Báječná léta pod psa
Michal Viewegh
Děj knihy se odehrává v Praze a v městečku Sázava. V autobiografickém příběhu chlapce Kvida je líčen příběh rodiny, která se pokouší utéci před politickými tlaky nastupující normalizace z Prahy do městečka Sázava. Zde Kvido dospívá v mladého muže a díky své posedlosti s psaním se stává nejen svědkem, ale také posmutnělým i ironickým kronikářem kompromisních vzestupů i nekompromisních pádů ostatních rodinných příslušníků, zvláště pak svého otce, který je nejrozporuplnější postavou příběhu.... celý text
Přidat komentář
Nic strhujícího, přesto velmi dobře napsané. Jak už v té době asi bylo, komické žážitky (Jaruška...) se mísí s těmi tragickými (otcova paranoia), které přesto autor dokáže vykreslit odlehčenou formou, aniž by se tím snažil zlehčovat některé stupidní poměry platné v tehdejší době ("degradace" za přátelství s "nepřítelem režimu").
Od autora jsem četla ještě Výchovu dívek v Čechách a Báječná léta byla lepší. Příběh měl děj, hrdinové působili celkem sympaticky, a až na občasné přehnané intelektuální fráze, které jim autor vsadil do úst, i obyčejně (opravdu kdo používá přehnaně spisovné věty v běžné mluvě?!, a zvlášť u dětské postavy ta přemoudřelost občas působila nevěrohodně a rušivě -bylo toho zkrátka trochu moc). Ovšem za dialogy samy postavy nemohly, u těch je na vině autor, takže se to dalo zkousnout. Některé příhody byly i vtipné, párkrát jsem se dobře pobavila, sem tam se našel i nějaký ten sarkasmus, ale na druhou stranu občas některé scény byly trochu absurdní. Nicméně i přes tyto výtky je to knížka, která mě bavila (byla lepší než film). Když už jsme u těch filmů, někde na netu, nevím přesně, jsem četla, že u Viewegha jsou lepší filmy než knižní díla, nevím jak u ostatních děl, ale u Báječných let tomu rčení za pravdu nedám. Na druhou stranu pravdou je, že jeho ostatní knížky jako Biomanželka atp. mě ani moc nelákají.
Báječná kniha plná humoru, ironie a zlehčení nelehké doby, jedna z Vieweghových nejlepších
Knížku jsem četla ještě v prvním vydání s nefilmovou obálkou, nadšení bylo velké, autor mladý a neznámý (vzpomínám s nostalgií, jak jsem váhala, jestli ji vůbec mám koupit do knihovny). Film se mi nelíbil vůbec, jako vlastně žádný ze zfilmovaných knih M.V.
Svěží, poučná, s jemným humorem, nadhledem i dramatickým podtextem. I film je zdařilý, nicméně knížce se nevyrovná.
Mám ráda knížky, které o sobě něco prozradí už v nadpisu. Tahle o sobě prozradila, že nebude postrádat humor a zřejmě bude svým humorem kritizovat dobu. Splněno! A na výbornou! ;)
Myslím, že je to opravdu dobré přiblížení tehdejší doby, navíc s humorem. Jen jsem neměla prostě potřebu hned dočíst do konce. Kniha mi nijak nepřirostla k srdci.
Možná, když si ji časem přečtu ještě jednou (ne v knižním maratonu k maturitě :) ), tak se mi bude líbit více, uvidíme :)
Knihy od pana Viewegha se mi velice líbí. Obzvláště tématika knih. Báječná léta pod psa patří mezi mé oblíbené knihy a mohu jedině doporučit.
Báječná léta pod psa je oddechová knížka. Úsměvný román s dávkou kritiky totalitního režimu. Knížka patří mezi jednu z lepších jež autor napsal.
Postava Kvída mi byla již od začátku krajně nesympatická, proto jsem celou knihu jaksi trpěla jeho velké ego (myslím, že pan Viewegh má poměrně přehnanou představu o své vlastní inteligenci). Příběh sám o sobě není špatný, humor se mi poměrně líbil, jen to není jaksi.. z mého soudku.
Tahle knížka, i film, se mi hrozně líbí. V povinné četbě je to jen jako třešnička na dortu.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století Česko, Česká republika komunismus autobiografické prvky socialismus Sázava Cena Jiřího Ortena české romány
Autorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2007 | Andělé všedního dne |
Kniha Báječná léta pod psa je v
Právě čtených | 30x |
Přečtených | 5 802x |
Čtenářské výzvě | 595x |
Doporučených | 204x |
Knihotéce | 810x |
Chystám se číst | 353x |
Chci si koupit | 51x |
dalších seznamech | 25x |
Po knize jsem sáhla, protože ji mám na seznamu povinné četby a musím říct, že tahle je zrovna jedna z těch zábavnějších. Kvida jsem si sice moc neoblíbila, ale určitě je zajímavou hlavní postavou. Zaujala mě třeba část, kdy si Kvido psal deník. Nasmála jsem se u ní a připomněla mi jednoho z mých kamarádů. Do humorného vyprávění stále více prosakuje komunistický režim, a tak máme možnost poznat, jak se s ním každá postava vyrovnává po svém.