Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky
Jana Poncarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450942/bmid_alzbeta-a-nina-D5k-450942.jpg
4
564
156
Tajemství mojí babičky. Nevyřčená slova kopou ty nejhlubší propasti. V pochmurných i krásných Sudetech se skrývají stíny minulosti, které Alžbětinu rodinu rozdělily na desítky let. Když ji vnučka Nina navštíví v léčebně, vymyslí způsob, jak babičce udělat radost: vyrazí s ní na výlet do míst, kde strávila dětství a mládí. Během cesty po zapomenutých krajích i zasutých vzpomínkách se Nina rozhodne – dost bylo mlčení. Jen pokud odhalí rodinné tajemství, může vykročit za splněním vlastních snů.... celý text
Přidat komentář
Krásný příběh, plný radosti, bolesti, ale smutku. Muselo to být pro Alžbětu hodně těžké, jako ostatně pro všechny lidi v době války a potom komunismu. Velmi jemně napsáno, s citem a pokorou....
Moje první knížka od Jany Poncarové. Alžběta mi byla hodně sympatická a historická linka mě bavila. Nina - taková nemastná neslaná. Ale knížka se četla moc hezky, líbila se mi a určitě si přečtu i další knížky od této mladé a talentované autorky.
Rodinný příběh, druhá knížka od JP. Líbila se mi, ale Podbrdské ženy malinko víc.
Víc se mi líbil historický příběh Alžběty. Ten byl pěkně propracovaný a krásně se četl. Ninina dějová linka mi připadala nedotažená a vlastně bez nějaké hlubší myšlenky. I když možná to souviselo s Nininým hledáním sebe sama.
Určitě ale stojí knížka za přečtení, už jenom proto, že z knihy dýchá naděje, že nikdy není pozdě na rodinné poznání a sblížení.
Místy se děj trochu vleče, i po tolika letech se babička zdráhá rodinná tajemství vysvětlit a vše se Nina dozvídá oklikou. Niny příběh pro mě byl nezajímavý. Za mě se autorka mohla víc ponořit do historie.
Knížka se mi líbila, přestože autorčiny Podbrdské ženy byly pro mě lepší. U Alžběty a Niny se mi více líbila historická linie, v přeskakování dvou dějových linek jsem měla někdy trošičku problém v rodinných vazbách. Přesto knihu hodnotím jako moc pěknou.
Tohle bylo moje první seznámení s autorkou. Čtení ve dvou časových rovinách mám moc ráda a asi není žádné překvapení, že ta historická linka byla zajímavější. Nina mě zrovna moc nebavila. Osud Alžběty mi přišel nedokončený, nepochopila jsem, proč došlo k rodinnému odloučení a vlastně bych uvítala, kdyby autorka rozvedla i osud některých jiných postav.
3 1/2
Do knihy jsem se nemohla zacist, neseděl mi styl psaní. Po 100 stranách jsem knihu odložila.
Moc hezký příběh, čtivý, na autorku až příliš pohodový.
Kniha Eugenie zůstává mým favoritem.
Podbrdské ženy také vřele doporučuji, i když jsou příběhy žen poněkud drsnější.
Už se těším na Děvčata ...
Alžbětě je přes devadesát a její vnučce Nině přes třicet, naposledy se viděly, když Nina byla malá holčička. Teď, když se Alžběta zotavuje ze zlomeniny krčku, konečně nastal čas, aby si Nina vyjasnila spoustu otazníků z rodinné minulosti a na ledacos se babičky vyptala. Román se odehrává v současnosti i za dob druhé světové války a potěší všechny, kteří mají rádi klasický styl psaní a žádné velké experimenty. Mně občas vadily trochu šroubované věty a místy bych přivítala dovysvětlení některých událostí, taky jsem nepochopila, proč se v polovině knihy stal z Františka Frantí... Jinak ale v pořádku, autorka psát umí, hodně podobný styl jako Hana Marie Körnerová.
Milé, klidné, poutavé. Jako když si povídáte s babičkou o jejím dětství a mládí. Oceňuju, že autorka usiluje o věrohodnost a upřednostňuje ji před divokými dějovými zvraty, šokujícími rozuzleními a složitou zápletkou. Toto se všechno klidně mohlo stát.
Poutavý příběh, který vypráví babička Alžběta svojí vnučce. Pasáž ze současnosti, kterou prožívá Nina, mě moc nebavila. Nedokázala jsem se vcítit do její postavy.
Alžběta a Nina . Babička a vnučka . Dvě ženy , které k sobě nachází cestu až po odkrytí stínů minulosti , které rozdělily rodinu na spoustu let.
Knížka nejen o tom , že nikdy není pozdě a nejen o tom , že soudit druhé bychom neměli, když nemáme odpovědi ...
Krásná kniha .
Zajímavý, lidský příběh,ve kterém se prolíná více časových rovin, z nichž především ta historická je pozoruhodná, stejně jako vypravěčka Alžběta,která sympatiemi předčí současnici Ninu.
Alžběta a Nina je moje druhá kniha od Jany Poncarové a musím napsat, že jsem spokojená a všechna očekávání od příběhu jsou splněna. Já jsem tento rodinný příběh četla tak nějak srdcem, neboť všechny vzpomínky na moji úžasnou babičku se vrátily a probudily a knižní babi Alžběta se jakoby stala mojí babičkou Evou... Ta moje babi se také dožila úctyhodného věku devadesáti sedmi let.
Příběh o babičce a vnučce nejenom chytí za srdce, pohladí, odpoví na mnohé otázky, ale také všem připomene běh našeho času a sílu a smysl rodinného soužití. Zrovna já jsem již v letech, kdy se můžu těšit na to, být babičkou. A opravdu se těším !!
Po Podbrdských ženách jsem asi očekávala trochu více.
Ne, že by kniha byla špatná, ale jaksi hodně slov, avšak mnohdy zbytečných.
První knížka od autorky, kterou jsem četla. Rozhodně budu číst další.
Knížka se mi moc líbila a přečetla jsem ji jedním dechem. Příběh, o tom co je v životě důležité, o vůli lidí žít po svém a že není nikdy pozdě čas na změnu. Člověka napadne, že by měl také víc cestovat se svými prarodiči a poznávat jejich životy.
Souhlasím s níže napsaným komentářem od "alnahu". První kniha této kterou jsem přečetla a moc se mi líbila. Krásně napsáno a Alžbětu i Ninu jsem si zamilovala. Určitě se přečtu i další knihy. Doporučuji
Štítky knihy
Československo české ženy komunismus rodinné vztahy vesnice Sudety osudy žen rodinná tajemství prarodiče a vnoučata české romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Eugenie: Příběh české hoteliérky |
| 2020 |  Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky |
| 2021 | Cyklistka: Osud poslední baronky |
| 2020 | Děvčata první republiky |
| 2022 | Herečka: Múza první republiky |
Kniha Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 809x |
| Čtenářské výzvě | 219x |
| Doporučených | 38x |
| Knihotéce | 232x |
| Chystám se číst | 336x |
| Chci si koupit | 51x |
| dalších seznamech | 7x |
Sudety. Už jenom to slovo mi připadá záhadné, evokuje mi něco tajemného. Eugenie mě tolik nebavila, ale tuhle knihu jsem si moc užila po všech stránkách. Některé pasáže mi připadaly zbytečně dlouhé, ale jinak je to krásné.