Alžběta a Nina
Jana Poncarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456314/bmid_alzbeta-a-nina-wQ1-456314.jpg
4
564
156
Nevyřčená slova kopou ty nejhlubší propasti. V pochmurných i krásných Sudetech se skrývají stíny minulosti, které Alžbětinu rodinu rozdělily na desítky let. Když ji vnučka Nina navštíví v léčebně, vymyslí způsob, jak babičce udělat radost: vyrazí s ní na výlet do míst, kde strávila dětství a mládí. Během cesty po zapomenutých krajích i zasutých vzpomínkách se Nina rozhodne – dost bylo mlčení. Jen pokud odhalí rodinné tajemství, může vykročit za splněním vlastních snů.... celý text
Přidat komentář
Příběh se četl dobře, líbil se mi. Dějové lince Alžběty nemám co vytknout i Alžběta jako taková zaujala. U Niny už tolik nadšení nebylo. Nemůžu říct, že by se mi Niny dějová linka četla špatně, ale něco mi tam chybělo.
Třetí kniha od Jany Poncarové. Styl předchozích dvou mi příliš nesedl, ale téma mne lákalo. Určitě zatím nejlepší. Ženy přestaly být rozmazlené a sebestředné chudinky a začaly se emancipovat. Rozhodně nejsou černobílé a děj je zajímavý a dobře napsaný. Není to kniha mého života, ale poctivě odvedená práce a dobré čtení, takže za 3.
Kniha se mi moc líbila. Silný příběh. Ten Alžbětin. Poslouchala jsem to jako audioknihu, takže možná proto mi popisy nepřišly nijak zvlášť zdlouhavé , příběh se mi opravdu moc líbil . Musela to být opravdu krušná doba.
S touto knihou od české autorky Jany Poncarové jsem se doslova trápila dlouhé dva měsíce. Do rukou se mi dostala díky hromadné štafetě a já tímto moc děkuji, že jsem měla možnost seznámit se s autorčinou tvorbou. Dalším jejím knihám bohužel šanci nedám.
Na knihu jsem se těšila, podtitul „tajemství mojí babičky - nevyřčená slova kopou ty nejhlubší propasti“ zněl fakt skvěle, ale já jsem se neuvěřitelně nudila. Napíšu Vám konečné hodnocení, které jsem napsala do knihy:
„Po dočtení necítím žádné pocity celou dobu jsem hledala v knize to hezký a nenašla. „Tajemství babičky“ nic moc zůstanu u Mornštajnové a Dvořákové ale děkuji za možnost přečíst si tuto knihu, další autorčiny knihy vynechám.“
Za mě byl příběh nemastný a neslaný a po druhé bych se do knihy rozhodně nepouštěla.
Takže bohužel, i přes zdejších 81% ji víc než 2/5* dám nemohu.
Po Podbrdských ženách, Cyklistice a Nulté hodině mě tato kniha zklamala. Téma zajímavé, ale ty zdlouhavé popisy! Fakt nepotřebuju číst, jak pivo zhořklo a na stěnách ulpívala pěna. A teď mě popis zatápění v kamnech, kdy vzala z košíku třísky, udělala hraničku a škrtla pevný podpalovač, tak naštvala, že knihu bez výčitek odkládám.
„Život přináší různé situace, smutky a bolesti, ale jen na tobě je, jak se k nim postavíš.“
Mám moc ráda poetický styl psaní i propracovanost příběhů paní Poncarové, takže mě ani tento nemohl minout. I když přiznám se, že válečná dějová linka a osud babičky Alžběty mě bavily možná trošičku víc než životní peripetie vnučky Niny. I přesto ale román rozhodně stojí za přečtení. Má čtenáři co nabídnout, jako ostatně všechny knihy od autorky.
Na toto téma jsem letos přečetla hodně knih, tak jsem se tak první půlku do knihy nutila. Sice mě bavila, ale už jsem měla Sudet dost. Ale líbilo se mi to. Hezky to plynulo, krásně popsaná krajina.
Mé první setkání s autorkou. Kniha se mi moc líbila, postava Niny i Alžběty mi přišly hezky vykreslené, "dávaly smysl", byly silné. Jen ten konec mi nějak nesedl - příběh gradoval, byla jsem zvědavá, co se dozvím, ale ten konec pro mě postrádal sílu.
Kniha je velmi krasna jako ostatne i jine od teto autorky. Krasne se cte pribeh je domysleny, nic mu nechybi, velice hezky se cte.
Narozdil od knihy Emilka,ktera ma hodnoceni tez vysoke,ale dle meho nazoru nezaslouzene, tato kniha si tohle hodnoceni zcela jiste zaslouzi.
Nádherná kniha. Lidská, těžký osud mladé Alžběty během války a později kolektivizace. Její děti. Oblíbila si vnučku Ninu, která postupně odkrývá babiččino tajemství.
Knihu jsem poslouchala audio.
Moc hezká kniha.
Ale jo, hezký příběh. Říkala jsem sim že tohle bych chtěla prožít. A vytáhnout moji mámu s tátou z jakéhosi kruhu, kde jsou, a dát jim ještě jiné chvíle štěstí a potřebnosti. Vrátit paměť hezkých časů.
Knihu jsem poslouchal jako audio a mohu říct, ze mě knih mile překvapila. Na začátku jsem se bála, že vztahy nebudou moc dobré a kniha mě bude odrazovat, ale opak se stal pravdou. To co vnučka udělala pro svoji babičku mě zahřálo u srdce. Knihu mohu doporučit a musí říct, že to byla příjemná oddechovka.
Krásná a čtivá kniha o vztahu babičky a vnučky a o rodinných tajemstvích. Baví mě knihy, které mají silné hlavní hrdinky a střídá se v nich více časových rovin. Stejně tomu bylo i v této knize. Jediné, co mě trochu mrzelo bylo, že jsme se nedozvěděli víc o Nině a o jejím životě. Po další knize autorky ale rozhodně sáhnu zase brzy.
Tak krásná a laskavá kniha a ještě z pera české autorky, lepší začátek prázdninové četby jsem nemohla mít. V příběhu se seznámíme s Alžbětou a Ninou, babičkou a vnučkou. Ačkoliv je dělí jedna generace a věkový rozdíl, přesto mají mnohé společné. A to si Nina uvědomí právě v okamžiku, kdy ji babička začne během jejich společné cesty do pohraničí vyprávět svůj příběh. Autorka krásně zmapovala část historie formou vyprávění babičky. Ačkoliv se jedná o období druhé světové války a počátky komunismu, autorka se nesnaží šokovat a ve vší surovosti vykreslit křivdy a příkoří doby. Naopak vše dobře vykresluje v nadhledu a laskavosti a přijetí osudu. Tak, jak to měla nastavené Alžběta. Moc se mi líbilo vykreslení charakteru i popis samotné Alžběty. Určitě si od této autorky s nadšením přečtu další knihy.
Tak i já mám z knihy rozporuplné pocity. Příběh je zajímavý a silný, ale. Když se nad tím zpětně zamyslím, tak jsme se toho až tak moc nedozvěděli. O některých postavách vůbec, což je docela škoda. Příliš mnoho postav a jmen (zejména na A), docela jsem se ztrácela. I to velké tajemství až tak šokující nebylo. Jak mám vždycky ráda střídání časových rovin, tak tady mě to v poslední cca čtvrtině mátlo. Nejdřív jsme se s Alžbětou dostali až do padesátých let, ale pak zase najednou skok a byli jsme někde v roce 41. Linka s Ninou mě moc nebavila. Resp. samotná Nina. Byla trochu divná, ale vlastně jsme se téměř nedozvěděli proč. Příliš mnoho náznaků a příliš mnoho lyrických popisů. Ty jsem už pak přeskakovala. Knihu jsem dočetla silou vůle. Podbrdské ženy byly rozhodně mnohem lepší.
Nina je mladá žena, která navštěvuje babičku Alžbětu v léčebně. Je to stará žena, ale její mysl a vzpomínky jsou naprosto jasné. Nina touží poznat rodinnou minulost a rozhodne se, že Alžbětu vezme na místa, která jí byla v mládí domovem. Navíc Nina ví o rodinném tajemství a ráda by mu přišla na kloub.
Příběh je vyprávěn retrospektivně, kdy současnost vypráví Nina a minulost Alžběta. S Alžbětou se podíváme na sever Čech, do Litvínova a přilehlého okolí a to pro mě byla srdcovka. Viděla jsem před očima místa, která znám a kterými jsem sama chodila. Alžběta nám svým vyprávěním přiblíží dobu svého mládí, 2. světové války a života lidí.
V průběhu čtení, kdy se seznamujeme s Alžbětiným životem se také dozvídáme o tom nakousnutém tajemství o kterém Nina ví a chce vědět podrobnosti. Když došlo k rozuzlení, tak jsem překvapená nebyla, protože jsem tak trochu tušila, jakým směrem se bude příběh vyvíjet. A jak jsem byla do poloviny knihy z příběhu nadšená, tak potom přišla bohužel krize a já se nemohla začíst. Přišlo mi, jako kdyby příběh stagnoval a jen po mně sklouznul a nevyvolával žádné emoce tak, jak tomu bylo na začátku knihy. Navíc Nina nebo alespoň popisy jejích myšlenek mi přišly chvílemi až moc nafouknuté a stále se ve všem šťourala a byla překvapená i z naprosto obyčejných věcí. To tajemství nebylo tak šokující, abych z něho byla rozhozená jako Nina.
Navíc se v knize rozjelo víc dějových linek o kterých bych ráda četla víc do hloubky. Osekat některé popisy, které se opakovaly a nebo byly zbytečně zdlouhavé a rozepsat víc jednotlivé osoby. Alžběta jako babička mi ale byla velice sympatická a my všichni bychom si měli nechávat od svých babiček a dědečků vyprávět jejich mládí. Mít zájem o to, co vše prožili a jak žili. Neměli bychom zapomínat na svou rodinnou historii.
Za mě je to jedna ze slabších knih, které autorka napsala, ale jsem moc ráda, že se ke mě dostala a těším se na další autorčiny knihy.
Kniha byla čtivá. Bavilo mě střídání časových úseků minulost x současnost a také to, že kapitoly byly krátké a tím i čtivé. Jinak některé popisy dlouhé a zbytečné - stále se opakovaly.
Románu by neuškodilo něco proškrtat a zkrátit cca o jednu čtvrtinu.
Ikdyž chápu, že jde o autobiografii, tudíž citlivé, intimní téma.
Za mě 3 hvězdy. Podbrdské ženy se mi líbili více.
Chci číst více knih českých autorů a proto jsem sáhla po Alžběte a Nině. Vzhledem k tomu, že jsem někde zaslechla jisté srovnání či podobnost s paní Mornštajnovou, moc jsem se těšila. Nedosahuje ovšem takových kvalit ani zdaleka.
Střídání časových rovin v knihách mám moc ráda a dá se říct, že s oblibou takové příběh vyhledávám. Co se týká samotného příběhu tak mě to nijak extra neoslovilo. Děj nějak plynul a plynul, vzpomínalo se, jezdilo se na místa mládí babičky, ale pořád jsem čekala kdy bude nějaké to wau, které by dodalo příběhu to odhalení tajemství, minulosti. Na závěr autorka píše, že některé události se skutečně přihodily, ale že bylo dost věcí přidáno a děj smyšlený, tak jsem čekala opravdu více. Protože mám v knihovně i autorčiny další dvě vydané knížky, tak doufám, že tahle byla ta nejslabší. Za mě první letošní zklamání. Dávám 3* za babičku.
Štítky knihy
Československo české ženy komunismus rodinné vztahy vesnice Sudety osudy žen rodinná tajemství prarodiče a vnoučata české romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Eugenie: Příběh české hoteliérky |
| 2020 |  Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky |
| 2021 | Cyklistka: Osud poslední baronky |
| 2020 | Děvčata první republiky |
| 2022 | Herečka: Múza první republiky |
Kniha Alžběta a Nina je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 806x |
| Čtenářské výzvě | 219x |
| Doporučených | 38x |
| Knihotéce | 232x |
| Chystám se číst | 334x |
| Chci si koupit | 51x |
| dalších seznamech | 7x |
Pátá kniha kterou jsem od autorky četla a zatím nejlepší. Dobře se mi četla a zaujal mi příběh Alžběty i Niny.