Bídníci I.
Victor Hugo
Bídnici (dvousvazkové vydání) série
1. díl >
Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jim řekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání... Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů. Pozn.: V edici Knihovna klasiků se jedná o 2. svazek spisů Victora Huga.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1984 , OdeonOriginální název:
Les Misérables , 1862
více info...
Přidat komentář
Z Bídníků sem byla během čtení trochu rozpačitá. Čtu o nich ve směs jen slova chvály, ale i přes to, že jsem podle mě dost dobrý čtenář, sem nad nimi strávila půl roku, než sem se dokopala k tomu je dočíst. A to byl zatím jen první svazek. Některé pasáže sem téměř hltala, jako například cestu Jeana Valjeana do Arassu, kde se po napínavém balancování a ranách osudu dozná a je zatčen. Naopak při popisných částech sem trpěla, výpis francouzských pojmů je úplně to nejhorší. Některé kapitoly se úplně odklání od hlavní dějové linky. I přes to sem nepřeskočila ani řádku, zatnula sem zuby a po delší pauze sem četla dál.
Bídníci mají úžasně silný, propojený a pravdivý příběh, z kterého si můžeme vzít příklad všichni. Smekám klobouk nad Hugovým smyslem pro detail a propracovaností díla. S odstupem času se čím dál tím víc těším na druhou část, věřím, že mě nezklame.
Ach, Bídnící, krásné, leč dlouhé dílo. Mám ráda tlusté knihy, přímo si v nich libuji, ale..
Dávám 4 hvězdičky pro krásný a poutavý příběh a prostě proto, že se mi to líbilo. No a tu poslední hvězdičku si nechávám pro sebe pro dlouhé politické a popisné kapitoly, které sice neuškodí, ale tady jich bylo možná až dost.
Nejlepší dílo z klasiky, perfektně se hodí i na dnešní dobu a jen že skvěla ukazuje poměry v tehdejší době ale také krásně líčí vztahy mezi hrdiny tohoto příběhu.
Pro někoho příliš rozvláčný román, pro mne osobně jedna z nejoblíbenějších knih, co se mi kdy dostala do rukou. Na Bídníky rozhodně nedám dopustit.
Zajímavost – a důvod proč nečíst žádnou zkrácenou verzi: Victor Hugo má v tomto románu snad nejdelší větu v běžné literatuře, obsahující osm set dvacet tři slov, rozdělenou devadesáti třemi čárkami, jednapadesáti středníky a čtyřmi pomlčkami.
Mimochodem, „Ubožáci" je rozhodně lepší překlad názvu než „Bídníci", myslím si.
Pro mě tato kniha byla utrpením :-(. Možná taky proto, že děj je notoricky známý (filmová předloha s Neesonem se mi zdá nejlepší).
Nevím Huga jsem četl i před tím a dostál své pověsti, že místo a čas dokáže popisovat na dvacet stran pro mě velmi nudným způsobem. Stačilo by méně stran na nasáknutí atmosféry a pochopení prostředí. A naopak pro mě odbitá psychologie postav. Je to jistě klasika a myslím, že by byla výborná, pokud by v knize nebylo tolik zbytečných stran. Je mi to líto, ale strašně jsem se u knihy nudil.
Úžasné, skvělé dílo! Zatím asi jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Napětí, smutek, radost, dojetí – toho všechno byla v knize spousta. Doba tehdy byla vážně krutá. Postava Jeana Valjeana si rozhodně zaslouží obdiv. Život měl krutý – 19 let života strávených na galejích… Hrozné. A to vše jen kvůli krádeži chleba, který měl pro hladovějící rodinu. Přesto všechno se z něj nakonec stal slušný, hodný, poctivý, statečný člověk, který byl bohatý, ale peníze dával chudým a sám jako chudák žil. Jeho srdce bylo čisté a necítil nenávist k lidem. Prostě úžasná postava. Smutná a dojemná chvíle byla na barikádě. Chudí muži, kterým ovšem nechyběla statečnost, bojovali proti mnohonásobné přesile vojska. Hlavně chlapec Gavroche mi utkvěl v paměti. Jediné, co bych malinko knize vytkla, že tam je příliš mnoho postav, často je tam nějaká kapitola, která s dějem jakoby nesouvisí, a pak se to později do toho děje zamotá a je tam toho až moc. Jinak nemám výtku.
Velmi zajímavá kniha a vlastně ani nemám co bych vytkla. Počet stránek mi vůbec nedělal problém by naopak si myslim, že autor knihu nerozpytvával, jen prostě měl více rozvinutou zápletku. Hodně mě dostalo jakési prolínání příběhů. Když sem četla o ženě, která si i nechala vytrhnout zuby, aby se postarala o své dítě... Tahle kniha mě dooravdy dostala.. A nevim co o tom ještě napsat, prostě doporučuji, rozhodně..
Román Bídníci je považován za největší klenot francouzské literatury, nad tím bych trošku polemizoval, nicméně se jedná o velice zdařilou knihu, která trošku trpí zbytečnou rozvláčností....
Když jsem knihu četla úplně poprvé a nevěděla jsem, jak skončí, byla jsem úplně vynervovaná. A ten smutný konec...
Nelituji hromady hodin, které jsem u této knihy strávila. Čtivé, dobrý příběh, skvěle propracované postavy. Skvostné, doporučuji!
Sálodlouhý román, jehož děj snad není třeba představovat. Až na několik pasáží, které jsem byla nucena přeskočit (vážně se to nedalo, hlavně ty dlouhý popisy), se mi dílko moc líbilo, s Valjeanem se člověk snadno ztotožní a k Javertovi pociťuje hlubokou nenávist (nebo možná lituje člověka, který žil jen podle pravidel a nakonec na to sám doplatil). Každopádně nejlepší kniha V. Huga a vrcholné dílo francouzského realismu.
Štítky knihy
Francie revoluce 30. léta 19. století
Autorovy další knížky
| 2014 |  Chrám Matky Boží v Paříži |
| 1928 |  Bídníci |
| 2000 | Muž, který se směje |
| 1975 | Bídníci I. |
| 1967 | Devadesát tři |
Kniha Bídníci I. je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 1 027x |
| Čtenářské výzvě | 39x |
| Doporučených | 94x |
| Knihotéce | 455x |
| Chystám se číst | 338x |
| Chci si koupit | 41x |
| dalších seznamech | 14x |
Tenhle příběh miluju, myslím, že jeho znalost patří k obecnému kulturnímu přehledu.
Mimochodem propletenost osudů postav je tedy hooodně přestřelená, myslím tím tři dějové linie: příběhy 1) Valjeana, 2) Thénardiera & spol. a 3) Maria & jeho dědečka plukovníka Pontmercyho. Chtělo by to infografiku, když si to jen představím, zavařuje se mi mozek... :-)
Ty dlouhé popisné kapitoly na začátku jednotlivých úseků knihy jsem se (poté, co jsem pochopila strukturu knihy) nedonutila číst. Pro zajímavost jsem četla jen popis bitvy u Waterloo (pamatuju si, že bitevní pole mělo tvar velkého A), ale nakolik jsou vůbec ty úvodní pasáže kvalitní a jestli stojí za přečtení i v dnešní době? To by mě zajímalo...