Právo nálezce
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/258792/bmid_pravo-nalezce-wo1-258792.png
4
1322
1322
Bill Hodges série
< 2. díl >
Kniha o tom, jakou moc má vyprávění příběhů a jak literatura utváří život. John Rothstein je věhlasný spisovatel, avšak léta už nic nepublikoval, a navíc se začal věnovat reklamě. A jeho věrný čtenář Morris Bellamy zuří. Spisovatele nakonec zabije a vyloupí mu sejf s rukopisy nevydaných knih. Kořist si ukryje, ale pak se ocitne ve vězení kvůli jinému zločinu. Po několika desítkách let najde schovaný lup malý chlapec, ale Morris Bellamy se pokladu za žádnou cenu nechce vzdát… V hlavních rolích mistrně napsaného románu se objeví nesourodá trojice pátračů z Kingovy detektivky Pan Mercedes.... celý text
Literatura světová Encyklopedie
Vydáno: 2015 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Finders Keepers , 2015
více info...
Přidat komentář
Náhodně vybraná kniha od světoznámého spisovatele. 2/3 knihy jsem louskala, prokousávala se nudou. Kniha na mě působí dojmem, že autor sám nevěděl, co napsat a dobře si to uvědomoval a proto občas nudné řádky zčeřil nějakým echt brutálním výrokem. To mělo asi čtenáře odrovnat, ale bohužel mi to přišlo jako výkřiky do tmy člověka bez nápadu. V poslední třetině se začlo konečně něco dít a tak jsem se už ani nemusela nutit knížku dočítat. Když to ale shrnu, četla jsem mnohem lepší knihy od mnohem méně slavných autorů. Jedna hvězda za zdárný konec, druhá za to, že si ze sebe umí udělat srandu.
Trochu přemrštěné. Hlavní postava, tedy detektiv ve výslužbě Hodges, se tentokrát poprvé objeví až za třetinou knihy. A nemůžu si pomoct, ale kdykoliv se na scéně objeví on a jeho dva pomocníci, připadám si jako bych četla komedii namísto brutální detektivky - natolik nesourodá tato trojice je. Přemrštěnou je kniha ve smyslu motivu, protože aby někdo vydržel po dlouhá desetiletí přečkávat ve vězení jen s myšlenkou na pokračování příběhu, to je fakt úlet. Do toho mě i zamrzelo, že za celou tu dobu nikdo vlastně nevypátral vraha. K tomu všemu ještě podobný závěr jako u Pana Mercedese... Když to shrnu, tak platí, že je to opět velmi velmi čtivé, ale už toho bylo příliš.
Druhý díl trilogie o bývalém detektivu Hodgesovi. A o hodně lepší než ten první, na který navazuje jen velmi nenásilně a vše je dobře zasazeno do kontextu, takže může docela dobře fungovat i samostatně, ovšem v okrajové lince tady pokračuje příběh magora Bradyho z prvního dílu a byla by škoda o ni přijít. Navíc když kniha končí tak, že je zřejmé, že se linka s magorem potáhne i do třetího dílu, kde nejspíš opět vystoupí do popředí.
Čtenář se s trojicí Hodges - Jerome - Holly pořádně potká až skoro v půlce knihy. Příběh je místy vyloženě strhující.
Pan Mercedes nasadil laťku hodně vysoko a jeho volné pokračování Právo nálezce dle mého názoru kvalit prvního dílu nedosahuje. Přesto se však jedná o solidní literární počin hodný uznání.
Kingovy knihy kupuji téměř automaticky, předem o nich nezjišťuji nic, a jelikož jsem nepřečetla ani spoilerem "obohacenou" anotaci, mohla jsem si s vykulenýma očima a výpadky dechu hryzat rty u dvou linií vyprávění. V jedné jsem ve společnosti psychopata se zálibou v literatuře navštívila sedmdesátá léta, ve druhé jsem sledovala aktuálnější problémy puberťáka Petera. Našel způsob k záchraně své rodiny... nebo k její zhoubě?
Detektiv ve výslužbě Hodges a jeho parta se poprvé dostanou ke slovu až ve střední třetině románu a jakkoliv by se bez nich děj mohl docela obejít, nevadili mi. Vlastně jsem se na setkání se starým ex-poldou a jeho trhlou zaměstnankyní/parťačkou/kamarádkou Holly celkem těšila.
"Právo nálezce" obsahuje pár skutečně nepříjemných scén, ale mohlo být klidně i drsnější a ve výsledku působivější. V závěru autor nalíčil háček pro další díl série (no problemo, vždyť je celá trilogie k dispozici).
Abych to shrnula: King nabídl standardní porci napětí, okořeněnou několika dobrými úvahami o literatuře. Neslintám blahem, neremcám, jsem spokojená. Přinejmenším na 75%.
Druhý díl...a světě div se...úplně stejně vynikající jako první. Určitě jsem to nečetla naposledy. Super :-)
Najväčších démonov nosíme v sebe, nie je potrebné ich vytvárať a umelo živiť, načo sú nám strašidlá a príšery, keď často žijú hneď vedľa nás, v skutočnom svete. Výborný príbeh, ktorý má tú podstatnú esenciu - čitateľnosť. Napätie postupne narastá a človek si uvedomí ako drží palce, aby všetko dobre dopadlo. King má dar (skôr to má tvrdo oddrené) písať pútavo, charaktery a psychológia postáv sú dokonalé. Je pravdou, že z knihy by sa dali 3/5 vysekať, aby získala na dynamike. V tomto prípade by to bola veľká škoda, každá odbočka má zmysel a význam. Žijeme v skutočnom svete a nie každý deň sa dejú veľké veci.
Posloucháno jako audiokniha. Narazila jsem na ni náhodou aniž bych četla nebo slyšela předchozí knihu - Pan Mercedes. Síla hlasů všech herců i silný příběh mě "donutili" "začíst se" i do Pana Mercedesa...
Druhá kniha s Veselým pleskačem a opět plná napětí, i když tady to nebylo tak velké, jako v předchozím díle. Ale to neznamená, že je kniha horší...Naopak, zjistíme že i letitý spisovatel může mít mokré sny, že alkohol je špatný pán a jízda na kole je jako umění vraždit - prostě se to nezapomíná...nebo je to naopak? To je fuk. Hlavně, že je na konci vyřešena záhada s kohoutkem a nejspíše i mrtvou "slepičkou"...
Po dlouhé době jsem sáhla po Kingovi a nezbývá mi než opět smeknout před jeho schopností brilantně vyprávět. Oba příběhy dokonalé samy o sobě i bez nadpřirozena a s nástupem trojice Bill, Holly a Jerome napětí stouplo na maximum a mně ubyl kyslík. Navíc jsem začala pochybovat, jestli Bradyho Veselý pleskač opravdu vypnul. King mě prostě nezklame.
Právo nálezce je takovou mírnou parodií na detektivku a odlehčeným intermezzem mezi dvěma hutnějšími díly. Soudím tak ze závěru, kdy se "zlo probouzí" a jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat. Nicméně odlehčený King se mi hodně líbil.
Kniha „Právo nálezce“ ale ukazuje, že Stephen King s ní nešlápl vyloženě vedle, jen se ukazuje, že to nejlepší už má za sebou a teď prostě píše, co ho baví. Tady se otevřeně vyžívá ve svých oblíbených amerických autorech, na jednoho klasika si tu vlastně i hraje. Ale když se to vezme kolem a kolem, on už americkým klasikem moderní doby asi bude. Kniha má náboj, je napínavá, zpočátku mě uchvátila, ke konci už byla příliš předvídatelná a popravdě mi přišla i trochu vyměklá.
Za mne výborná knížka, která by měla vzít za srdce zejména vášnivé čtenáře - tedy Vás všechny, kolegové z databáze. Kniha o zločinci, který nemilosrdně vraždí z vášně ke knihám ikonického autora, zamotaný příběh o zakopaném pokladu, který najde malý chlapec, jehož rodina je v těžké krizi. A to vše ve dvou časových rovinách.
Přiznám se, že tento díl jsem si koupila dříve než Pan Mercedes, takže jsem ho četla jedním dechem bez jiných očekávání. Zajímal mě samotný příběh knížek, chlapce a vraha. Když jsem tedy došla k části, kde najednou vystupuje detektiv Hodges a jeho parta, spíš mě to vyrušovalo.
Zase chápu ty, kteří si napřed přečetli Pana Mercedese a už se třásli na další příběhy svých oblíbených hrdinů. Já jsem si je s dokoupením knížek oblíbila taky. Pořád si ale myslím, že kniha s tímto námětem je natolik originální, že by si zasloužila být úplně samostatná. Hodges a spol. zde vlastně hrají vedlejší roli, mohli být nahrazeni úplně jinými postavami.
Když jsem si přečetla anotaci a začala i s knihou, tak jsem byla lehce na rozpacích, protože jsem očekávala pokračování s detektivem Billem Hodgesem a mercedesovým vrahem, ale Právo nálezce nabízí v podstatě nový detektivní příběh a nové hrdiny v hlavní roli.
Nejedná se zas o žádnou složitou zápletku, navíc je tu spousta až moc velkých náhod, ale četlo se to výborně. Postavy jsou skvěle vykreslené, což ostatně King umí na jedničku. Hraje si dobře s atmosférou, kolikrát ani nedýcháte, jak se o hlavního hrdinu bojíte a naopak doufáte, že tomu padouchovi to neprojde.
Je to trošku jiné než první díl, ale rozhodně ne horší či dokonce špatné, to vůbec. Výborná kniha a pokud máte rádi detektivky a Kinga, tak doporučuji.
Je to prostě další King.... :-) Kniha mne velmi bavila a celý příběh byl velmi originální, čtenář netušil, jakým směrem se zápletka vydá. Slabší část nastala zhruba v polovině, kdy se mi zdálo, že se to dost vleče a po dočtení mám takový slabší dojem z těch mnoha různých náhod, které autor začlenil. Intuitivní odhadování věcí ze strany hlavních hrdinů bylo pro mě také dost až hraničící s genialitou - já bych na základě zrovna známých věcí nepřišla teda asi na nic.... :-) Ale jinak opravdu povedené, velmi se těším na poslední díl, jehož předzvěst byla nakousnuta v závěru, ze kterého jde mráz po těle......
Štítky knihy
vraždy peníze thrillery poklady spisovatelé vězni pomsta fiktivní knihy detektivové Holly Gibneyová
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Romantické čtení na dovolenou 2/5
(Pokud jste jako já, nevezmete si na dovolenou pár knih, vezmete si jich trochu víc než pár, protože víte, že to celý proprší. No, soudě podle počtu knih je vidět, jak to s tím deštěm bylo...)
„Fight of Flight - Face to Face“
Takže...druhý Bill. Relativně. Kniha začíná dvěma liniema, u kterých se střídá vyprávění. Vrátíme se do té noci útoku na frontu před trhem práce. A sledujeme další oběti. A v druhé v minulosti sledujeme zabití spisovatele, kterého zároveň okradou (nebo spíš okradou a potom zabijou, že?). Zatímco Petovi jeho špatnou rodinnou situaci vyřeší nález kufru plného peněz, nad Morrisem se začíná stahovat smyčka, a jde do vězení. Pro Peta se se ty příběhy, nalezené společně s penězi, taky stanou důležité. Pro studium a život. Ale i minulost si jde pro své příběhy. Morrisovi už vlastně nejde o ty peníze. Chce ty dvě poslední prokleté knihy, na které myslel celou dobu ve vězení. Za každou cenu a přes každou překážku.
Zde mě hlavně zaujal fakt, že Pete potom ví, odkud peníze a bloky jsou. Ví, že hraje nebezpečnou hru, ale kvůli své sestřičce to i tak dělá. Protože si říká, že se se zlodějem a s vrahem starého spisovatele nikdy nemůže setkat. No, může, ostatně říká to i anotace. A já si i tak říkala: „Mělo by mi bejt mladýho líto, pokud mu sekera skončí v zádech? Nějaká fešná. Jako třeba ta na obálce. Vždyť je spolupachatel! A je jedno, že peníze použil na dobrou věc. Jednou krvavé peníze, navždy krvavé peníze. A to se mi líbilo. Kdo je dobrej? Kdo je špatnej? A záleží na tom vůbec? Nebo je podstatnější, že jsou všechny pohnutky dokonale napsané?
Takže si hezky protáhněte stará kolena, v druhé části knihy přijde Bill a za ním následuje zbytek Scooby gangu. A v ten moment mě to trklo, jak je vlastně King geniální. Takhle by mohl psát hodně dlouho. Vždycky si vybrat někoho z řady a napsat mu příběh. Každej, kdo říká, že by si to nekoupil, pochopitelně kecá. Ale. Kde jsme to byli? Jasně, u Billa...taky dobře, že se nakonec ukáže :)
Většinou si chyb v knihách od Bety nevšímám. Protože: „Kdo jiný mi dá Kinga v českém překladu?!“. Nikdo. Což je na jinou debatu, o co jde a všichni to víme. Ale tady se stalo ještě něco horšího. Anotace. A plus to na knize. To vytváří smrtelný mix informací. Protože potom i čtenář píšící sem komentář nebo i recenzent se dostane do slepé uličky. Napsat tenhle komentář bez spoileru bylo taky dost těžký, tak snad se mi to povedlo. (Jednou jsem četla knihu, jejíž anotace končila na straně 250. To by ještě šlo. Kdyby jich kniha neměla 330.)
Protože tohle není kniha o Billovi a jeho partě (a trochu přípravě na třetí díl). Nemohu se zbavit dojmu, že dost špatných hodnocení je způsobeno nenaplněným očekáváním toho, co v knize bude. Mělo být. Podle nich. Viz odstavec se zamyšlením o teoretickém „mercedes universe“. Protože tohle je kniha o Petovi a Morrisovi. Musíte to tak brát. A mě to tak bavilo. Jejich příběh, jejich myšlenky, jejich dobro a zlo.
Ale zpátky k tomu, co jsem chtěla původně napsat. Ano, některým chybám jsem zavřela vrátka, aby se nedostaly do mého mozku. Ale ta anotace, ta mi nedá ještě dlouho spát. Já už je raději ke Kingovým knihám ani nečtu. (Viz kniha Hlas, kterou jsem četla nedávno, to byl taky hustej masakr!)
Otázka: „Co by jste udělali vy? Nechali si to nebo někam vrátili?...no vidíte…
PS: Doufám, že si pan King nepřeje, aby to s ním někdo takhle skončil. Ale zase by to vypadalo, že vidí do budoucnosti :O