451 stupňů Fahrenheita

27.05.2015

,,A mějte na mysli jedno: nejste důležití. Nejste nic... Vždyť ani tenkrát, před dávnými a dávnými časy, když jsme měli knížky po ruce, nevyužívali jsme toho, co jsme z nich mohli získat. Pořád a pořád jsme uráželi mrtvé. pořád a pořád jsme plivali na hroby těch chudáků, kteří zemřeli před námi..."
Naprosto dokonalá kniha, kterou už snad ani nelze řadit mezi sci-fi a fantasy.

11.05.2015

Vždycky, když se mě někdo zeptá, jak si představuji budoucnost lidstva, odpovím: „Jako 451 stupňů Fahrenheita.'' Kolikrát jsem zaplakala nad tím, jak se někdo někde chlubil, že nečetl jedinou knihu a mě tak napadlo, že mám sice sci-fi antiutopické romány ráda, ale doufám, že nikdy neprožiji to, co v nich autoři popisují. Přesto jako by společnost podnikala patřičné kroky vedoucí přesně tímto směrem...

26.04.2015

zajímavá kniha, řadící se směle po boku 1984 George Orwela a Konce civilizace od Aldouse Huxleyho...

24.04.2015

Po letech odkládání jsem si doplnila své sci-fi vzdělání. Kniha se čte jedním dechem a Bradburym vytvořená společnost je chvílemi až mrazivě dokonalou paralelou k dnešní společnosti (odvrhování knih a místo toho vyzdvihování bezduché zábavy). Skvělé, dokonalé.

15.04.2015

Kniha, která mne před mnoha lety přivedla k žánru sci-fi a díky které, se tento žánr stal jedním z mých nejoblíbenějších.

30.03.2015

Knížka je hodně zajímavá, ale nesedl mi autorův styl psaní. :/

28.03.2015

Neuvěřitelně mrazivá atmosféra, která prostupuje celou knihou. Lidé bez perspektivy, zbavení lidskosti, žijící stereotypní život, kde je zakázáno cítit. Vzpoura jedince proti totalitní společnosti a k tomu všemu ještě neustále čmuchající ohař. Výborné dílo !

26.03.2015

Dílo mě dostalo nadčasovostí. Ač dnes to nejsou telestěny, ale všemocný internet. Knihy se naštěstí nepálí, ale také připomínají televizní stěny a chrlí se na nás takové skvosty jako Urbaníková, století staříci, Nesboové a jiné (sic možná i kvalitní), ale bezduché věci bez nějaké myšlenky. Sám nejsem bez viny, velice rád čtu odpočinkovou literaturu, ale jaký je rozdíl mezi sledováním TV a čtením "braku"?

Jedna z mála knih, která mě donutila alespoň trochu přemýšlet.

18.03.2015

Kniha má sice v názvu teplotu při níž hoří papír a ohněm se v ní rozhodně nešetří ale při čtení mě spíš mrazilo v zádech. Myslim, že je zbytečné jí popisovat, mnozí už tady ocitovali zásadní pasáže místo mne. Vzpomněl jsem si na tuhle knihu když jsem jednou seděl v metru a četl jinou knížku. Spolu se mnou tam bylo plno lidí kteří všichni hleděli do mobilů, otupělé osvícené tváře a neklidné palce jezdily po displeji....a já si tam s tou knihou připadal až nepatřičně, jako mezi tvory z jiného světa.

13.03.2015

" ... v telestěnách napěchujeme do lidí údaje, které nejsou nebezpečné. Zahlť lidi fakty, až se budou cítit přecpaní, ale budou mít dojem, že srší informacemi. Potom budou mít pocit, že myslí. Budou mít pocit pohybu, aniž se pohnou, budou spokojeni, protože fakta tohoto druhu se nemění.“

„ke čtení potřebujeme čas a hodnotu, o čem kniha vypráví. Času je sice hodně, ale nemáme čas přemýšlet. Televizor řekne, co si máte myslet a natluče vám to do hlavy. Musí mít pravdu, žene vás tak rychle, že mysl nemá čas, aby protestovala: 'vždyť je to nesmysl'“.

"… a všechno je hrozně abstraktní. A v galeriích — byl jste tam někdy? Všechno abstraktní. Všude jen a jen tohle. Strýček říká, že kdysi to tak nebylo. Před mnoha lety prý obrazy něco vyjadřovaly, a dokonce na nich byli lidi.“

"Když školy začaly chrlit víc a víc běžců, skokanů, závodníků, hračičkářů, příživníků, hltalů, letců a plavců namísto badatelů, vědců, kritiků a tvůrčích pracovníků, potom se ovšem slovo ‚intelektuál‘ stalo nadávkou, jak si také zasloužilo. Z neobvyklých věcí máš vždycky strach."

Pozoruhodné, ... jak tyto myšlenky, jsou stále víc aktuální! Mrazí v zádech z toho, jak jsou lidé čím dál víc "naplňováni" prázdnými myšlenkami, ... vzpomeňte si na to, až budete sledovat večer televizní noviny a hned potom nekonečné seriály :-), vzpomeňte si, až se Vaše děti budou odpoledne učit do školy zpaměti kilometry vzorečků a pouček, aniž by věděly PROČ!

"„Pane Fabere, zeptám se vás na něco trochu neobvyklého. Kolik se u nás zachovalo výtisků bible?“
„Nevím, o čem mluvíte!“
... „A kolik výtisků Shakespeara a Platona?“
„Žádný! Vždyť to víte stejně dobře jako já. Žádný!“
... Žádný. Samozřejmě že to věděl z požárnické statistiky. Ale nějak to chtěl slyšet ...

08.03.2015

Uf, tak to bolo čítaníčko :) Teda svet, v ktorom sú zakázané knihy, v ktorom je intelekt a individualita nechcená ... Nuž som rada, že je to len príbeh. Skvele napísaná kniha, postavy Guya a Clarrisy mi boli veľmi sympatické a držala som im palce. Miestami išli telom aj zimomriavky. Odporúčam všetkými desiatimi!!! AJ

Požárníci, kteří zakládají požáry, namísto aby je hasili. Zajímavý pohled na svět, kde číst knihu je zločinem.

22.02.2015

No tak nevim. Po přečtení oslavných komentářů jsem si knihu přečetl. Srovnání s románem 1984 je možná na místě, ale ten byl mnohem čtivější a akčnější.
Kniha mě vyloženě nudila.
Jó je to zajímavý, telestěny, odtržení od reality a útěk do poklidu večerního sledování "rodinky", pálení knih jako semínek zla. Ok námět super, ale styl podání, nic moc.
Kniha mě začala bavit až v samém závěru útěkem hlavního hrdiny, do tý doby plácání prázdný slámy a prázdný slova.
Bohužel...

Pan Bradbury je snad telepat předběhl svou dobu, pan génius, nejlepší sci-fi kniha dle mého názoru, děj, napětí, atmosféra a lidské nešvary, zlozvyky. Doporučuju

12.02.2015

Má nejoblíbenější sci-fi. Někdy mám dokonce pocit, že se Bradburyho antiutopie naplňuje. Knihy tedy zatím nepálíme, ale to ostatní...

11.02.2015

„Nemluvím o věcech, pane,“ řekl Faber. „Mluvím o smyslu věcí. Sedím tady a vím, že jsem naživu.“

Nebudu tu shrnovat obsah knihy, ani se dohadovat, kdo ji pochopil špatně a kdo správně. Na mě působila mrazivě obsahem, ale utěšovala mě svojí formou. A v čem spočívala ta mrazivost? Nepřišlo vám povědomé třeba to zajetí televizními kanály? Kolik lidí přijde domů, zapne televizi a jen tupě konzumuje, hlavně aby nebylo prostoru na myšlenky? ... A nepřišlo vám povědomé to nalévání nepodstatných faktů do našich hlav? Ať už ve školních lavicích nebo v televizních novinách. A kolik z nás se dnes opravdu kriticky zamýšlí a pochybuje?

Reálný svět byl vykreslen oproti těm technickým hrůzám značně utěšujícím způsobem. Když jsem knihu četla, mrzelo mě, že neprší a nemůžu jen tak zvrátit hlavu a nechat si zkrápět tvář. Nicméně nelze opomíjet lidskost a hloubku lidského prožívání ovlivněnou odosobněnou zábavní technikou neposkytující prostor, kterou Bradbury zachycuje. A bezesné noci v závoji léků na spaní..

Za mě pět hvězd. Za formu, za obsah, za podnětné myšlenky, krásná a zajímavá přirovnání. A za zmíněné pochyby.

"Zip úplně nahradí knoflík, ale právě ta chvilka na přemýšlení chybí člověku, když se ráno strojí. Ráno je doba filozofická, a proto i melancholická.“

"Takových podivínů není naštěstí moc. Víme, jak je zničit v zárodku. Bez hřebíku a bez dřeva dům nevystavíš. Když tedy nechceš, aby stál, schovej dřevo a hřebíky. Když nechceš, aby byl člověk nešťastný z politických problémů, neukazuj mu rub i líc otázky, aby se tím netrápil, ukaž mu jenom jednu stránku. Anebo ještě lépe, neukazuj mu nic."

07.02.2015

Výborný příběh. Nadčasový. Ne, snad že by lidstvo pálilo kniho, ale dokonalou elektronikou a tupostí už se obklopuje. A nepotrvá dlouho a budeme si do bytů instalovat telestěny.

02.02.2015

Zajímavá kniha se zajímavým námětem, ale mně moc nesedl autorův styl a musel jsem se knihou dost prokousávat.

17.01.2015

Tak tohle byl hodně děsivý scénář budoucnosti. Musím přiznat, že mě celkem překvapilo, jak neuvěřitelně byla knížka čtivá.