HTO diskuze

Já se přidávám k tomu, co napsala elfos v 11:38. Díky nightlybirde - včera jsem na vás myslel, probíraje se irskou literaturou.

Jacques Bergier zvládal ke třem zaměstnáním (chemik, špión a spisovatel) číst až 10 knih denně ve více než deseti jazycích.

Nightlybirde, omluv netřeba; také se mi takové procházky mění v úlet... tento text napsal Wernisch, když mu bylo 16.

Radost udělalo. Tady na Veselé mají řadu Skácelových novoročenek...

Naposledy dnes v poledne, u Púa latinsky.

Tak elfos byla nejen o 58 vteřin rychlejší, ale ještě navíc nezapomněla, na rozdíl ode mne, pozdravit. Ahoj.

Kliknout na Upravit údaje autora (vlevo nad fotkou autora), vpravo pak Citáty v Administrace a úpravy, třetí šedý čtvereček shora.

Přesně jak říká elfos - když nesouhlasím, napíšu proč, ne dávat palec dolů. Buďme ostatně rádi, že to tady není jako na obvyklých diskusích (viz. youtube).

Alarich a ti druzí, "Medicína v županu" (skutečné historky). Valja Stýblová.

K těm autorům a knihám: snažím se přidávat tak kompletně, jak to jen jde - ostatně, člověk se přitom poučí a leccos se dozví, příkladem buď József Öveges (životopis z maďarského webu, na YouTube jeho fyzikální pokusy) - mimochodem, OKO 29 a 69 jsem nenašel; navíc mne osobně baví hledat - třeba u Zvorykina jsem ho našel až napotřetí (první dva byli průkopník televize, respektive agronom) a na nějakém ruském webu (Národní knihovna nevěděla). Obálku se většinou snažím najít přes antikvariáty. Ale pokud někdo přidává autory, kteří jsou běžně dohledatelní, bez údajů, případně s životopisem udělaným přes translator, snad se s takovým člověkem dá rozumně promluvit. Jinak aby si člověk opravdu pořídil svého Sancha Panzu.

Mimochodem, nightlybirde - a zde se omlouvám panu nadlesnímu! - když si vzpomenu na toho maratonce, zasměju se i teď.



VYCHÁZKA


Zvláštní okolnosti lákaly.

Buclaté kleště podávaly cukr. Ložnice pokrývala přírodu. Horské kraje visely až někde na konci. Načechraným úvozem bystře táhly uši. Čpavé čalouny vyzývaly k oklikám.

Shluklé předměty pobouřeně prýskaly. Drze se nachýlil věšák. Můj průvodce poodkrýval nějakou plachtu, jako by neměl kam jít.

Z kamenných hodin padal kouř.

Co je to za kouř? – Dolů s těmi hadry!

Co že to voní? – Do ostra pečený chléb. – Duté děti tlukou ulicemi.

Mně se DK taky trošinku zpomalila, ale já mám druhé nejpomalejší připojení v nabídce Netboxu.

Souhlasím s nightlybirdem - kromě toho, často česky vyšlo několik románů v jednom svazku, nebo dílo vydané v originále ve více svazcích vyšlo tady naráz (příklad pro obě varianty: Balzac).

K tomu Saitu Faikovi: ta i náhodou znám, protože mám tureckého kamaráda, který má dvě ve jméně, takže je umím i říct. Jinak 4 jeho povídky a esej o turecké literatuře jsou v SL 1/1968 (je tam citován i na obálce), 138 - 151. Ty ročníky byly fakt neuvěřitelné. Mimochodem, u nás ale Sait Faik, stejně jako Hüseyin Rahmi Gürpınar (vyšlý ve Světové četbě sv. 45, 1952), byli psáni s i.

Ad Papá, viděl jsem to v anglickém originále, ale byla to e-kniha, kterou jsem našel v ruské knihovně; ovšem byla správně. Unprintable chápu - tam zkrátka říká čtenáři, ať si dosadí vulgarismus, ale obscene v tomto kontextu není slovo ani sprosté, ani slušné, připadalo mi, přesto je to tak. Viz. anglická Wikipedie:

- Since its publication, the prose style and dialogue in Hemingway's novel has been the source of controversy and some negative critical reaction. For example, Edmund Wilson, in a tepid review, noted the encumbrance of "a strange atmosphere of literary medievalism" in the relationship between Robert Jordan and Maria. This stems in part from a distinctive feature of the novel, namely Hemingway's extensive use of archaisms, implied transliterations and false friends to convey the foreign (Spanish) tongue spoken by his characters. Thus, Hemingway uses the archaic "thou" (particularly in its oblique and possessive form) to parallel the Spanish pronominal "tú" (familiar) and "Usted" (formal) forms. Additionally, much of the dialogue in the novel is an implied direct translation from Spanish, producing an often strained English equivalent. For example, Hemingway uses the construction "what passes that", which is an implied transliteration of the Spanish construction que pasa. This transliteration extends to the use of false friends, such as "rare" (from raro) instead of "strange" and "syndicate" (from sindicato) instead of trade union. In another odd stylistic variance, Hemingway referenced foul language (used with some frequency by different characters in the novel) with "unprintable" and "obscenity" in the dialogue, although foul language is used freely in Spanish even when its equivalent is censored in English (e.g. joder, me cago). The Spanish expression of exasperation me cago en la leche repeatedly recurs throughout the novel, translated by Hemingway as "I obscenity in the milk."

Měl bych takový nápad, ba možná dokonce prosbu - nešlo by prosím u autorů, o nichž není známo, kdy přesně žili, zadávat např. "2. stol. př. Kr." místo přesných dat? Totéž vlastně platí i pro položku "Rok vydání originálu".

A zadruhé, ke spoustě autorů není možné přidat portrét prostě proto, že neexistuje - nešlo by vytvořit nějakou universální ikonku, jednu pro ženy, druhou pro muže (která samozřejmě může naznačovat, že portrét není znám - ostatně například Suetonius má nyní portrét středověký, tedy taky zcela jistě ne přesný), místo té stávající?

Bovinko, já jsem tehdy byl dítě, takže nejsem ten pravý, na koho se obrátit - pamatuju si jen jeden písničkový text, který jsme přepisovali na stroji (a ovšem poslouchání Hlasu Ameriky), byl to zakázaný Jahelka, "Balada československá". Možné následky jsem si tehdy samozřejmě neuvědomoval, což tuto vzpomínku činí poněkud nepodstatnou.

Děkuju krásně!

Pak by to asi chtělo vymazat Z knihy předmluv Prochora Filipoviče Titina u Ivana Wernische, kterou přechovávám já, stará pochybná existence, ve své knihovně.

Exilová vydání jsou regulérní knihy, jen je občas poznamenalo to, že nebyla konzultována s autory (např. u Ivana Diviše jsou za definitivní znění textů považovány až "Tři knihy" z Petrova, 1994).

Ale já vám nepřikázal přestat psát (nemám právo cokoliv komukoliv přikazovat), jen jsem dal k zamyšlení, zda není vhodné napřed trochu pracovat (na ovládaní jazyka, na vzdělání v oblasti, ve které se chci ukazovat na veřejnosti...) - uvědomte si, že jdete na trh se svou kůží.

Myslím si, že co se týká psaní (mluvím ze zkušenosti člověka, na jehož pět knih vyšly kritiky od devastujících po extatické), je důležité mít sám před sebou čisté svědomí a stát si za tím, co člověk napsal. Já osobně vám všem přeju hodně štěstí - a to nemyslím sarkasticky, protože každý začínal juveniliemi, které by nikdy nevyšly tiskem, nebýt toho, že se z toho člověka časem vyklubal titán.

Pokud se někdo rozohňuje, pak z lásky k poesii a knihám, domnívám se já. Za mistra světa se nepovažuji, ačkoliv vynikám v plašení zuřivé zvěře falešným zpěvem a ačkoliv všech pět set mých milenek propadlo chmůrám, když jim kdosi řekl, že mi došla šťáva - než se vysvětlilo, že šlo o jen benzín v autě.

Na to, abych rozpoznal, že je vejce zkažené, nemusím být z Xaverova. Skutečně vidíte tvrdou práci tam, kde se v názvu (!) básně vyskytuje překlep? A mám stejné právo to číst, jako vy to psát. Právě tak, jako mám právo nepřispět do této soutěže, zatímco vy ano.

Poesie je řehole, ne vymýšlení rýmů, jde o to, nedělat lyrické čvaňhání, ale naopak vynecht všechna slova, bez kterých se báseň neobejde. Poesie je sakrální věc, proto se za ni tak strašlivě platí. Poesie je prostředek proti jakékoliv totalitě. Proto Platón ze svého ideálního státu vykázal básníky. Právě u něj řekl Sókratés: "Kdokoli však přijde ke dveřím básnickým bez šílení od Mús, jsa přesvědčen, že bude dobrým básníkem již pouhou znalostí umění, je sám nedokonalý, a také básnické dílo rozumného zanikne před dílem šílících."

Kompliment Malému chlupatému stvoření za báseň. Jinak je to dost hrozné - až si z toho dělají legraci například i na facebooku. Myslím si, že Přezdívka se vyjádřil velmi dobře a decentně, a důvod ke smazání mi naprosto uniká. Jak řekl Ivan Wernisch: "Dobrý vkus nakonec vždycky zabrání tomu, aby bylo řečeno podstatné." A jak řekl Jan Zábrana (poslední zápis v deníku): "Hovno je vždycky jenom hovno."

Nevím, jestli tahle soutěž někomu ublíží. Možná jen reputaci DK, ale do toho nemám moc co mluvit.

Četl jsem teď mnoho veršotepců z dob národního obrození, kteří by věru měli omluvu pro "amatérské básničkaření" (a P. T. přítomným se omlouvám, nesnažím se je urazit, ale přimět k zamyšlení), avšak i tehdy, stejně jako na mnoha jiných místech a v jiných dobách, alespoň znali řemeslo.