Polibek

Jednu hvězdičku dolů za ten konec i když to nebyla vina detektivů.
Velmi uspokojivé.

„Dobrá! Číselná kombinace?“
„Moje narozeniny,“ řekl Bowles. „23.září.“
„Tak vy jste Panna, co? Není divu, že nikomu nevěříte!“
(tohle mě pobavilo, jsem také Panna)

Netradiční a složitý případ 87.revíru. Obvykle se začíná mrtvolou a na konci detektivové odhalí pachatele. Tentokrát to začne pokusem o vraždu a pachatel je rychle identifikován. Pak se situace začne komplikovat, příběh se stává nepřehledným a napínavým. Druhou linií je přímý přenos ze soudní síně, kde se porota snaží odhalit pravdu v případě zavražděného Carellova otce. Obhájce nespravedlivě obžalovaných Perry Mason není v tomto případě přizván.

Opět dvě dějové linky, obě dobré. Akorát jsem rozmrzelý z amerického soudního systému: stačí hrát divadlo na porotu, které pak může rozhodnout jak chce, bez ohledu na důkazy.

Velmi dobře zpracovaná detektivka s dvěma liniemi: soud se zločincem a vlastní příběh, který Carella řeší. Soudní líčení mne jen znovu přesvědčilo, že demokracie neexistuje a pravda se dá různě ohýbat. Amerika má svých problémů až dost a pracovat jako policista je depresivní. Ovšem druhá linie, to bylo drama a konec stál za to. Kniha je tak čtivá, že jsem ji zhltla za dva dny.

Isola/New York, prosinec 1992, leden. Ve městě přituhuje poklesem teploty a stálým nárůstem kriminality. Autor se vrací k relativně prostým motivům zločinů. Napínavé pátrání, kterého se účastní většina známých postav, je tentokrát v poměru 50 na 50 prošpikováno komplikovaným soudním dramatem, které se přímo dotýká Steva Carelly.
...
Město upadalo. Taxikář to věděl, protože je projezdil křížem krážem, znal každý kout.
Viděl rozházené odpadky a potrhané matrace a travnaté svahy kolem dálnic zaneřáděné zbytky umělých hmot, v ulicích mimo hlavní čtvrti viděl jámy jako krátery po bombách, viděl černá slepá okna v opuštěných činžácích a telefonní budky bez telefonů, viděl veřejné parky bez laviček, které někdo rozmontoval a dřevo odnesl domů na topení, slyšel bezdomovce, jak vykřikují nebo pláčou nebo prosí o smilování, slyšel sirény ambulancí kvílet ve dne v noci, ale nikdy, když jsou zapotřebí, všechny slyšel a všechno viděl a všechno věděl, ale všechno míjel a jel prostě dál.
Policie taky věděla, co se s městem děje.
Jediný rozdíl byl v tom, že policisté nemohli jet prostě kolem a dál.
85 % (zatím 127 hodnocení s průměrem 83 %).

Ach jo, už dlouho jsem nečetla detektivku která by mě úplně pohltila do svého děje. Musela jsem se vracet a určité pasáže si číst znovu

V této aknize mi vadilo zdlouhavé výslechy u soudu. Obě téma byla zajímavá a napínavá. Tento autor prostě umí přilákat čtenáře.

Opět dvě dějové linie. Jedna zavede čtenáře do soudní síně, kde Carella sleduje proces s člověkem, který byl spolupachatelem vraždy jeho otce. Zajímavý pohled na práci obhájce a žalobce. Druhá linka řeší případ, na jehož začátku je dvojnásobný pokus o vraždu manželky bohatého muže. Velmi chytře vymyšlená zápletka, mě bavila i když konec zase až tak moc nepřekvapil.

Spoiler :
Obě linie příběhu byly dobré.
Ta manželka to nakonec pěkně vymyslela.

Vyjímečně jedna z delších knih 87.revíru. Líbil se mi případ " ochrany" manželky velmi bohatého muže. A jeho nečekaného konce. Za to projednávání případu u soudu mě moc nebavilo. Hodnotím jako velmi dobrou detektivku.

Typický 87. revír, tedy dobře vymyšlená zápletka, napínavě popsané vyšetřování a nakonec trochu překvapení. Doprovodný soudní proces mě nenudil, ale kdybych napsal víc, byl by to spoiler, a to nechci. Rozhodně skvělá detektivka.

Tento případ jsem poslouchala minulý rok v době, kdy nám bylo doporučováno nikam nechodit a být doma a tak jsem seděla na balkóně a poslouchala ho.
Bohužel ty zápisky, které jsem si přitom dělala, nemohu v tom množství poznámek najít.
Mám v tom prostě nepořádek.
Ale komentář chci napsat, než ho úplně zapomenu, protože se mi to líbilo.
Tady se prolínaly dva případy: Popisoval se jeden případ - seznamovali jsme se s ním a hned po tom se řešil druhý případ. Ale bez nějakého odmlčení, nebo hudby. Prostě to přeskakovalo z jednoho připadu do druhého. Zajímavé na tom bylo to, že text byl napsaný tak, že jsem okamžitě - když se přešlo z jednoho jednání do případu druhého,
tak jsem se okamžitě zorientovala a věděla jsem, o co se jedná.
V tomto případu nám autor dává ještě více nahlédnout do Carellova soukromí.
Pak se mi tam líbilo vyšetřování v suterénu s těma štaflema
a pak, když Carella byl v jednom bytě se svým kolegou a s obviněným.
Perfektní scéna.
Na konci mě zarazila naivita obviněného.
Vůbec..ten konec byl zajímavý.
Příběh se jmenuje podle písně, která je tam zmiňována. Schválně jsem si ji našla, jestli opravdu existuje. Takže ano, existuje. Poslechla jsem si ji. Zpívá ji Frank Sinatra a je z roku 1966.

Nebylo to špatné čtení, ale taky mě to nijak zvlášť nenadchlo. Trošku předvídatelný zvrat, postavy sympatické, ale nejvíce mi chybělo napětí.

Tak já tentokrát jednu hvězdu dolů, to jednání v soudní síni jsem nějak nemohla zkousnout, hrozně zdlouhavé a tak jsem přeskakovala, což normálně nemám ve zvyku. Jinak hlavní linie knihy výborná.

Moje první kniha od tohoto autora. Zaujala mne, ne že ne. Vlastně se prolínají vyšetřování dvou případů a čtenář má tak možnost nahlédnout nejen do myšlení a jednání amerických policistů, ale i do soudní a právní mašinérie v USA. Osobně bych k tomu řekla, že po všech stránkách není Američanům co závidět. Myslím, že američtí strážci zákona to vůbec nemají lehké! Autor také neustále řeší rasově otázky, nevím, jestli by toto směl napsat ještě dnes, neboť příběh je napsán už pěkných pár let. Napětí je skvěle stupňované, závěr překvapivý! Jen množství těch zmínek o sexu a s tím spojených vulgarit mne netěšilo, to nemám ráda. Jinak za mne dobré a v nudě karantény ještě lepší!

Obě linie, noirová i soudní, pěkné.

Očekáváná kvalita se dostavila. Pohodové odpočinkové čtení. Kromě běžného případu 87. revíru je tam navíc sledování soudního jednání o vraždě otce Steva. Úplné vysvětlení je až na konci, jak má být, ale dá se očekávat.

Nemalo to žiadnu chybu.

Zlatá stará dobrá detektivka...
Místy mě ty výslechy a soudní jednání rozčilovaly, taky smysl pro spravedlnost tu dostane trochu na p*del, ale čte se to samo... a konec je povedený.