Alžběta a Nina

Tohle čtení bylo takové bolavé pohlazení po duši, ostatně přesně to jsem od této autorky očekávala, a musím přiznat, že kniha předčila moje očekávání.
Pokud se člověk chce ztratit v minulosti, Jana Poncarova je vždy dobrá volba.

V jeden den se zla může sesypat celá hromada.

Žijeme nedokonalé životy a ničíme se tím, že toužíme po dokonalosti.

Každý máme nějaký svůj osud. Ber všechno tak, jak je. Udržuj si pořádek ve své duši.

Děje se spousta věcí, kterým nikdo nerozumí. Jenom se na ně díváme. S údivem a s otevřenou pusou.

Nepřikládej příliš velkou váhu slovům, která ti lidé říkají.

Život přináší různé situace , smutky a bolesti, ale je jen na tobě, jak se k nim postavíš.

Velmi hezký a silný příběh, o minulé době. Ženský to neměly lehký.

Kniha je postavená na silnej myšlienke medzigeneračného putovania za pravdou, ktorá ukazuje, ako veľmi nás môže formovať rodinná história. Atmosféra príbehu je tichá, hĺbavá a zároveň napätá, pretože minulosť sa postupne odkrýva ako vrstvy starého listu. Postavy Alžběty a Niny pôsobia autenticky, ich emócie sú uvážené a uveriteľné, pričom vzťah medzi nimi je jadrom celej knihy. Autorka pracuje s citlivým opisným štýlom, ktorý jemne kreslí obrazy miest aj vnútorného sveta hrdiniek. Vďaka tomu príbeh pôsobí osobne a intímne, akoby som otvárala rodinný album plný spomienok.

Opět skvělá kniha od naší autorky. Jedná se o příběh poznávání se vnučky Niny a babičky Alžběty. Alžběta pomalu odkrývá svůj nelehký životní pŕíběh a zjišťujeme, že nemusí být vše, jak to na první pohled vypadá.

Jana Poncarová je podle mě opravdu výjimečná autorka. Její knihy Dvojí život nebo Nultá hodina mě naprosto uchvátily a dodnes na ně často vzpomínám. Protože mám obecně moc ráda tvorbu českých autorů, začala jsem pátrat, které další její knihy si čtenáři tolik chválí, a právě tak jsem objevila tuto.

A musím říct, že mě naprosto dostala. Příběh je citlivý, hluboký a krásně propojuje minulost s přítomností. Vypráví o vztahu vnučky a babičky, o jejich cestě, která není jen o kilometrech, ale hlavně o návratu ke kořenům, k dávným vzpomínkám a k pochopení. Jakmile jsem se začetla, věděla jsem, že tohle bude kniha přesně pro mě.

Dvě hlavní hrdinky, babička Alžběta a vnučka Nina, se vydávají do míst, kde Alžběta prožila své mládí. Cestou Nina poslouchá babiččiny příběhy. Ty jsou plné lásky, bolesti i tajemství, které doposud zůstávalo nevyřčeno.

Kniha mě chytla od prvních stránek a dočetla jsem ji během pár večerů. Byla nádherná, laskavá, dojemná a napsaná s obrovským citem. Klidně bych uvítala i pár kapitol navíc. Jana Poncarová mě opět přesvědčila, že umí vyprávět příběhy, které se dotknou srdce. A už teď vím, že si od ní brzy přečtu další.

28.10.2025

Krásný poslech za jízdy v Sudetech(na kole i autem) o historii Sudet v audioverzi a citlivém čtení Dany Černé a Lucie Štěpánkové.

Velmi příjemná kniha.Když se potká věkem zkušené stáří a empatické,pokorné mládí.

05.10.2025

Doposloucháno (při louskání ořechů). Ještě jsem celá v příběhu, trochu dojatá, trochu smutná. Tolik životních pravd jsem vyslechla!

Oceňuji přednes Dany Černé a Lucie Štěpánkové, mají krásně zabarvené hlasy, líbilo se mi, že si rozdělily současnost a minulost, poslech byl oživený a srozumitelný.

Obě ženy, Alžběta i Nina, si prošly svým. Tak jako většina lidí. Jana Poncarová vytvořila plastický, uvěřitelný život, který se mi odvinul před očima a kterého jsem se v mysli zúčastnila. Moje první kniha od autorky, na další se těším.
Audioknihu doporučuji.

Další kniha z rukou jany Poncarové, které je pro mě 5* bez debaty. Vždycky když si říkám, v jaké době žijeme a pak si poslechnu takový příběh, si říkám, že si nemáme na co naříkat. Téměř sto let je hrozně dlouhá doba, Alžběta coby téměř stoletá paní vypráví své vnučcce, co vše zažila. Nutno říci, že za jeden svůj život, jich prožila těch životů několik. Prožila a přežila největší hrůzy v naší historii a přesto si zachovala jakýsi nadhled, hrdost a zápal dál do života. Těžko uvěřit, že ten příběh není reálný od začátku do konce, nevím jak to autorka dělá, ale pokaždé mám pocit, že mi říká reálný příběh lidí, kteří žili a všechno to prožili a přežili. Hltala jsem každé slovo. Příběh jsem si zamilovala, ačkoliv byl nelehký a místy velmi smutný.

Životní příběhy jsou nejlepší romány. A ačkoliv je (podle doslovu) historie Alžběty a Niny realitou inspirovaná jen částečně, dá se jí věřit skoro každé slovo. A když k tomu přičtu skutečnost, že kniha velmi hezky ukazuje, jak těžce můžeme pochopit vlastní historii, pokud neznáme tu okolo nás, která nás - řečená nebo neřečená - determinuje, je největším poučením to, že se nemáme bát ptát a skutečně žít. A s druhými mluvit. A pak se střípky možná složí do úplně nového obrázku.

Osudy žen, babičky a vnučky.Dobre se četla, mám ráda knihy od této autorky.

Moje teprve druhá kniha této autorky a to během týdne. Líbí se mi, jak popisuje režimy ať už 2. sv. nebo komunismus s takovou lehkostí. V jejích příbězích není nutné zacházet k popisu krutostí, jako jiní autoři a stejně si čtenář tu dobu a těžkosti umí představit. Je to osvobozující, že se zaměřuje spíše na příběh samotných ženských hrdinek, dokáže popsat odlišnosti města a vesnice té doby. Čte se to samo a těším se, jak se začtu do další z jejích knih.

Loni na dovolené jsem přečetla příběh baronky Battaglia, letos babičky Alžběty a její vnučky Niny.

Příběh měl dvě časové linie, jedna v současné době, druhá v období 2.světové války.
Za mě, příběh Alžběty, kdy byla mladá - ten se mi líbil víc.

Je fajn, když vnučka nebo vnuk vyrazí s babičkou a má možnost poslouchat její vyprávění o radostech i strastech,i o rodinném tajemství.

Za mě plný počet *

Tento příběh je za mě zatím nejslabší. Ani jedna časová osa nedotažená, pořád jsem čekala jak se příběh vyvine. Příběh nemastný neslaný. Autorka má u lepší - třeba příběh baronky Battaglia.

Knihu jsem přečetla za pár dní. Četla se sama. Příběh byl velice poutavý. Moc se mi libilo, že autorka na x stránek nepopisuje krajinu a barvu oblečení. Alžběta byla velice zajímavá postava, škoda, že jsem svých babiček taky víc neptala. Rozhodně knihu doporučuji dál.

Trochu mi nesedl styl vyprávění, časté střídání časových rovin a předlouhé panické pasáže, které byly u hlavních hrdinek i dost nelogické...

Měla jsem chuť na další z knih Jany Poncarové, a tak jsem se pustila do audioknihy Alžběta a Nina. A opět to byl velice zajímavý lidský příběh.
Autorka opět vystavěla příběh kolem ženské hrdinky, resp. hrdinek, které toho v životě zažily opravdu hodně. Zatímco Alžběta si v sobě nese tajemství a událostmi nabitý život, její vnučka Nina hledá sama sebe a snaží se pochopit rodinné vazby a minulost, ve kterých hledá něco, co by jí pomohlo pochopit svět okolo ní.
Bavilo mne sledovat především životní příběh paní Alžběty, které osud do cesty přihrál řadu překážek - líbilo se mi, jak se s vervou snažila se vším vypořádat a uspořádat si život tak, aby žila naplno, i když někdy okolnosti zahrají svoji roli. Tohle přetahování se s osudem a hledání si své cesty mi tu přišlo dobře pojaté.
Přiznám se, že příběh Niny mne už tolik nezaujal, vlastně ta dějová linie ze současnosti byla pro mne občas trochu zbytečně rozvláčná a osobně bych se bez ní obešla. Ale chápu, že to dává určité rámcové zakotvení té dějové lince z minulosti.
Nakonec 4 hvězdy z 5. Tvorbu Jany Poncarové mám obecně ráda, a tohle byl určitě zajímavý počin, za který jsem ráda.

Další milý příběh od této spisovatelky. Záviděla jsem Nině, že se svou babičkou mohla vůbec vyrazit na výlet a prožít s ní veškeré "bolavé", které nakonec vedlo k "uzdravení".

Nádherný příběh.
Jak současná tak i historická linka jsou úžasné. Moc se mi kniha líbila