HTO diskuze

Naias: Rowlingová do toho taky začala hodně mluvit, co se z Harryho stal průmysl. Například nechápu její požadavek na unifikaci vzhledu: já být autor dětské knihy, nejvíc by mě zajímalo, jak si v které zemí vybraný ilustrátor představuje moje postavy a jak využívá svoji kulturu; ne nadarmo se dává Cena HCh Andersena nejen spisovatelům, ale i ilustrátorům.

Lenka: ano, to by ani nebylo možné, takto si to číst; nejen ze zjevných důvodů, ale třeba Simenon by býval nedělal nic jiného, vždyť jeho knihy se okamžitě překládaly do minimálně 50 jazyků. Ale třeba Stanisław Lem byl hrozně nespokojený s překladem Solaris do angličtiny, dělaném přes francouzštinu a dodneš nevyšel nový.

Ad Ideální stav by byl, kdyby autor dostal kopii každého svého překladu ze světa, ale v praxi by to asi nefungovalo :( Myslím, že autoři dostávají autorské výtisky z celého světa*, akorát je problém v tom, že si je těžko přečtou.

* Kromě Ruska, které nikdy nepřistoupilo na žádnou (c) dohodu. Možná i dalších zemí, ale to nevím; když doplníte, budu rád. Příteli Iwanovi vyšla v 90. letech v Rusku kniha, nikdy ji neviděl (a taky za ni samozřejmě nic nedostal).

Anebo už jsou to andělé, takže tady nemusí zůstavat tak dlouho...

Želvy jsou báječné. Škoda, že se psi nedožívají taky tolika let...

Jasně, taková zvířata mají výhodu. Bohužel bych vinou nemoci nezvládl chodit ven se psem, ale půjčuju si od kamarádky u nás v domě její čtyři čínské naháče a ti jsou nejenom nádherní, ale taky nakažlivě veselí.

Ale když jsem ještě pracoval v zoo, zlíbal jsem na čelo všechno, co šlo, od žiraf, ze třetího patra seníku (teda tam jsem byl já, ne ony) až po leguány.

Sahat ani není moc rozumné, protože má žahavé chlupy a může kousnout (což po tom svlékání nehrozilo), ale mít je v teráriu, to je nádhera. Pavouci jsou vůbec překrásní, jako hrošíci liberijští nebo zebry Grévyho.

A tady jsou ještě letošní dětičky Parasteatoda tepidariorum hned po vylíhnutí, u nás na domě: https://fnrsknmer.rajce.idnes.cz/nastenka/1516563478

Sally je na té fotce v nekousacím stavu, protože po svlékání jí ještě neztvrdla kusadla.

Dožila se osmnácti. Tady George devatenácti, uznejte, že ty barvy jsou nádherné: https://fnrsknmer.rajce.idnes.cz/nastenka/1516563429

Svoji Sallynku mám tady v profilu už 12 let: https://www.databazeknih.cz/img/users/42_/428/big_D9x7te-zYh-428.JPG

Svet živočíšnej ríše uvádí u cibetovitých „mungo indický“ (Mungos mungo), jenže Mungos mungo, česky mangusta žíhaná, žije jen v Africe. Ale v diskusi na slovenské Wiki jsem právě stran Rikki-tikki-taviho našel „promyka mungo“:
https://sk.wikipedia.org/wiki/Wikip%C3%A9dia:Kaviare%C5%88/Gramatick%C3%A9/Arch%C3%ADv_2012#Herpestes_edwardsii_/_Herpestes_javanicus

Ta kniha je z roku 1931, možná je to omyl. Ostatně česky je Ká taky hroznýš a nikoliv krajta.

Zkuste antologie. Tady třeba máte rovnou stovku autorů: https://www.databazeknih.cz/knihy/sto-modernich-basniku-48301

Tsal: to je pravda. Pokud se nepletu, knihu jako šunt v obchodě vrátit nelze.

Přeci jen si neodpustím ještě klasické upozornění na edici Omega, sjeďte si tady na rok 2015: http://www.obecprekladatelu.cz/anticena-skripec.htm

„Anticena za rok 2015

Odborná porota Obce překladatelů ve složení Jiří Hanuš, Milada Matějovicová a Jan Seidl posoudila doporučení a návrhy, které byly Obci překladatelů zaslány, a 13. května 2016 na Světu knihy udělila překladatelskou Anticenu Skřipec za rok 2015 (s přihlédnutím k titulům vydaným v posledních pěti letech) nakladatelství Dobrovský s.r.o. za zavrženíhodný způsob vydávání klasické literatury v dávno zastaralých překladech v edici Omega.

Edice Omega je z převážné části založena na vydávání překladů z období první republiky, či dokonce rakousko-uherské monarchie, u kterých již uplynulo více než 70 let od úmrtí překladatele. Autorská práva na překlad jsou tudíž volná a lze je bezplatně použít. Kritiku zasluhuje už to, že nedbalá redakční práce, prováděná zčásti automaticky pomocí počítače, do textů vnáší chyby, které v původních překladech nebyly, a kromě toho není schopna odhalit, že zvolený prastarý překlad je ve skutečnosti překlad zkrácený. Především však považujeme za závažné, že nakladatelství Dobrovský zaplavuje trh levnými knihami tohoto druhu za situace, kdy prakticky ke každému z takto vydaných děl existuje přinejmenším jeden moderní překlad od renomovaného překladatele.Je nepochybné, že vydávání zastaralých překladů ztěžuje porozumění textu, neboť jejich jazyk je od dnešní češtiny výrazně vzdálen. Negativně tak ovlivňuje vztah k literatuře a čtenářské kompetence, nejvýrazněji pak u dospívajících a dětských čtenářů. Mezi archaickými překlady vydanými v Omeze je totiž řada stěžejních děl světové literatury, která patří k doporučené četbě na středních školách, či tituly určené specificky dětem.“

Za sebe můžu dodat, že starý překlad může mít své kouzlo, ale například u Moby Dicka taky proběhlo přizpůsobení současnému čtenáři, kdy J. a J. Medkovi proškrtali text tam, kde autorovy znalosti kytovců zastaraly (!!). No maucta.

Tsal: v roce 2004 majitel BB artu nabídl buď vrácení peněz, nebo výměnu za jinou knihu nešťastným kupcům Hudby neznáméno: https://www.databazeknih.cz/knihy/hudba-neznameho-51443

Mně připadá logické vybrat si antologii, kde bude co nejvíc různých básníků. Zkuste třeba:
https://www.databazeknih.cz/knihy/sto-modernich-basniku-48301

Za sebe dodávám, že mne nenapadlo reagovat na odkaz výtkou či smazáním hlavně kvůli té doméně. Jednak jsem byl potěšen, že to vím, jednak mě nenapadlo, že když je to odkaz na právě takovéto pirátství, nemělo by se to šířit: mea culpa. A konečně, ale ne v poslední řadě, o Tokelau & pirátství by se mělo vědět. Pro zajímavost: podíval jsem se, kolik tokelauských (toť věru adjektivum, které nepoužívám ani zdaleka dost často!) souborů nabízí například mne, a našel jsem nejméně šestnáct. A to tedy rozhodně nejsem nějak žádaný autor. Roboti se činí.

Doména .tk je Tokelau, které nedodržuje mezinárodní (c) dohody. Těch webů s touto koncovkou je spousta, znám to už pár let. Je to tedy zaprvé nelegální (aspoň se domnívám; nefér je to určitě), zadruhé bych se rozmýšlel, jestli to stojí za risk něčeho nepěkného v počítači.

Začal jsem Monsignorem Quijotem, Komedianty a Mocí a slávou, ale není důvod neponořit se hned napoprvé do těch úplně nejslavnějších (kam tedy patří i Moc a sláva). Greene sám měl nejraději Honorárního konzula, který česky vyšel dohromady s kratičkým a nádherným Doktorem Fischerem. A Čulíkova monografie je vynikající, ale obsahuje detailní popisy děje, ty byste musela přeskakovat.

Sieno a smazenarybo: co se týká slovenské cenzury, příčin je několik. Zaprvé, vláda hleděla na to, aby neposkytla Slovákům možnost stěžovat si na útlak. Zadruhé, slovenští básníci, kteří spolupracovali s normalizačním režimem, byli mnohem lepší autoři než čeští kolegové. Výsledkem je, že ze svých pozic byli schopni zatlačit i pro vydání skutečně vynikající literatury, neboť ji poznali – a stejně tak byli schopni zabezpečit své protirežimní přátele z bývalých avantgard nějakým slušným zaměstnáním, mimochodem. A zatřetí, Slováci jako národ nebyli tak zlomení jako Češi, rozumějte: měli páteř.

Asi před hodinou a čtvrt mi bylo řečeno člověkem, který tomu rozumí, že být Jan Hlávka a Jana Vybíralová, autoři Algoru, anglicky píšící autoři, už jsou z nich milionáři.

smazenaryba: za totality jste měli jednu výhodu, a sice tu, že slovensky toho cenzura pustila o něco víc.