A přesto říci životu ano

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Svazek A přesto říci životu ano spojuje dva texty zakladatele logoterapie, psychiatra s českými kořeny Viktora Emanuela Frankla (1905–1997). V díle Psycholog prožívá koncentrační tábor, jež vzniklo během necelých dvou prosincových týdnů roku 1945, popisuje to, jakými fázemi odlidštění museli vězni procházet. Mnohým z nich tato strašná zkušenost přesto otevřela cestu k porozumění smyslu vlastního života. Hra Synchronizace v Březince z roku 1948, napsaná velmi působivým skicovitým způsobem, je myšlenkovým i literárně dramatickým experimentem. Propojují se v něm Franklovy bezprostřední osobní zážitky z tábora smrti s pomyslnou reflexí a dialogem tří filozofů, kteří mu byli blízcí – Sokrata, Spinozy a Kanta. Podle Frankla zůstává v člověku i v značně extrémní situaci prostor svobody a odpovědnosti, kterého se nesmíme za žádnou cenu vzdát: „Nic nemůže udolat člověka, který si vědomě přeje mít životní cíl.“...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/17_/172309/a-presto-rici-zivotu-ano-0ef-172309.JPG 4.6385
Orig. název:

Trotzdem ja zum leben sagen (1977)

Žánr:
Literatura světová, Biografie a memoáry, Zdravotnictví
Vydáno:, Karmelitánské nakladatelství
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (48)

Kniha A přesto říci životu ano

Přidat komentář
Balsekar
24. března

Kniha není špatná, je opravdová. Ale např. Schindlerův seznam mě "dostal" daleko víc.

darkslide
14. března

masakr, meli by jsme si vazit zivota jakeho mame

Sova15
14. března

Velmi silná kniha obsahem, až útlá, co dopočtu stran. Ale řekne vše, co je potřeba. Neumím, a asi ani nechci (pokud budu sebekritická), si opravdu představit, co se v koncentračních táborech dělo. Dneska jen trochu strádáme a už se z toho hroutíme. Hodně lidí v táborech zemřelo, ale jak se ti přeživší měli se vším, co prožili, se ztrátou bližních vyrovnat? Do Osvětimi se chystám, návštěva Terezína byla silným zážitkem. Přesto všechno si myslím, že osobní zkušenosti těchto lidí, ač se o nich píše, mluví, točí filmy (je to dobře), je nepřenosná. Ale musí být varováním!
"Na zemi existují dvě lidské rasy. Ano, pouze tyto dvě: rasa lidí slušných a rasa lidí neslušných. Obě tyto "rasy" ze najít všude: pronikají do všech skupin a prolínají se. Žádná skupina není složená jen a jen ze slušných lidí, v tomto smyslu není žádná skupina "rasově čistá". Tak se tu a tam našel nějaký slušný chlapík i mezi strážemi."

danielpernik
11. března

Velmi zajímavá kniha, která vám zprostředkuje náhled do života a strastí vězně v koncentračním táboře. Hlavně ale nabídne zajímavé odpovědi na některé otázky, které si alespoň jednou každý přemýšlivý člověk položil.

Kachora
08.12.2018

Jedna z těch knih, které nelze hodnotit v intencích "baví/nebaví". Slovy ukradenými ze světa herců bychom asi mohli říct, že v této knize se "nepřehrává". Stroze popisuje, jak to v lágru chodilo a vlastně ještě víc než v lágru, tak jak to chodilo uvnitř hlavy/srdce/duše člověka vězněného v lágru. S jakými výzvami se musel dennodenně potýkat. A jasně tu vidíme, že třeba výzva popasovat se s hladem nebyla vůbec ta nejzásadnější. Daleko víc závisel budoucí život a přežití člověka na tom, jak se popasoval s hlasy svého nitra, které už to třeba chtěly vzdát, neviděly budoucnost... Ale právě jen ten, kdo pořád viděl smysl i tam někde, za kopci a lány, za bůhví jak dlouhou dobou, která ještě musela uplynout, jen ten měl sílu hlad, zimu a strádání přemoct, protože to podle něj mělo smysl. Nastavit si v hlavě, že budoucnost pro mě ještě něco chystá, že ještě mám něco, za čím si chci v budoucnu dojít - to se v této knize jeví jako recept na překonání podobných hraničních zážitků.
Vřele doporučuji přečíst si jako takový doplněk k této knize od Frankla ještě knihu Utrpení z nesmyslnosti života.
* Tělesná bolest způsobená ranami není to podstatné, u nás dospělých vězňů stejně tak jako u trestaných dětí. Jde o duševní bolest. To, co v té chvíli bolí nejvíc, je rozhořčení nad nespravedlností a bezdůvodností.
* Člověk ví obvykle až po pěti nebo deseti letech, k čemu bylo to nebo ono v jeho životě dobré.
* Člověku v koncentračním táboře lze vzít všechno kromě jednoho: kromě nejvyšší lidské svobody, která mu dovoluje zaujmout k daným poměrům adekvátní postoj.
* Často právě taková vnější obtížná situace dává člověku příležitost, aby vnitřně přerostl sebe sama.
* (Bismarck) V životě tomu je tak jako u zubaře: stále si myslíme, že to vlastní teprve přijde, a mezitím už je po všem. / Většina vězňů v koncentračním táboře si myslela, že všechny možnosti k uskutečnění sebe sama jsou ty tam, a ony spočívaly de facto právě v tom, jak člověk naloží se svým životem v lágru.
* Na zemi existují dvě lidské rasy. Rasa lidí slušných a rasa lidí neslušných. Obě tyto rasy lze najít všude. Žádná skupina není složena jen a jen ze slušných nebo jen a jen z neslušných lidí.

Eridan
31.10.2018

Frankl v této knize dovedně spojuje racionální znalosti z psychologie s emocionálním zážitkem koncentračního tábora. Přitom ani jedna rovina není přehnaná (není to suchopárné vysvětlování ani emocionální záplava). Navíc jeho hlavní myšlenka, hledat smysluplný život, je přenositelná, inspirativní a můžete jí obohatit svůj současný život. Kromě samotných zážitků 4.vydání obsahuje ještě divadelní hru z roku 1948 o hledání smyslu utrpení prostřednictvím rozhovorů filozofů Sokrata, Kanta a Spinozi nad životem v lágru a výňatek z řeči Frankla. Autor je humanista, není černobíle uvažující (přiznává, že i mezi vězni se kradlo nebo že i někteří příslušníci SS se chovali lidsky). Jednoznačně doporučuji!

Klamm
06.10.2018

Jednoznačně silná výpověd a poselství. Vidět smysl v každé životní situaci je jistě povznášející. Můj názor je, že se spíš jedná o dar a osobní nastavení a ne každý je tohoto pozitivního postoje schopen.
Osobně bych asi v tak obtížné situaci našel smysl pouze v sebelítosti a mučednictví. Vzpomínka na to krásné co jsem kdy prožil, by mě nepovznášela, ale spíše deptala důsledkem nenávratné ztráty. Při troše štěstí by následovalo ,,karmajogické" odevzdání se osudu a vykročení k následné smrti.

PS: Před Franklem, klobouk dolů!

Vikk
24.09.2018

Povinná četba pro všechny, kteří tápou ve tmě!