Poslední aristokratka
Evžen Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134832/bmid_posledni-aristokratka-uqy-134832.jpg
4
6312
6312
Aristokratka série
1. díl >
František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku „zdědí“ hraběcí rodina i personál: zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor, profesí kastelán, upředl sérii panoptikálně komických situací. V deníku Marie III., posledního potomka rodu, nenajdete sex, násilí, vraždy ani hluboké myšlenky. Má jedinou ambici: pobavit čtenáře!... celý text
Přidat komentář
Tolik chvály z okolí a já se k samotné knize dostala až teď.
Jakmile se v kinech objevilo filmové zpracování, věděla jsem, že na něj půjdů, ale měla jsem rozečtenou jinou knihu, abych hned přečetla tuto. Vrhla jsem se tudíž na audio verze, kterou namluvila Veronika Khek Kubařová a mohu říci, že to byla vážně jízda. Vyprávění jsem si musela několikrát i zastavit a počkat, až mě přejde záchvat smíchu. Audioknihy nejsou má parketa, ale od této osůbky si nechám vyprávět klidně i horor. Proto mě i mrzelo, že nebyla v hlavní roli mladé poslední aristokratky Marie.
Filmové zpracování se mi i líbilo, dobré herecké výkony, ale … Chyběly mi nějaké scény, předané části a úplně mi to podle vyprávění nesedělo. Audiokniha byla mnohem lepší.
Tohle se událo před 2 lety.
Nyní přišla na řadu kniha. Při čtení jsem stále slyšela hlas paní Veroniky, kterého jsem se nemohla zbavit až do konce knihy. Občas ji tedy zastoupil Hynek Čermák, kterého jsem přímo viděla s jeho snahou nějak přijít k penězům. Ano, film mi trochu ovlivnil představy jednotlivých postav, které jsem měla už zařazené, ale to vůbec nevadilo.
Bohužel, jak se říká - opakovaný vtip není vtipem, tohle u této knihy bohužel platilo a byly pasáže, u kterých jsem se už tolik nesmála. Dostat se mi do rukou ale jako první a číst ji někde na veřejnosti, tak si asi zajistím lístek směr Šternberk.
I když dávám jen 4,5*, tak kniha rozhodně stojí za přečtení - nebo za poslechnutí!
Knížku jsem četla kvůli maturitě. A moc se mi líbila. Byla opravdu vtipná a místy jsem se smála nahlas. Moc se mi to líbilo. Uvažuji o tom že si přečtu i další díly.
Knížku jsem si koupila, protože o ní švagrová stále básní a recenze také nejsou špatné. No, asi mám jiný vkus nebo vysokou laťku nastavenou Saturninem.
V této knížce se mi dostalo jen epizodek napěchovaných situačním a občas slovním humorem, kterému ovšem k úspěchu chybí vybudování dané situace. Celou dobu jsem měla pocit, že poslouchám scénář, u něhož se autor spoléhá na to, že už to herci nějak dohrají. Ve filmu možná, v knize ne. Neustálé omílání jednoho povahového rysu každé postavy mi brzo lezlo krkem a vrchol byl závěr, který vlastně nebyl. Uprostřed další ze série epizod byl zahlášen konec prvního dílu a sbohem čtenáři. Žádné uzavření byť jen podružné linky, žádné vyvrcholení. Nic. Takže i za mě sbohem, aristokratko.
Odpočinkové čtení, namáhající pouze bránici. U knihy jsem se opravdu bavila. Některé situace sice občas působily trapně, ale většina popisovaných událostí byla vtipná.
Z Aristokratky mám velmi rozporuplné pocity. Celá rodina ji miluje, já se nemohu zbavit dojmu, že čtu práci středoškolského studenta na téma ,,humor". Styl vyprávění je opravdu jednoduchý, téměř bezduchý a snaha vykřesat z každé situace zábavnou scénku nebo vtip, působí po pár stránkách neskonale křečovitě. Nicméně, když se nad celou knihou trochu povznesete, zjistíte, že se jedná o takovou mdlou jednohubku, u které párkrát pozvednete koutky úst. Ideální četba pokud si zrovna připadáte trochu otupěle.
Nečekala jsem nic, proto jsem byla docela mile překvapená, že je to dobrá kniha se spoustou vtipných momentů. Mám ráda styl humoru absurdních situací, takže mi to v nemocném období vyloženě bodlo.
Nikdo, kdo má dar si všechny ty absurdní situace v průběhu četby představovat nemůže napsat, že zas taková bomba to není. Je. Styl, forma, děj, který vždy perfektně navazuje, nevzpomenu si na jediné prázdné místo.
Kniha se mi moc líbila, párkrát jsem se i pořádně zasmála a budila tak nesouhlasné pohledy v MHD.
Perfektní odpočinek v této chaotické a ponuré době.
Také jsem po knížce sáhla až po filmu. Film mě úplně neoslovil, ale chtěla jsem vědět, jak vzniknul tento fenomén. Za mě je v knížce pár míst, která jsem ocenila, ale asi jsem čekala víc.
Nejdřív jsem viděla film. Pár vtipných momentů bylo ,ale jinak.. Komedií bych to úplně nenazvala . To samé kniha . Mám jiný styl humoru.
Ze začátku dobré, úsměvné ale přímo ,,komedie"? Nemůžu si pomoct, nebavilo mě to, a jelikož jsem to četla na doporučení dvou známých (které teda moc nečtou!), čekala jsem něco lepšího. Film ujde, ale taky už ho nikdy vidět nemusím.
Skvělá kniha. Pobavila. Zasmála jsem se u ní. Ke konci už trošku nudila. Pořád stejný humor. Další díly mě zklamaly, ale tenhle je opravdu dobrý.
Ukázkový Jarmark trapnosti. Na druhou stranu, podobné knihy mají mamutí zásluhu na tom, že většinová populace nezapomene číst.
Nic moc jsem od této knihy nečekala, možná proto, že byla v kolonce humor. Od přečtení Saturnina mi všechny humorné knihy přišly povětšinou nudné či trapné, ale rozhodně ne vtipné. O to větší bylo mé překvapení, když jsem se u této knihy opravdu bavila!
Ich forma knize výborně sedí, vypravěčka prokletá Marie mi svým břitkým a úderným humorem byla velmi sympatická. Nicméně ale musím říct, že autor přivedl na svět takovou plejádu postav - exotů, že kdybych měla vypíchnout tu 'the best', těžko bych se rozhodovala. Nádherné panoptikum, ve kterém nechybí asi nikdo, nicméně lakomý hrabě aportující neustále psům zámecké papuče, by jistě obsadil nejvyšší příčky.
Za mě tedy vřele doporučuji k přečtení, kniha své kouzlo má, i když si nejsu jistá, jestli bych se nadšeně hrnula do dalších (tuším čtyř?) pokračování. Druhý díl si ale určitě ještě přečtu.
PS: Po přečtení knihy jsem se ještě podívala na film a musím uznat, že to byla solidní hovadina. Humor veškerý žádný, řada postav vyškrtaných, charaktery změněné a ještě připitomělé love story a happy end. Bože, za co?
Nestává se mi často, abych se u knihy nahlas smála. Tady se to podařilo několikrát. Jako oddechovka naprosto skvělá.
Moje první audiokniha, mimochodem skvěle načtená Veronikou Kubařovou. Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě, tento žánr je obyčejně mimo můj okruh zájmu. Knihu bych zhodnotila jako nenáročnou oddechovku, u které není potřeba velkého soustředění. Některé zážitky rodiny Kostkových byly sice úsměvné, ale nic nad čím bych se upřímně zasmála. Po čase mi přišly kapitoly trochu jednotvárné, chyběla mi tam alespoň nějaká drobná zápletka. Kniha mě zabavila, ale nebyl to můj šálek kávy.
Nevím proč, ale čekala jsem něco trochu jiného. Ano místy šlo o vtipný příběh, ale že bych ho potřebovala mít doma to ne. Jsem však zvědavá, co přinesou další díly.
Štítky knihy
aristokracie, šlechta pro ženy zfilmováno česká literatura mladí lidé humoristické romány pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
U Poslední aristokratky jsem se dobře bavila, Marie III. Kostková z Kostky aneb Mary Kostka je skvělá vypravěčka. Párkrát jsem se zasmála i nahlas. Příjemná oddechovka. Jdu na další díl!
"Kostka je naše rodové sídlo.. Dva měsíce po dokončení dobyli Kostku rytíři z řádu německých rytířů. Potom už dobyl Kostku v podstatě každý, kdo šel zrovna kolem."