HTO
diskuze
Do Alix se nenavážej, ano? I kdyby byla vedle jak ta BEDLE – což není – slušný člověk to neříká.
Není to poezie – nebo je, ale ne veršovaná. Pokochejte se mým oblíbeným výpiskem z Brehma o gorilách (díl http://www.databazeknih.cz/knihy/brehmuv-zivot-zvirat-dil-i-ssavci-i-67254) v překladu prof. Bohumila Baušeho (ensego je šimpanz a „mořská kočka" je kalk z němčiny, znamená to „kočkodan"):
„Ondřej Batell, popisuje koncem XVI. století Majumbu a veletok Bánu (míní tím říční lagunu Banya) na pobřeží Loangoském se ústící, vypravuje toto o obrovských veleopech západní Afriky: »Lesy jsou tu tak přeplněny paviány, mořskými kočkami, opicemi a papoušky, že se každý strachuje cestovati v nich. Zejména se to týká dvou oblud, jež v těchto lesinách žijí a velmi nebezpečny jsou. Největší z těchto ohav tuzemci nazývají »pongo«, menší sluje »ensego«. Pongo má tělo jako člověk, podobá se však více obru než muži; má obličej sice lidský, avšak vpadlé oči, jež přikryty jsou dlouhými brvami; obličej, uši a ruce jsou beze srsti, ale tělo jest tmavou srstí pokryto, ač nikoliv hustou. Nohama, bez lýtek, rozeznává se od člověka. Chodí vždy po nohách a nosívá, pobíhaje po zemi, ruce sepjaté na šíji. Spí na stromech a staví si střechy proti dešti. Potrava jeho skládá se z ovoce, jež najde v lesích, bezpochyby také z ořechův; masa nepojídá nikdy. Mluviti neumí a rozum jeho není větší rozumu zvířecího. Udělali-li si tuzemci, jimž cestovati jest lesy, v noci oheň, pongové dostaví se ráno, jakmile pocestní ležení své opustí, k ohni, u něhož tak dlouho seděti vytrvají, až vyhasne; nevědíť, že třeba přikládati dříví, má-li se oheň udržeti. Často spojují se ve družiny a zabíjejí mnohého černocha, často přepadávají slony, jež pasouce se přiblížili se jim, a tlukou a bijí je silnými pěstmi, tak že řvouce na útěk se dají. Pongy nelze nikdy dostati živé, poněvadž ani deset mužův nemůže jich udržeti; přece však mnoho mláďat zabije se šípy jedem napuštěnými. Mladý pongo připevní se někdy tak k tělu matčinu, že domorodci, zabijí-li matku, dostanou též mládě, jež neopustí matky své. Zemře-li některá z těchto oblud, ostatní ji přikryjí hromadou větví a dříví; takové kupy jsou četny v tamějších lesích.« "
Já tedy chodil jen na jedno, už je to přes šest let, anglické, patřící pod stránku o Pet Shop Boys, tam to bylo velmi kultivované, mluvilo se hodně o knihách, lodích a mumincích.
Alix, to je překrásná píseň, stejně jako Mon Dieu nebo Exodus - ale má E. P. vůbec slabou píseň?
Nightlybirde, myslím, že Leigh Hunt je příkladem toho, že po tvůrci obsáhlého díla zbude jediná báseň (alespoň to mi bylo řečeno, nic jiného od něj neznám) - ale díky Bohu i za to. Jinak děkuju mnohokrát. Mimochodem, obnovils mou víru v internetová diskusní fóra, a za to jsem ti vděčný.
Alix, klid, jenom klid - napadlo mne, že právě kolísání mezi vzory píseň a kost způsobilo, že Peter Ignatius Studniczka opustil třídu pana Kaplana, nepletu-li se.
Většina z vás jistě má knihy i v jiných jazycích než česky - máte knihy v nějakých exotických jazycích, například? Napadlo mne to nedávno, když jsem si jen tak z hlavy počítal řeči, v nichž mám doma knihy, a k mému překvapení, protože je nekupuji proto, abych měl doma jazyků co nejvíc (ne, že by mne to nelákalo, ale přes amazon nakupovat nemůžu) mi vyšlo - kromě slovníků, které nepočítám, něco málo přes třicet.
Přátelé, tak se mi po letech podařilo najít alespoň asonanci a tak vám posílám svůj překlad nejznámější básně Leigha Hunta (1784 - 1859) nazvané Jenny kissed me:
Jenny mě políbila
Když jsme se potkali, Jenny mě políbila,
ze svého křesla vyskočila.
Zloději čase, jehož čilé
ruce tak rády kradou věci milé,
na krádež u mne nestačí ti síla!
Řekni to – že znavený jsem, a taky smuten;
zdraví a bohatství, jich doba pominula,
Řekni, že stařec jsem, leč nikdy dodat nezapomeň:
Jenny mě kdysi políbila!
Ad kivera: kdysi se zde o tom diskutovalo, a vkládat se budou jen knihy česky nebo slovensky. Samotného mne to kvůli Artii mrzí, ale cizojazyčné tituly ne.
Pan Kaplan má třídu rád je vydání prvního dílu v překladu Pavla Eisnera.
Pan Kaplan má stále třídu rád je vydání obou dílů v překladu Antonína Přidala. První díl vyšel anglicky 1937, druhý 1959. To Rostenovo přepracování obou dílů, které překládal Antonín Přidal, vyšlo v angličtině roku 1976.
Takže se nejedná o úplně stejnou knihu, ale pokud někoho zajímá čeština nebo angličtina, je možné koupit si oba překlady a porovnávat. Každopádně Pan Kaplan má stále třídu rád je skvělá koupě.
Určitě Wilt, autor Tom Sharpe: http://www.databazeknih.cz/serie/wilt-349 - a Sharpe obecně.
Ze starších autorů vyšla výborná antologie: http://www.databazeknih.cz/knihy/antologie-cerneho-humoru-20819
kamile-cze: Děkuju. Mám ta písmena stažená z různých starých textů, jen jsem netušil, zda by se tady zobrazila. Zobrazují se, jen tedy v tomto fontu ne moc "srozumitelně".
nightlybirde: tehdy byla ta ortografie myslím ještě neustálená, slovo nejvyšší je tam napsáno jako "neywyšſſj" - ostatně já třeba netušil, proč je v těch novinách nad g háček: to proto, aby se g nečetlo jako j, jenže na to obačas zabudli a odtud český tvar Josef Ejipský (třeba v Kájovi Maříkovi), ačkoliv správně má být Josef Egyptský.
Kdyby to někoho zajímalo, nahrál jsem sken té zprávy sem: http://fnrsknmer.rajce.idnes.cz/-/#Dopisowatel2.jpg Tehdy zrovna Byron a wrchnjk Stanhope bojovali za řeckou svobodu. Krásný pocit, držet v rukou takové noviny.
Myslím, že si člověk zvykne vcelku rychle - http://www.databazeknih.cz/knihy/rozprawa-o-prewratech-kury-zemnj-11597 jsem v patnácti shltl za večer (dostal jsem ji pod stromeček), ale to jsem holt celej já.
K tomu jazyku: tuhle jsem si přepsal z originálu jedny noviny z roku 1824, kdyby to někoho zajímalo (dvojité "s" je tam ovšem moderní, tehdy se psalo jiným znakem, který bych tam měl zkusit opravit) http://www.databazeknih.cz/autori/vaclav-rodomil-kramerius-30302 Nejtěžsí, ba nedešifrovatelná čeština pro mne byla v diskusi nějakých -náctiletých na facebooku.
Bílou velrybu jsem četl, když mi bylo devět let, protože jsem chtěl být cetologem; dodnes jsem nepochopil kapitolu "Talár", ale její falická symbolika, ujišťuje nás zvěčnělý prof. Mazák, jedinečný odborník, není zcela rozluštěna dodnes, takže karkulínovské "Klid, jenom klid" je zde zcela na místě.
Test: ſſ (dvojité "s").
Ve svých psychedelických letech jsem zkoumal, která hudba se hodí ke které knize, aby se účinek obou umocnil. Jedním pozoruhodným výsledkem byla kombinace Malý lord (Fauntleroy) a The Who.
Asi to nečtou? Koneckonců, slavné jsou i jiné jejich počiny, například věta "Mobs Riot před konzulátem Nadace" (viz. http://www.databazeknih.cz/zajimavosti-knihy/nadace-nadace-15829) , nebo Banksova kniha, která se v originále jmenuje Consider Phlebas a v českém překladu Consider Phlebas.
Trino1: to u po revoluci vydaných knih bývá často, bohužel. Zkuste pak knihu Zlost tiší pomsta; myslím, že v této Gerroldově knize je nejen 100 překlepů na prvních 90 stranách, ale i ona legendární věta "Ne a otáčela našla domov tady výkřik hrozný", aneb třikrát hurá překladatelům a redaktorům v Classic books a ostatních inkarnacích tohoto nakladatelství.
Pršelo.
David Eddings - Diamantový trůn (Elénium, 1. kniha)
Ach, Ílias...
Dovolím si sem dát překlad Řehoře Daňovského, který se domníval, že řečtina a staré slovanské jazyky jsou příbuzné, takže jeho Iliada je přeložena hypotetickým jazykem, kterým měli Slované mluvit v řecké hérojské době:
Mínění hádei, tejná, Peleviada Achileva,
ulomené, ké z míri Achajom žale vetíkaoje
velaž bíněvšimných pých Ádi prohabaoje
cheroú, jichsamich že kholeňí štuchaoje honcom
hejnom též vsjem; Dnia že celiójesa vúle
skadě vpřod zastalasta hrizevšase
Atridešť, páňa pannárov, ai divý Achillév.
Ktožt ar sé ztejných hrizenim sobouchel máchaťse?
Pokud to nějak pomůže, krásným příkladem obojího, tedy vydavatelství úspěšných knih i knih naprosto nekomerčních financovaných těmi prvními, byl Petrov, nynější Druhé město, které je stejně báječné, jen vydává knih méně.
Z hlavy mě napadají Argo, Host, Albatros, DharmaGaia... stačí si prolistovat Kosmas, informace k nakladatelství jsou tady: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/ (dosti podrobné, viz http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1689&hl=Petrov+)
Nevím, nakolik jsou nakladatelství sama ochotna sdělovat třeba výše nákladů, ale v Albatrosu ke mně bývali vlídní.