7. antologie českého hororu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

"Občas si říkám, že jsme se snad všichni zbláznili a že příčetnými se staneme teprve tehdy, až se probudíme ve svěracích kazajkách.“ – toto tvrzení napadá hrdiny v 7. antologii českého hororu. Ze čtrnácti strašidelných povídek postačí připomenout jen některé: Vana mrtvé (Monika Klusová) představuje dívku, kterou varuje před smrtí zemřelá příbuzná, její reakce však přinese hrůznou zkázu. V Kapličce (Jiřina Moravcová) hrdinka chybuje, varování mrtvé babičky neuposlechne, čímž se dopustí osudné chyby. V Rozkročení (Honza Vojtíšek) mladík pokouší Smrt, rád by ji ovládl a získal nadpřirozené schopnosti. Některé Pozvánky (Karel Matonoha) na abiturientský večírek mohou skrývat smrtelné nebezpečí. Pompadúrka (Ludmila Svozilová) představuje kabelku, po které ženy touží, málokterá ale tuší, že je za to démoni stáhnou z kůže. Také další povídky vynikají děsem: Cesta za světlem (Roman Bílek), Ledová vášeň (Petr Boček a Miloslav Zubík), Tatínek pro Erika (David Nedoma), Pomsta nenarozeného (Ivana Fuksová), Varování z říše mrtvých (Luboš Štěrba), Duše v krvi (Ivan Mareš), Psaní ze záhrobí (Alena Bartošová), Auto vrah (John Cube), Zavraždění psychiatra (Tereza Kodetová)....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/298794/big_7-antologie-ceskeho-hororu-ZyQ-298794.jpg 3.610
Nahrávám...

Komentáře (3)

Kniha 7. antologie českého hororu

martinstefko
16.06.2016

Právě ten lepší průměr je asi nejvhodnějším shrnutím „7. antologie českého hororu“. Je zde hodně nových autorů, rovnou devět, pokud jsem dobře počítal, a na většině z nich je vidět, že ještě nejsou tolik vypsaní. Nápady mají, ale ještě to chce vylepšit stylistickou kvalitu. Naděje na hororové autory do budoucna rozhodně existuje a já doufám, že o některých autorech a autorkách ještě uslyším. Velmi se mi pak zamlouvá, že do sborníku přispělo šest autorek. Je vidět, že ženy mají k hororu velmi blízko, a pokud si někdo myslí opak, jsou to jen předsudky.

eraserhead
11.06.2016

Další zářez série antologií propagující domácí horror. I tentokrát se najde několik velmi zajímavých povídek, ať už jde o klasicky nejlepší povídku svazku dua Boček & Zubík odhalující spojitost horroru a husí kůže nebo další zajímavou povídku Ludmily Svozilové Pompadůrka. Mile potěšil i zářez novicky v antologii Terezy Kodetové. Naneštěstí se zde najdou i slabé povídky, např. pointou vyloženě zkažené Varování z říše mrtvých. Antologie si pořád zachovává punc zajímavosti. Třeba tím, že tentokrát některé povídky tématicky odpovídají obrázku na obálce (hned první dvě, plus částečně ještě poslední), dále tím, že dává prostor mladým autorům a autorkám, jimž v nejednom případě poskytuje vůbec první možnost veřejného publikování. A ukazuje, že i v této bolasti se dá narazit na zajímavé příběhy. Někteří autoři a autorky potřebují ještě vypsat, ale nápady nemají vůbec špatné (Duše v krvi, Pomsta nenarozeného). Za největší negativum a smutný fakt považuji zjištění, že každý další svazek má méně stránek. Tento má sotva stovku. Což je docela smutné.


OSTROVID
06.06.2016

V sobotu jsem si knihu vyzvedl na poště a nedělní nepřízeň počasí mi dovolila knihu si celou přečíst. 7. antologie českého hororu je dle mého názoru mnohem lepší než její předchůdce, tedy šestka. Je v ní více nadpřirozena a to je jen dobře. Nutno dodat, že všechny povídky jsou napsané velice dobře a na profesionální úrovni, to se autorům nedá upřít. Toť moje objektivní hodnocení. A nyní trochu subjektivity: Najde se tam pár povídek, které mě obsahově moc nenadchli - Psaní ze záhrobí, Cesta za světlem, Kaplička, Tatínek pro Erika. Psaní ze záhrobí mělo dobrý nápad s telefonem, ale strašidelné moc nebylo a příliš mě neoslovilo. Cesta za světlem je originální, ale nemám moc rád, když to v hororech s dětmi dopadá špatně. Kdyby holčička přežila, povídka by pro mě byla top. Jenže pak by samozřejmě povídka přišla o pointu. Tatínek pro Erika - zde bylo dítě v trochu jiné pozici, až mě z toho nepříjemně mrazilo. Kaplička byla taková matoucí. Každý máme hold jiný vkus, někomu jinému se povídky určitě líbit budou. A teď povídky, které mě velice mile překvapily. Pompadůrka - pozor na překupníky, Rozkročení - smysluplné využití klinické smrti, Ledová vášeň - nikdy nevíte, co je ten druhý zač, Autovrah - příjemná oddechovka, Vana mrtvé - hrátky s břitvou. A naprosté pecky: akční jízda v Pozvánce, Pomsta nenarozeného - prostě nemůžeš věřit nikomu, ani svým nejbližším, Varování z říše mrtvých - rodiče chtějí pro své děti jen to nejlepší a mnohdy to skončí i vraždou, Duše v krvi - zvrácená šílenost o zvrácených šílencích a akční tečka ve stylu Brutální Nikity na závěr, to je Zavraždění psychiatra.