Anihilace
Jeff VanderMeer
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498452/bmid_anihilace-Q39-498452.jpg
4
411
411
Jižní Zóna série
1. díl >
Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda. První expedice se vrátila se zprávami o nedotčené, rajské krajině. Všichni členové druhé expedice spáchali sebevraždu. Třetí expedice zanikla při přestřelce, když se její členové obrátili proti sobě. Účastníci jedenácté expedice se vrátili jako stíny svých dřívějších já a během několika měsíců po návratu zemřeli na agresivní rakovinu. Nyní se chystá dvanáctá… Na místo dorazí s tím, že očekávají neočekávané, a Oblast X skutečně dostojí své pověsti – brzy objeví obrovskou topografickou anomálii a formy života, které se vymykají veškerému chápání. Avšak tím, co všechno změní, jsou především tajemství, která si do Oblasti X přinesli sami účastníci expedice. Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda.... celý text
Přidat komentář
Bohužel spadám do té kategorie čtenářů, kterým "Anihilace" tak docela nesedla. Možná se mi jen netrefila do nálady, možná nejsem správná cílová skupina, zkrátka mi Oblast X nepřipadala dostatečně fascinující. Ani hlavní hrdinka mi nebyla sympatická - navzdory hojně popsanému životu introverta, co raději pozoruje hovnivála, než by se zapojila do lidské interakce. K vedlejším postavám už vůbec nebylo možné si vypěstovat nějaký vztah: nedozvíme se jména, pouze pracovní zařazení, chovají se všechny divně (ano, s výjimkou zmínek o manželovi zde vystupují pouze ženy). Nejsem si příliš jistá pointou knihy... vlastně bude těžké vysvětlit, proč dávám hezkých /-70%. Snad pro tu zvláštní atmosféru znepokojivého snu, snad pro dobře propracovanou psychologii hlavní hrdinky (jakkoliv mi k srdci nepřirostla), snad pro určitý potenciál do budoucna. Mírná ochota dát šanci pokračování ve mně navzdory špetce zklamání vyklíčila.
Při anihilaci se zachovává celková hmotnost, energie, hybnost, elektrický náboj a další veličiny. U mne se zachoval jen obdiv nad autorovo bezbřehou fantasií. Nic víc. Nedalo se tomu (aspoň trošičku!) věřit, což je u tohoto druhu příběhů důležité, jinak je děj pouze hromada slov.
Ocenila jsem celkovou náladu, podivnost a pocit cizoty. I to, že nic není úplně jasně řečeno a můžete si domýšlet. Ale stylem mi kniha moc nesedla a dočítala jsem spíše ze zvědavosti. Jinak, na podobné téma a dle mého o několik tříd výš: Piknik u cesty od bratrů Strugackých.
Já jsem knížku horko těžko dočetla, zajímavý námět, ale zpracování mě neoslovilo. Ničemu jsem nevěřila, hlavní hrdinka byla divná. Vlastně všichni byli divní.
Na Anihilaci jsem se celkem těšila, protože mám ráda "divné" vyprávění a myslela jsem, že negativní hodnocení některých ostatních čtenářů je právě z toho důvodu. Omyl. I když podivné vyprávění tu je a námět sám o sobě není vůbec špatný, kniha pro mě byla prostě nudná. Nudná z toho důvodu, že postrádá jakékoliv tempo a posun příběhu od začátku do konce je takřka nulový. I když se jedná o trilogii a čtenář nemůže čekat odpovědi na všechno, tak by se mělo vysvětlit alespoň něco, aby se bylo čeho chytnout. Takhle jsem celou dobu čtení přemýšlela nad tím, kdy se dozvím alespoň něco nového než to, že nikdo z výpravy nic neví. Plánuji se kouknout na film, protože mě zajímá, jak je kniha, která jako by příběhově stála na místě, zpracovaná do téměř dvouhodinového filmu.
Už dlouho jsem nečetla méně povedenou ságu. Tohle je první díl, ale bude hůř. I díky tomu, že jsem četla v originále, jsem se v textu ztrácela a samovolně přeskakovala pasáže.
Hlavní hrdinka není extra sympatická a aby se neměl čtenář čeho chytnout, ani ostatní postavy nemají jména, pozadí a ani významnější roli kromě křoví. Celá expedice vypadá jako amatérský průzkum thajské jeskyně dětským fotbalovým týmem. Na to, že je to už bůhví kolikátá výprava, dělají pořád stejné chyby. Většina knížky se točí kolem toho, jak bioložka miluje sviňky víc než lidi.
Zbožňuju díla, která nevedou čtenáře za ruku a zachovávají si svá tajemství, jež jsou jen v náznacích poodhalena. Díla, která se po lovecraftově vzoru otírají o nepostihnutelné.
Anihilace je skvěle napsaný detektivně mysteriózní příběh s hutnou, stísňující atmosférou, trochou tajemné přírody, dávkou znepokojujících podivností a duševně poznamenanou hrdinkou. S kapkou nihilismu.
Nemohl jsem být šťastnější.
Tak trochu Piknik pri ceste (ale skôr v tej filmovej verzii, ktorá bola meditatívnejšia, poetickejšia, artovejšia a čo si budem klamať, nedopozerala som to), tak trochu Hyperion, tak trochu nič, čo som doteraz videla alebo čítala.
Zhrnutie deja:
Prišlo sa do zóny, ide sa do veže, ide sa z veže, ide sa do inej veže, ide sa z inej veže, znovu sa ide do veže a na konci sa SPOILER!!! ide z veže, koniec spoileru, a ako tak chodíte hore dole, pred vami defilujú znepokojivé a fotogenické podivnosti. Hlavne nečakajte žiadne rozuzlenie a i tých pár odpovedí, ktorých sa vám dostane, bude otáznejších ako pôvodné otázky. Väčšinou takýto prístup považujem za podvod na čitateľovi, pretože vymýšľať blbosti, ktoré nedávajú žiaden zmysel, si viem aj sama a zadarmo, ale tu mi to prekvapivo nevadilo, dokonca by som dala rovnaké hodnotenie, aj keby to bol úplný koniec, bez ďalších pokračovaní, len za tú poetickú morbídnosť, krásne vety
a atmosféru, ktorá bola tak hustá, že by sa nedala krájať (ak práve nemáte po ruke motorovú pílu)
Dvojvetie, pri ktorom mi na chvíľu zastalo srdce: ...zdálo se důležité eliminovat každý případný okamžik ticha. Jako by se prázdnota stěn nějakým způsobem živila tichem a v prostoru mezi našimi slovy by se mohlo něco objevit, pokud si nedáme pozor
Zvláštna tenká knižka. Fascinujúca a náramne zaujímavá, ale zároveň veľmi frustrujúca. Prišlo mi ako keby sa tu dialo všetko a nič zároveň. Hlavná postava mi vôbec nebola sympatická, ale niečo na jej príbehu bolo tak podmanivé, že sa nedalo prestať čítať.
Táto kniha pôsobí presne na tú časť hlboko v nás, ktorá sa bojí tieňov v tme, ale aj tak ich radšej ide preskúmať. Proste som veľmi chcela vedieť čo sa to tam preboha deje. Ale kniha nedala vôbec žiadne odpovede, len ďalšie a ďalšie otázky. Čo sa mi na jednej strane páčilo, ale na druhej by som rada pochopila aspoň niečo. Možno pomôžu nasledujúce knihy.
Ani vlastně moc nevím, jak tuto knihu hodnotit. Je to jako kdybych hodnotil dílo po první kapitole. Vím, že je to první část trilogie (nebo možná více-logie), ale přijde mi, že jediný důvod pro rozdělení příběhu je větší celkový výdělek.
Nic moc se tu neděje, určitě by pomohlo zkrácení textu o některé pasáže. Hlavní devizou prvního dílu by mělo být navnazení čtenáře na další děj. Jak to celé dopadne, co se za tím skrývá? Nepovedlo se - do dalších dílů už se asi nepustím.
„Vyznavači vymazleného popíku plného efektních hymnických refrénů by se měli držet dál, tady se hraje špinavé, atmosférické a pachem cigaret nasáklé blues. A tohle VanderMeerovo hrábnutí do literárních strun je zatraceně silnou záležitostí…“ napsal Adam Stavárek v recenzi na Fantasy Planet. Špinavé literární sci-fi blues. To jsem si rozhodně chtěl poslechnout. Nakonec jsem však měl neodbytný pocit, že poslouchám starou písničku. Piknik u cesty. Tak se jmenuje. Ne písnička, ale kniha. Skvělá kniha bratří Strugackých. Také byla zfilmována. Poměrně fenomenální kousek z dílny Andreje Tarkovského se jmenuje Stalker (1979). Tu knihu jsem měl moc rád. I ten film.
Anihilace je jen podobná. Samozřejmě. Přečetl jsem ji, ale asi se více těším na film. Další mínus je, že se jedná pouze o první díl trilogie. Budou také tři filmy? Těžko říct. Další dva díly už asi číst nebudu. Já už jsem kdysi stalkerem byl a svou mrtvou zónu jsem prochodil křížem krážem. Už pár desítek let jsem z expedice doma. Jsem přesvědčen, že jsem momentálně v té správné realitě. Sektor Sudety – jižní zóna. Říkali mi to v nemocnici, když mě propouštěli…
Znamenité, tajemné a velmi originální. 160 stránek nakondenzovaných trochu hutnějšího textu, ale dobře napsaných. Na konci jenom zavřít pusu a sehnat další díl.
Bylo to zábavné a napínavé, na můj vkus ale příliš zamlžené a nedořešené. Vadily mi flashbacky do dětství a manželství hrdinky, kdyby byly o půlku kratší, jsem radši. Jinak mě ale optika hrdinky bioložky, která přemýšlí v jednotkách ekosystémů, přišla skvělá. Nad symbolikou některých prvků asi budu ještě nějakou dobu přemýšlet, takže vlastně dobrý.
Anihilace je frontálním útokem na zřejmost, kterou rozpíjí, přetáčí, natahuje a hraje si s ní s tak děsivou samozřejmostí, až si v konci nejste samou opilostí chvíli jistí dokonale ničím. Ani nohama pod váma.
Anihilace je dojmy silně pulzujícím scífkem s naprosto jedinečně vychýlenou poezií obrazů a které spíš, než aby odpovídalo, tak otázky množí.
Což v konečném důsledku nutí k zastavení víc, než by tomu kdy mohlo bylo obráceně.
Myslím, že o to i autorovi šlo.
5 dosti extravagantně uklouznutých *****
Tahle kniha mi neskutečně sedla. Autor nechává spoustu věcí na čtenáři, aby si sám domýšlel, co jednotlivé postavy vidí, cítí, nebo co se jim stalo. Famózní jsou pasáže, kdy bioložka prchá noční bažinou před kvílícím "čímsi" a "špagety" na nebi po smrti psycholožky. Snad jen škoda, že nebyl dokončen (a v dalších aspoň naznačen) smysl nápisu v geografické anomálii...
Kniha, ktera neni pro kazdeho. Mne osobne ale sedla na 100% Tiziva a tajemna atmosfera, skvela hlavni hrdinka a pribeh, nad kterym muzete premyslet. Jestli hledate odpovedi k filmu, tak tady je nedostanete, spis pribude kopa dalsich otazek. Precist si pokracovani je nutnost :)
Příjemná psychologická expedice do zajímavé oblasti. Intelektuální verze Pikniku u cesty pro 21. století. Určitě zajímavější než film. Velmi mi sedl styl a oblíbil jsem si hlavní postavu.
Štítky knihy
zfilmováno Cena Shirley Jacksonové sci-fi
Za mě je cesta do Oblasti X neskutečný (hluboký) čtenářský zážitek. Nejde se ani konkrétně vyjadřovat k ději nebo konkrétním situacím. Každý čtenář by si tuhle cestu mezi řádky měl absolvovat sám. Za mě jedno velké doporučení s tím, že naprosto souhlasím po velmi dlouhé době s knižním oceněním.
PS: filmové verzi na Netflixu se vyhněte obloukem. Je to sice určitá vize - adaptace, ale všechny hluboké myšlenky z knihy ve filmu nahradily scény, které jsou spíše k smíchu.
A tak cesta do Oblasti X není pro každého (ať je to čtenář, nebo scénárista filmu)