James Oliver Curwood

Dobrý spisovatel nádherných knih.

J.O. Curwood je jedním z autorů který učí lásce ke zvířatům a přírodě. Jeho dobrodružné příběhy mají čestné místo v naší knihovně.

Byl americký prozaik, žurnalista, cestovatel a ochránce přírody, autor napínavých dobrodružných románů z prostředí divoké krajiny kanadského severu. Nejhodnotnější jsou ty, které líčí životy zvířat.

Ačkoliv Curwood nedokončil střední školu, byl schopen v roce 1898 složit přijímací zkoušky ke studiu žurnalistiky na Michiganské univerzitě. Od roku 1900 začal publikovat své první reportáže, povídky a krátké příběhy v Detroit News-Tribune. Již v roce 1909 mu jeho tvorba začala vynášet tolik, že se mohl vydat na svoji první cestu na sever k řece Yukon a na Aljašku, kde hledal inspiraci pro svoji další tvorbu. Tyto své cesty na sever a severozápad amerického kontinentu pak pravidelně opakoval. Jednu dobu také několik měsíců žil společně s Eskymáky.

Vzhledem k tomu, že jeho tvorba byla nadále velice úspěšná, již v roce 1922 začal s budováním Hradu Curwood nedaleko od svého rodného města Owosso u řeky Shiawassee. Jednalo se napodobeninu romantického francouzského zámku z 18. století, kam později přestěhoval i svoji literární pracovnu (v roce 1970 zde bylo zřízeno Curwoodovo muzeum).

V mládí byl vášnivým lovcem, nicméně s přibývajícím věkem stále více prosazoval myšlenky ochrany přírody, nakonec byl jmenován členem Michiganské státní komise pro ochranu přírody.

V roce 1927 během jedné ze svých cest na Floridu byl pokousán neznámým jedovatým živočichem (mohlo se jednat například o pavouka), což u něj vyvolalo velké zdravotní problémy a komplikace. Kromě prudkých alergických reakcí se jednalo také o infekci a celkovou sepsi, která nakonec vedla k jeho předčasné smrti ve věku pouhých 49 let.

Jako mládě jsem jeho knihy hltala. Dnes si uvědomuji, že je možné, že moji lásku ke zvířatům a přírodě má "na svědomí" mimo jiné i on. Ponořit se do dobrodružství a tolik si přát, aby to s těmi zvířecími hrdiny dobře dopadlo, to byly chvíle, na které se nezapomíná. Mistrně napsané příběhy zasazené do překrásné a divoké přírody svým způsobem nestárnou. Mrzí mne, že v současné době vycházejí jen jeho nejznámější knihy, ráda bych si znovu přečetla i ty další.