelné. Sám zabít 200 mužů najednou a porazit urgala v souboji beze zbraní? Jako vážně?
Závěr byl pro mě největším zklamáním. Jako pardón, chápu, že autor potřeboval, aby Oromis zemřel, ale nechat ho zachovat se tak stupidně, to si ta postava opravdu nezasloužila. Vážně by si takto zkušený Jezdec nepohlídal, aby o meč při záchvatu nepřišel? Nešlo ho očarovat, aby v případě upuštění zůstal viset ve vzduchu vedle něj, dokud záchvat nepřejde? A což teprve samotný rozhovor s Galbatorixem. Z elfovy strany působil jako výlev puberťáka, od tak moudrého zástupce vznešené rasy jsem čekala jaksi víc.

Opět napínavé od začátku do konce. Autor má můj obdiv, fakt skvělé.

Třetí díl série Eragon nezklamala. V tomto díle dostáváme opět hodně akce, hlavní hrdinové se zase o něco posunuli, vedlejší postavy přichází a zase odchází a já zase jen žasnu nad genialitou Paoliniho. Celý svět, vývoj ras a celkově příběhu mě dokáže pohltit jako žádná jiná kniha. Dokázala bych už teď říct, že se série Eragon stává jednou z mých nejoblíbenějších knih. Moc se těším na další dva díly!

Opravdu úžasná kniha. Přečetla jsem dva předchozí díly a tuto knihu jsem přečetla za 5 dní.

Pokračuji ve čtení Odkazu Dračích jezdců tak, jak jdou po sobě a hned po přečtení druhého dílu jsem se dal na třetí (a nyní už zase hned na čtvrtý). Vzhledem k tomu, že vím, že Eragona čeká ještě jeden díl (no, vlastně dva ... ale tak ten pátý už nebyl úplně v plánu původně), tak jsem nečekal, že by se příběh nějakým způsobem zásadně vyvinul nebo spěl k nějakému konci. A tak nějak se i stalo.
Celý příběh tak postupně plyne dál. To není výtka, ale spíše konstatování. Postavy se nijak zásadně neposunují (co se vývoje samotných osob týče) - Eragon místy stále vystupuje spíše jako dítě a jedná zbytečně impulsivně, bez rozmyslu. Nasauda se stává čím dál, tím více šílenou (toto se líbí uživateli Daenerys Targaryen). Elfové jsou stále povrchní namyšlená stvoření a Safira ... zůstává (naštěstí) Safirou.
Tak jsem zvědav, jak to království teda dobudeme a kdo usedne na trůn. Zatím jsem tam nikoho vhodného nenašel.