Člověk hledá smysl: Úvod do logoterapie

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

1. ZKUŠENOST Z KONCENTRAČNÍHO TÁBORA - V první části knihy jsou vylíčeny zážitky z koncentračního tábora ze stanoviska toho, kdo je bezprostředně prožíval. 2. ZÁKLADNÍ POJMY LOGOTERAPIE - Logoterapie se soustřeďuje na smysl lidské existence i na lidské hledání tohoto smyslu. Protože smysl vlastního života je prvořadou motivační silou v člověku. Logoterapie sama o sobě vychází z psychoanalýzy a je postavena na dialogu s pacientem, ale oproti ní však méně pohlíží na uplynulé události a méně se zabývá uvědomělým pozorováním vlastních vnitřních duševních a psychických jevů ( tzn. je metodou méně retrospektivní a introspektivní )....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/130156/clovek-hleda-smysl-u-130156.jpg 4.440
Žánr
Literatura naučná, Psychologie a pedagogika
Vydáno, Psychoanalytické nakl. J. Kocourek
Orig. název

Man, 1964

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha Člověk hledá smysl: Úvod do logoterapie

Přidat komentář
Martina1725
09.03.2019

Kniha se nelehce čte s těžkým tématem, ale stála za to, bylo tam několik zajímavých myšlenek.

Jacck
28.07.2017

V průběhu pobytu v koncentrační táboře si Frankl kladl otázku, co umožní jedněm přežít a proč druzí zahynou? Odpověď nalezl ve vůli ke smylu. tj. nutkavé potřebě dát svému životu nějaký smysl. Pokud ho nemáme nebo je jen povrchní, tak vzniká neuroza.


parxel
29.04.2016

Tato kniha mne svým způsobem zklamala. Věty typu "Lidská existence není autentická, jestli se neprožívá jako samotranscendence." apod. jsou možná dobrý pro filosofy a jiný podobný indiány, ale ne pro obyčejné lidi, protože jim nic nepřinesou. A takových vět je v této knize spousta.

Zkrátka, psát o smyslu života a utrpení lze podle mne mnohem přístupnějším způsobem. Zde to totiž z mého poheldu působí poněkud kontrapoduktivně, neboť v přečtení této knihy žádný smysl nevidím. Naštěstí má kniha pouze pár desítek stran.

Jediný přínos tak podle mne spočívá v tématu samotném, ale to mě osobně nestačí. Dvě hvězdy ani o chlup víc.

Madluska
02.01.2014

Velice těžko se hodnotí knížka, v níž se zračí zážitky tak hluboké a navýsost osobní. Frankl vysvětluje a popisuje svůj (vzhledem k tehdy módní psychoanalýze) novátorský přístup k psychoterapii velice poutavě, s množstvím příkladů z vlastního nelehkého života. Kdybych přece jen chtěla rýpat, trochu mi vadilo opakování týchž (třebaže stěžejních) myšlenek. Co mi ale vadilo hodně, to byla nedostatečná editorská péče - tolik překlepů a pravopisných chyb (vyd. z r. 1994) jsem už dlouho neviděla a při čtení mě vyloženě rušily. I přes technické nedostatky knihy ve mně ale Franklova teorie (i praxe) vyvolala hodně otázek, za což jsem autorovi vděčná. I proto si výjimečně dovolím do komentáře vložit citaci přímo z knihy, protože tuto část považuji z hlediska díla i logoterapie za zásadní:
"Člověk není věcí mezi ostatními věcmi. Věci se zájemně determinují, ale člověk je venkoncem bytostí sebeurčující. To, čím se v mezích nadání a prostředí stává, tvoří sám. Například v koncentračním táboře, který byl živou laboratoří a zkušební půdou, jsme byli očitými svědky, jak někteří z našich druhů si počínali jako svině, zatímco jiní se chovali jako světci. V člověku jsou obě tyto možnosti. Záleží na rozhodnutích, nikoli na podmínkách, která z těchto dvou možností se stane skutečností.“

efka.michalkova
22.12.2013

Výborná kniha psaná srozumitelně, co však nejvíce oceňuji, že je teoretická druhá část nejprve podložena první částí, ve které Frankl popisuje zážitky a zkušenosti z koncentračního tábora. Kniha tak není suchým povídáním o něčem, co autor nikdy nezažil, ale právě naopak jeho terapie a přístup vychází z bolestných a hlubokých vlastních zážitků a zároveň z přesvědčení, že i to nejhorší se dá překonat, pokud člověk vidí smysl. Frankl je toho důkazem.