15 roků lásky
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481656/bmid_15-roku-lasky-jwH-481656.png
4
2245
2245
Realita umí být neuvěřitelná a skutečné události někdy působí nepravděpodobně. Aleš by do svých třiceti dvou let nevěřil, že jeho život bude vypadat takhle. Představoval si ho úplně jinak. Jednoho dubnového odpoledne roku 2001 se zamiloval do ženy, která na něj naložila takovou porci lásky, že by to porazilo i vola. Tento román vypráví o všem, co musel zvládnout, aby se s tou láskou naučil žít.... celý text
Přidat komentář
15 roků lásky - o čem to asi bude, proč 15? Napadalo mne… a pak mě román strhl do děje a já s hlavním hrdinou prožila hezké i krušné chvíle. Děj má spád, autor líčí život lidí, jejich strasti i radosti, vše je reálné a velmi čtivě naservírované čtenáři. O čemž svědčí i to, že knihu jsem přečetla za pouhý jeden den.
Jak již bylo řečeno... Nejslabší kniha od Hartla, zbytečně dlouhá...
Na druhou stranu v knize bylo hezky poukázano na to, že v životě je to jak na houpačce, jednou je člověk nahoře a pak dole..Ukázka života, který není furt jen dokonalej
Kniha se dobře čte, ostatně jako všechny předchozí tohoto autora. To je ovšem dost málo, jinak za mě velké zklamání a zatím bohužel nejhorší kniha od Hartla, co jsem četla. Hlavní hrdina je ze všeho otrávený a unavený a jakoby svůj život žil jen tak napůl. Ta utahanost prostupuje celým dějem. Téma sexu ze všech stran a úhlů a už milionkrát dokola ohrané, jakoby pro autora ani nic jiného nebylo v životě důležité. Kniha jen klouže po povrchu charakterů všech postav, nikdy nejde do hloubky a to mě štve, je z toho jen takové rozplizlé plytké vyprávění o všem a vlastně o ničem. Téměř všechny postavy musí být buď zazobaní superpodnikatelé a workoholici v jednom, mediální hvězdy nebo alespoň ultratalentovaní lidé, nebo naopak totální looseři, průměrnost se příliš nepřipouští. Čekala jsem pořád nějaký zvrat nebo zápletku, ani jedno nepřišlo. V závěru dost těžko uvěřitelná vize do budoucna, že hlavní hrdina, který už má ve svém životě evidentně dětí až po krk, pookřeje vidinou dalšího na obzoru.
Kdyby byla kniha o polovinu kratší - bylo by hodnocení vyšší, ale taková spousta zbytečných stran. Co z životních neštěstí se muže stát, zde bylo zaznamenáno - sebevražda, deprese, alkoholismus, uhoření v chatce, skok pod tramvaj, infarkt, drogy a proloženo ufňukáváním hlavního hrdiny nad životem s rozmazlenými a nesmírně talentovanými dcerami.
Mě Patrik Hartl opět nezklamal a kniha se mi líbila stejně, jako ty předchozí. Ani vlastně nemám co dodat :).
Jsem smutná a zklamaná.
Pan Hartl kdysi uměl pobavit, v rámci hořkosladkých románů, jejichž čtenáři jsou především ženy.
Nicméně bohužel spatřuje hodnotu ženy pouze ve škále krásná/atraktivní - rodinná - submisivní. Zkrátka stereotypně, hlavně aby byla krásná, pokorná nebo nedobytná, ale jen tak akorát, hlavně, aby se muž pobavil. A tento román mě v názoru utvrdil jako žádný z předchozích.
Co se příběhu týče, setkáváme se zde s rádoby "romantikem" a jeho bratrem, ženatým "holkařem". Dle obálky a anotace by si člověk myslel, že budou ústředním motivem románu trampoty s výchovou dvojčat, nicméně místo toho se neustále dočítáme o nekončící sexuální frustraci hlavního hrdiny a nechutného chování jeho bratra. To, o čem spolu tito dva aktéři diskutují, se možná děje ve velmi podnapilém stavu někde v zapadlé hospodě, mezi "chlapákama" typu macho, ale do románu, od kterého čekám nějakou tu vyzrálost (i když vlastně teď nevím proč) se nehodí. Humor vůbec žádný. Ani sarkastický, ani běžný, prostě nula.
Dále mě postupně začalo iritovat, že autor dost zdůrazňuje odlišnosti. Například si neodpustí "homokamarády" a "šikmooké" děti.
S kombinací popisů vnad žen, což bylo z 90% to jediné, co jsme se o dotyčných dozvěděli, toho prostě i na mě bylo moc.
"Výchovu" dvojčat ani nebudu rozebírat. V podstatě je vychovávaly chůvy, (některými nepohrdne ani tatík), a aby měl otec klid, dopřával holkám cokoliv, co si na něj vymyslely. Upřímně si myslím, že obě měly psychické problémy. Kdyby se jednalo o realitu, jedna by nejspíš skončila závislá na sebehodnocení prostřednictvím mužů, které by si nejspíš vymáhala sexem, druhá by se nervově zhroutila, nedivila bych se podpoře v podobě drog. Ale nikoho to v tomto románu nezajímá. Tak co.
Dále tu máme pověstný fenomén - nehodíš se mi, zabiju tě. Zkrátka, pokud se autorovi některé postavy už nehodily, tak je nějak tragicky nebo pateticky zabije.
Když jsem své myšlenky zveřejnila, mnoho známých mi psalo, ať si pustím rozhovory pana Hartla v TV (u Krause, u Šípa), které je až šokovaly a podtrhly to, co si myslím.
Krom Okamžiků štěstí jsem přečetla všechny jeho knihy, ale nyní už je čas jít dál.
*************
Ukázky:
"Xxxx v tu chvíli doufal, že si snad nebude představovat, co její tělo dělalo s Xxxx. Bohužel na to ale začal myslet a nakonec ji zmrdal jako prašivou fenu."
(Moje poznámka: Když se věčný sukničkář cítí býti dotčen, že mu jeho žena také zahne, dokonce si dovolí se zamilovat. A ještě musela sekat dobrotu.)
*********
"Postupně se naučil odreagovávat vztek jinak. Během prvních tří týdnů na to padly čtyři nádherné vagíny, do kterých vystříkal své běsy. Jejich nic netušící majitelky pak bezohledně odkopl jako pytle odpadků."
******
(Nechce se mi přepisovat, ale jednou se tam rozhodnout, že je děsně sexy strčit do ženy Albi tužku - nápad dotyčné "sexuchtivé" rozvedené matky.)
I když má knížka téměř 500 stran, dá se přečíst poměrně rychle, je čtivá, ale tím výčet kladů, bohužel, končí. Bylo to celkově o ničem, žádný závratný zvrat (kromě prvních stránek), styl vyjadřování hlavních hrdinů byl podle mě místy už přes čáru, celkově zklamání, jsem ráda, že jsem měla knížku půjčenou a neutratila za ní svoje peníze....
Příběh je odpočinkový , nejde o hloubkovou psychoanalýzu , drama ani love story s růžovým happy endem ,je to prostě Hartlovka a tak to má být .
Ač souhlasím s komentáři, že knize by prospělo zkrácení, jedno se Hartlovi musí nechat - čte se fakt dobře. Takže i přes místy "nastavovaný" děj jsem knihu přelouskala během dvou dní. Přesto bych ji zařadila do průměru české tvorby, v případě konkrétně Hartlovy tvorby k podprůměru.
Za mě nejslabší kniha od pana Hartla. Utahaná, zbytečně dlouhá, místy nudná. Pořád jsem čekala nějaký zvrat na konci, prostě něco......a nic. Dočetla jsem, protože mě zajímalo jak to dopadne.....knize by prospělo proškrtat některé pasáže..... Je to škoda. Po předchozích knihách jsem byla natěšená. Každopádně až vyjde další kniha, ráda si ji zase pořídím, jen tato bohužel za mne nic moc. :-)
Patrika jsem si vybrala záměrně jako zakončení mého čtecího "maratonu" a nelitovala jsem. Zajímavý námět, který jsem od zacátku proživala, jako by byl můj vlastní. Druhá polovina knihy už mnou tolik necloumala, nicméně stále udržovala moji zvědavost, jak to celé dopadne s Alešovými vztahovými kotrmelci. A konec naservíroval příjemné rozuzlení toho všeho:)
Popis 15 let lásky k dětem a příležitostným partnerkám.. Takže plně chápu ten pomalu ubíhající děj, jelikož 15 let se prostě do dvou set stran vejít nemůže. Pro mne oddychovka, ke které se vracet nepotřebuji, ale na druhou stranu Alešovi jsem fandila:-) málokterý chlap by to nejspíš zvládl s takovou bravurou a díky Bohu za přátele:-)
Souhlasím s mnohými komentáři,že knize by prospělo výrazné zkrácení. Takto je to zbytečně rozvláčné a často se musíte do čtení nutit. Tomuto druhu humoru příliš nerozumím.
(SPOILER)
"KnihovniceVS" to vystihla skvěle:
"...čtyři sta stran o tom, jak rozmazlené holčičky ještě na základce šišlají, jak nezvládají běžné učivo ZŠ, ale jinak jsou úúúúplně geniální... To vše proložené kňouráním jak se to nedá zvládnout a příležitostným pošukáváním. A aby to vypadalo nablejskaně, tak vyšperkováno známými jmény českého šoubyzu. A vylepšeno o Rádio Impuls a Vivien..."
Za mě celkem zklamání, ale asi to bylo způsobené i obrovským těšením a očekáváním.
Okamžiky štěstí byly taky o obyčejném každodenním životě, ale tak nějak realističtěji vykreslené a ne tak ukňourané.
Tohle bylo fakt trápení. Chudáček Aleš, dělá jednu kravinu za druhou a pak fňuká, jak je mu úzko. Nic nestíhá, chudák, má vlastní kadeřnictví a tolik zákaznic a VIPEK, že neví, kam dřív skočit. A musí prodat bávo a zbyde mu už JEN Volvo. Stěžuje si, jak jsou prciny (??!) rozmazlené a deptají ho, ale když mu vlezou na klín a zakňourají, že chtějí k moři, jede se. A taky do New Yorku a tam se klidně plácneme přes kapsu a zaplatíme Justina Bíbra.
Krize středního věku prakticky na celých 500tech stránkách. Ale prachy nejsou problém. Jak by to asi zvládal, kdyby dělal někde u pásu na směny, to by teprve byly nervy, Alešku, to bys čuměl!
Co se týče popisů sexuálních scén, tak ty mi obecně v knihách nevadí, spíš naopak (:-D), tady to ale nějak nefungovalo, nemůžu si pomoct, ale v podání pana Hartla ty popisy vyznívaly spíš tak nějak úchylně a trapně...
Tahle kniha od Patrika byla naprosto úžasná a nejlepší ze všech. Ano, byl tam sice Patrikův typický příběh životních partnerských problémů, ale hlavním bylo téma ohledně jeho dcer, o které se nemusel vůbec starat a jejichž trable a radosti byly vylíčeny tak, jak to leckdy doopravdy můžou být. Klobouk dolů před všemi rodiči, co vychovávají děti bez partnera! Díky Patriku
"Její živočišná potřeba tepla a bezprostředního tulení ho okouzlila. Jenou rukou ji pouštěl vodu na prsa a druhou jí ta prsa fascinovaně hladil. "Jsi krásná..." zašeptal vzrušeně." Přesně zde knihu odkládám, nedočtu. S přibývajícími popisy erotických scén se autor propadá stále hlouběji na spisovatelské dno.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Kniha se četla jako každá Hartlovka opět dobře,bavila mne ,dokáže vtáhnout do děje ... Jediné ale co mne pořád napadlo bylo,že autor musel mít asi solidní ,,hučák"
Takovej jakože erotickej román no ....