Alžběta a Nina
Jana Poncarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456314/bmid_alzbeta-a-nina-wQ1-456314.jpg
4
564
156
Nevyřčená slova kopou ty nejhlubší propasti. V pochmurných i krásných Sudetech se skrývají stíny minulosti, které Alžbětinu rodinu rozdělily na desítky let. Když ji vnučka Nina navštíví v léčebně, vymyslí způsob, jak babičce udělat radost: vyrazí s ní na výlet do míst, kde strávila dětství a mládí. Během cesty po zapomenutých krajích i zasutých vzpomínkách se Nina rozhodne – dost bylo mlčení. Jen pokud odhalí rodinné tajemství, může vykročit za splněním vlastních snů.... celý text
Přidat komentář
Stejně jako Podbrdské ženy i tato kniha mě moc bavila a těším se moc na další od této mladé autorky.
Tak jsem se konečně dostala k hojně oblíbené Janě Poncarové... Její novinka Alžběta a Nina mi sedla, styl psaní jako u Hany Marie Kornerové... Příběh je rodinným románem, kde odhalujeme nevyřčená a x let stará rodinná tajemství... Takové příběhy já můžu... Ty mě baví... Alžběta a Nina mi sice nepředala nic, co bych z jiných podobných knih neznala, ale čtení jsme si užila, bavilo mě, styl psaní mi sedl a už mám nachystanou Eugenii, do které se brzy pustím...
Kdo jsem já? A kdo moje rodina? Na nic z toho se už moji babičky nezeptám....
Mam ponekud rozporuplne pocity - kniha se mi cetla dobre, pribeh Alzbety je nepochybne silny a libil se mi zpusob odkryvani jejich tajemstvi, nicmene postava Niny byla takova hodne utapnuta. Mozna mi u ni schazi trochu vic popisu ohledne detstvi. Vztah s matkou byl jen lehce natuknut, proc se nevidala s babickou taktez.. jak se vratila zpatky ke vztahu s Alzbetou? Teta Helena byla zminena jen parkrat, u te mi take chybi trochu vice popisu.. Misty mam pocit, ze se autorka chytla nejake myslenky, ale v procesu ji zase opustila a vrhla se jinym smerem.
Kniha se mi líbila (opět více ta starší dějová linka). Nina mi přišla trošičku přitroublá, mírně natvrdlá, či jak bych to popsala :-D A konec možná zbytečně patetický a natřený narůžovo. Nicméně knihu doporučuji k přečtení a dávám 4 hvězdičky.
Od autorky jsem četla Podbrdské ženy. Proto jsem se pustila i do této knihy a musím říct, že ať byl příběh silný a zajímavý, tak jsem se nedokázala začíst.
Je to moje druhá přečtená kniha této autorky a opět je skvělá. Její knihy mě baví a vyvolají u mě pocity radosti ze čtené knihy, i když je to smutné téma. Dokáže barvitě vyprávět a mě běhají obrazy děje přímo před očima. Umí se vcítit do postav a také do prostředí. Její styl je melodický a se slovy to prostě umí.
Jana Poncarová má schopnost líčit život za minulých režimů (především na vesnici) takový, jaký skutečně byl - ne vždy tak idealistický a romantický, jak si představujeme. Ženy v něm často nepoznaly téměř žádnou lásku a pochopení, musely se vdát z mnoha různých důvodů, k nimž láska častokrát vůbec nepatřila, odepřít si mnoho věcí a dospívat ke složitým rozhodnutím. V knize se mi líbilo především pouto mezi babičkou a vnučkou a hlavně síla a odvaha Alžběty, jejíž pohled na svět mi vlastně přišel ohromně optimistický :)
Pro mě taková lehčí knížka k zamyšlení. Ninin příběh mě moc nebavil, ale chápu, proč tam musel být. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, něco si odnáším.
Zatím nejlepší autorčina kniha,pro mě na úrovni Hany nebo Šikmého kostela.Odehrává se v pohraničí a zahrnuje vyprávění Alžběty,která se narodila v roce 1926 až do současnosti.Její osud se prolíná s osudem vnučky Niny,která ji vozí krajem jejího mládí.Alžběta jí pomůže najít smysl života a smíření se s minulostí rodiny.
Úžasný vhled do minulosti s dlouhým čistým příběhem a ačkoli bych úplně Nininu část vynechala, Alžběta mi přirostla k srdci. Krásný příběh o tom, že ne vše je takové jak se zdá, a že mateřské srdce má neskutečnou hloubku.
Knihu jsem akorát dočetla. Doznívá ve mě. Autorka má talent vystihnout atmosféru, náladu, pocity. Citlivě do příběhu zakomponovala i postavu židovské dívky Věrky, která je inspirovaná skutečnou postavou... Děkuju za skvělý čtenářský zážitek.
Krasne cteni, vic me bavi pribeh Alzbety a popravdě, ta Nina mi tam vubec nesedla a rozcilovala me. Prisla mi s tema dotazama jako ne zrala zena, ale 12 ti leta holcicka.
Asi poprvé se mi u knížky, v níž se střídají dvě časové roviny, stalo, že jsem se těšila na obě stejně, žádná nebyla "oblíbenější", žádnou jsem neměla tendenci proletět rychleji. Všechno v příběhu bylo uvěřitelné, realistické – děj i postavy. Myslím, že s hlavními hrdinkami se dokáže hodně žen ztotožnit, možná na rozdíl od Eugenie z autorčiny předchozí knížky. :) Když mi zbývalo posledních pár stran, mrzelo mě, že příběh končí, nechtěla jsem se s Alžbětou ani s Ninou loučit. Jsem si jistá, že jsem knihu nečetla naposledy :)
Zamiloval jsem si už předchozí knihu od Jany Poncarové - Eugenii, kvůli které jsem si zde zřídil i účet. Podbrdské ženy jsem ještě nečetl, ale Alžbětu a Ninu už mám za sebou. Objednali jsme jí už v předprodeji. Opět přečteno téměř jedním dechem a já i manželka jsme se zřejmě stali fanoušky této autorky. Výborný příběh, skvěle napsaný, mám z takových knih opravdovou radost!
Štítky knihy
Československo české ženy komunismus rodinné vztahy vesnice Sudety osudy žen rodinná tajemství prarodiče a vnoučata české romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Eugenie: Příběh české hoteliérky |
| 2020 |  Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky |
| 2021 | Cyklistka: Osud poslední baronky |
| 2020 | Děvčata první republiky |
| 2022 | Herečka: Múza první republiky |
Kniha Alžběta a Nina je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 809x |
| Čtenářské výzvě | 219x |
| Doporučených | 38x |
| Knihotéce | 232x |
| Chystám se číst | 336x |
| Chci si koupit | 51x |
| dalších seznamech | 7x |
Moc pěkné počtení.Všechny postavy byli fajn, jen o některých by se mohlo více rozepsat.Příběh byl pěkný a kniha se dobře četla.