Analfabetka, která uměla počítat

15.01.2016

Po Stoletém staříkovi jsem se hned vrhnul na Analfabetku a myslím, že pro letošek už mám, co se humorných knížek týče, splněno. Jonasson použil naprosto stejné schéma jako v předchozí knize, tedy absurdní skupinka hlavních hrdinů se, zčásti díky absurdním náhodám, dostává do absurdních situací. Opět samozřejmě nechybí atomová bomba, tentokrát už skutečná, velmi podivná posedlost, ale proč ne. Analfabetka se mi asi líbila o něco víc než Stoletý stařík, jednak byla Nombeko zajímavější a sympatičtější figurka než Alan, jednak už jsem si zřejmě přivykl na Jonassonův styl a nebral to tak vážně. Jsou to prostě lehké knížky pro odreagování a pobavení, nic víc. Osobně mám raději, když autor do humorného textu nenápadně vpašuje nějaké to životní moudro jako se to podařilo například Patricku Zandlovi v jeho knize Husákův děda, kteroužto mohu vřele doporučit. Tímto se s Jonassonem loučím, po další případné knize už zřejmě nesáhnu.

13.01.2016

Jsem tak rozčarovaná jako už dlouho ne. Připadám si jako zhrzená milenka. Mého milence v tomto případě představovala kniha Analfabetka, které jsem se ze začátku dotýkala s obrovským očekáváním, nadšená z toho, že jí konečně držím v ruce. Mé nadšení po několika desítkách stran vystřídalo mírné zklamání z toho, jak se příběh vyvíjí, ze stylu autora, z absurdity celého příběhu. Nicméně jako správná milenka jsem vytrvala a toužila dál. Jenže po čem? Tolik pochvalných recenzí, tolik doporučení od lidí a......mě se dostalo opravdu jen rozčarování. Dočetla jsem to, chtěla jsem vědět, znát konec. Teď to vím a jsem ráda, že už se k této knize nikdy nevrátím. Je mi to strašně líto, má očekávání byla asi větší, než, co mi mohl autor nabídnout.

12.01.2016

Krasna oddychova kniha. Napad s dvojcaty Holger a Holger je super. Spousta nadsazky, nenuceneho humoru. Snad jen zaver byl trochu rozvlacny a prisel mi 'utnuty', mene promyseny.

08.01.2016

Doporučuji všem, kteří se rádi u knihy zasmějí, nevadí jím politické zaměření a občas trošku fantazie

05.01.2016

V podstatě kopie staříka, ale i tak jsem se bavil...

30.12.2015

Ze začátku mě kniha nadchla, měla chytlavý humor a snadno se četla. Na Holgerovi 1 autor výborně znázorňuje smýšlení některých lidí, kteří mají na věci mnohdy tvrdošíjné názory a přitom tomu ani v nejmenším nerozumí. Navíc je příběh výborně zasazen do historie.
Některé pasáže byly ale na můj vkus až příliš vyumělkované a nereálné, což kazilo celkový dojem. Platí to zejména pro konec příběhu, který je krom toho i dost nudný. Poslední kapitoly jsem dočítal jen stěží a cítil jsem, že autorovi nejspíš došly nápady, a tak se příběh snažil jen "nějak" ukončit.

29.12.2015

Autor vykrádá sám sebe. Za mě velké zklamání. Dočetla jsem to jenom kvůli tomu, že to byl dárek.

Tfujtajbl! Je to dárek, tak to trpím, ale počkejte na ten koment, až to dorazím. Todle (míněn autor) si říká spisovatel?
O několik hodin později:
Ne,tohle se vážně nedá,to je nehorázný brak. Jaktože to čte 77 lidí v tomto okamžiku? Jaktože to 93 lidí doporučuje?
Kristova noho!

28.12.2015

Velké zklamání. Staříkem měl pan Jonasson skončit se ctí a vtipně. Kdybych ji četla jako první, nevím, zda bych si Staříka přečetla. Ach jo. Tak jsem se těšila. Sem tam je to fakt vtipné, ale i tak velké zklamání.

17.12.2015

Jelikož jsem staříka i analfabetku poslouchal jako audioknihu, mám už plné zuby hlasu Martina Stránského a začínám intonovat téměř jako on. Kdybych analfabetku neposlouchal jako audioknihu, určitě bych ji nedočetl. To co dělalo Staříka skvělým a vtipným dílem, se u Analfabetky tak moc nedaří. Jistě, je to vtipné, místy i zajímavé, ale hodně a to jako fakt hodně pasáží je tak uměle vykonstruovaných, že by se ani v knize snad neměly vyskytovat. Beru, knihy jsou od toho, aby šly z extrému do extrému, ale v Analfabetce je to posunuto ještě o level výše. za mě jen 6/10

11.12.2015

Stařík v bleděmodrém (v černém). Něco se mi líbilo více, neco méně, ve výsledku je to zhruba totéž - mírně úsměvná, oddechová četba, i když Jonassonův styl mi (nutno říct) nijak zvlášť nesedl.

25.11.2015

Ale ne! A já to fakt dočetl

Docela se to pěkně četlo, knížka dobrá do vlaku, rychle to pak utíká. člověk se začte a už je klidně o zastávku dál než chtěl vystoupit.

16.11.2015

Ale jo, vlastně se mi to líbilo :-) ... námět sice kopíruje Staříka /opět se jedná o ironický a humorný komentovaný průřez 20. stoletím/ ... s tím jsem ale počítala už na začátku a byl to vlastně důvod, proč jsem po téhle knížce sáhla ... přesně to jsem očekávala a přesně to jsem dostala ... a přesně to je důvod pro tak vysoké hodnocení :-). U téhle knížky ... u tohoto ujetého, místy překombinovaného, místy vtipného příběhu plného nadsázky jsem si prostě odpočinula a myslím, že to byl asi i autorův záměr ... rozhodně to byl záměr můj (můj způsob jak relaxovat).

11.11.2015

Naprosto skvělé, bavila jsem se od začátku až do konce. Tento druh humoru mám ráda.

28.10.2015

Moje první přečtené dílo Jonase Jonassona, které mne bavilo od první do poslední stránky. Veliké plus této knihy je, že se nesnaží být prvoplánově vtipná, alespoň já jsem to tak nevnímala.

Maličko Jonassona podezřívám, že se nechal inspirovat Danem Brownem a jeho hrdinou, Robertem Langdonem (který, jak známo, vyvázne z každé, i sebebeznadějnější situace).
Zároveň si myslím, že narozdíl od Browna se u psaní Jonasson jistě netvářil smrtelně vážně a nesnaží nás svým dílem přesvědčit, že se jedná o souhru zcela neuvěřitelných a velmi nepravděpodobných náhod. A za tenhle latentní výsměch dávám palec nahoru!

26.10.2015

Neskutečný! Pro mě o stupeň lepší než Stoletý stařík. Možná proto, že Nombeko mi jako hlavní postava bylo o trochu sympatičtější, ale rozhodně díky Holgerovi I. a Holgerovi II. :)
Jonas Jonasson píše skvěle, kniha má spád, pořád se zde něco děje, jakmile Vás jedná část nudí (což se stane zřídka kdy) za pár odstavců se příběh rychle posune dál. Při čtení knížky jsem se nejprve culila, poté smála a na konci jsem brečela smíchy. Za mě skvělé, nemůžu se dočkat další knihy od tohoto autora!

23.10.2015

Hm, tak tohle pro mě bylo dost utrpení. Začátek ještě jakžtakž, ale další děj? Vykonstruovaný příběh, uměle natahovaný, rádoby vtipný a taky docela dost předvídatelný. Teď se jim nedaří, teď se daří, teď se nedaří, teď se daří. Pořád dokola a úporná snaha o humor. Přijde mi, že autor rychle sesmolil příšernej příběh, překombinoval ho, rychle vydal a očekával tuny peněz.

23.10.2015

Udělal jsem velikou chybu v tom, že jsem Analfabetku začal číst hned po stoletém staříkovi. Knihy mají uplně jiné hrdiny a celkově každá z nich vypraví jiný příběh, přesto princip je dost podobný. Často jsem sledoval veliké shody mezi knížkami a musím říct, že mi to trošku vadilo. Například Kráska ze staříka je dle mého soudu starší provedení Celestine z analfabetky. Těch podobností je mnoho. Navíc jsem ke konci čtění měl dost atomových bomb, opravdu tahle bombová tématika už mi lezla na nervy a já doufám, že ve třetí knížce Jonas(e) se nebude opakovat, jinak nečtu ! Což by byla škoda, poněvadž mě jeho knížky baví, jsou humorné a dobře čtivé, ale jak řkám, rád bych něco nového. Doporučení pro Vás, nečtěte analfabetku po staříkovi, dejte si aspoň pár měsícu pauzu.