HTO
diskuze
Rádo se stalo.
Ten Halíkův citát je z jeho Noci zpovědníka, koho by to zajímalo, to je znamenitá, skvělá kniha.
Jaccku, katolická církev nemá s evolucí žádný problém už nejmíň půl století, dobýváte se do otevřených dveří. — Člověk není bytost pouze rozumná a ani být nemůže, to by si nedokázal ani vybrat hospodu. Jak řekl Chesterton, kterého nelze dost vynachválit, Blázen je člověk, který ztratil všechno kromě rozumu: pro zajímavost, Albert Einstein řekl, že zdravý rozum je sbírka předsudků získaných do věku osmnácti let. S evangelikály amerického ražení, kteří k lidem hřmí o Boží lásce a přitom je straší Božími tresty a tvrdí, že všemohoucí Bůh potřebuje peníze (!!!), mám stejný problém jako vy. Že se náboženství a věda naprosto nevylučují, o tom dnes svědčí u nás mj. Jiří Grygar nebo Marek Orko Vácha, ale taky to, že vědci byli až do nedávna vesměs věřící. Pokud někdo za jednoho z otců současného ateistického paradigmatu označuje například Newtona, sir Isaac by ho hnal: z jeho prací připadá na vědu asi tak čtvrtina; byl to hluboce zbožný člověk a vysvěcen na kněze nebyl jen pro to, že jeho denominace nevěřila v Trojici (přesto mu dovolili učit na universitě, ač ta tehdy svěcení vyžadovala – jak znamenitý výraz úcty k jeho genialitě!).
Stejně jako je třeba (a zatím ho skoro není) dialog a vzájemné obohacování se mezi vědou a uměním, je třeba i dialog mezi vědou a náboženstvím. Osobně vědu beru, zjednodušeně řečeno, jako vysvětlení „jak“, náboženství jako vysvětlení „proč“. A čím více se díky vědě a rozumu (tak chválenému sv. Tomášem Akvinským) dozvídám o světě, tím více se přibližuji Bohu v tom, že Ho více obdivuju a jsem mu více vděčný.
Podívejte se, jak to lapidárně shrnul Tomáš Halík (tradicionalistickými katolíky popliváván jako „modernista“, ať už to znamená cokoliv): „Náboženství, víra, teologie nemá žádné oprávnění zasahovat do vnitřní sféry vědy, plést se do fyziky a biologie – pokud se tady nedrží zcela stranou a nerespektuje naprostou svobodu a samostatnost vědy jakožto vědy, pak jakékoliv „zbožné" intervence dopadnou stejně špatně a povedou k podobné diskreditaci náboženství, k jakým docházelo v minulosti, kdy tyto intervence byly navíc doprovázeny politickými zájmy a mocí.
Stejně tak se musí věda držet důsledně stranou oblasti víry a náboženství, zejména pokusů buď dokazovat, nebo vyvracet „existenci Boha", jinak se sama zkompromituje a zradí svou poctivost; vědec „vyvracející Boha" je podobně trapný jako Gagarinovo údajné hlášení Ústřednímu výboru Komunistické strany SSSR, že okénkem rakety žádného boha neviděl (po němž se sovětským veleknězům ateismu zřejmě zřetelně ulevilo). A dodejme: Vědec „dokazující Boha" na tom není o moc lépe.
Znamená to, že „věda" a „náboženství" jsou dvě naprosto oddělené sféry, které se vůbec nemohou a nemají potkat, a pokusy o nějaký „dialog" a spolupráci jsou zbytečné? Naprosto ne! Ten dialog je zvláště dnes – pro obě strany, a zejména pro náš společný svět – nesmírně důležitý. Ale pole, na němž se může a má konat a jehož pravidla musí respektovat, je filozofie.“
A v noci mě napadl přímo archetypální příklad autora zároveň hluboce filosofického a přitom neodložitelného: Graham Greene.
Z toho, co jsem četl (v tomto případě četl znovu) v poslední době naprosto určitě Chronolity a hlavně Spin od Roberta Charlese Wilsona.
V úterý zemřel ve věku 103 let chilský básník Nicanor Parra: https://www.washingtonpost.com/local/obituaries/nicanor-parra-chiles-eminent-poet-and-anti-poet-dies-at-103/2018/01/23/debce2aa-0042-11e8-9d31-d72cf78dbeee_story.html?utm_term=.5ffc4015b37e
Tak to s tou edicí Fénix je taky na houby.
Ještě abychom nezapomněli: k polyhistorům je třeba počítat také našeho prakticky současníka, Old Shatterhanda.
kapr: jistě, Dokořán, Argo, Paseka a další mají edice zaměřené na podobné knihy, Fénix, Zip, Aliter...
Taky kdysi, hned po revoluci, začala vycházet znamenitá, skvělá edice Mistři věd, souběžně česky a slovensky, ale brzy zase skončila. Při pohledu na to, co plánovali, by člověk plakal.
Raksa.A: Alexander von Humboldt byl úžasný (po nikom není pojmenováno tolik věcí, jako po něm), ale vyznal se i ve všech humanitních vědách?
Děkuju krásně, Naias! V Medvedíkovi Pú jsou Kanga a Rú.
V holandském zase Kanga a kindje Roe. Kryštůfek Robin se tam jmenuje Janneman Robinson.
Ano, tak jsem to myslel, že jsme si ho jako jediní sami vytvořili. Myslel jsem ale, že slovensky je kengura. A Chorvati jsou správně, ti je převzali během svého národního obrození. Presl chtěl původně skokana, ale to už byla žába, tak vzal ruské kloš a dodal koncovku.
Ano! Díky Preslovi máme jako JEDINÝ národ na Zemi vlastní slovo pro klokana!
Lectore, ještě P. S. k tomu článku profesora Kvasnici a větě „Teoretická fyzika ztratila nejen velkého člověka a vynikajícího představitele, ale pravděpodobně také svého posledního polyhistora“, která mi připomněla Lemovu geniální Solaris, kde se po určité době solaristika rozrostla tak, že její představitelé se mezi sebou nebyli schopni domluvit.
Kdo byl, čtenářové tohoto vlákna, podle vašeho názoru poslední polyhistor lidstva, podle definice, že polyhistor musí obsáhnout všechno vědění své doby? Říká se to o Leibnizovi. Ale možná jím mohl být Goethe... u něho bych se nedivil skoro ničemu.
Jako malý jsem si myslel, že ta definice obsahuje i podmínku, že na tento titul má právo jen ten, kdo nejen obsáhl veškeré vědění, ale ještě k němu něco přidal – to je asi zvláštní, abych rovnou neřekl špatná definice, n'est-ce pas? Kde jsem k ní jako dítě přišel?... Ale pro oba výše zmíněné platí i takto.
Ten Dauův slavný citát o ochraně vědy před invazí jsem sem chtěl právě napsat. Tak sem dám aspoň odkaz na článek, kde se o Dauovi píše a je tam pár jeho dalších citátů (včetně jednoho, kde se netrefil): http://www.fismeister.eu/741160-osli-mustky-s-vytvarnym-umenim-a-vedou-php
A díky za odkaz!
A vám, Jackku, díky za pohledy zevnitř.
Díky za odkaz na čerstvého nobelistu!
Schválně se podívejte, jak dlouhé seznamy „Known for“ mají Dau a Feynman na anglické Wiki:
https://en.wikipedia.org/wiki/Lev_Landau
https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Feynman
Och, můj milovaný Dau! Díky, Lectore! Mně jeho genialita vždycky připomínala Michaila Tala (taky měli oba podobné účesy), ti lidé prostě vidí za roh, navíc za roh, o němž většina ostatních ani neví, že existuje.
Česky je k dispozici i životopis: https://www.databazeknih.cz/knihy/stranky-ze-zivota-l-d-landaua-174839
Letos bude mít sté výročí náš milovaný Richard Feynman, u nějž je Wiki napsáno: „At twenty-three ... there was no physicist on earth who could match his exuberant command over the native materials of theoretical science. It was not just a facility at mathematics (...). Feynman seemed to possess a frightening ease with the substance behind the equations, like Albert Einstein at the same age, like the Soviet physicist Lev Landau—but few others.“
Předrevoluční mám všechny, porevolučních většinu.
Sieno, nemyslel jsem to tak, že ztrácím naději v lidi, ale tak, že MF jsou *****. A to mají stejné iniciály jako já!
Tak Mladá fronta opravdu Kolumbus zařízla. Nejdřív nesmyslně změnila design a pak ji prostě odepsala. Kdyby aspoň měla tu slušnost dotáhnout to na 200 svazků. Omlouvám se za vulgarismus: to je prostě v prdeli!
Mě na tom fascinuje ta přetrvávající nadřazenost bílého muže. Jistě, co by mohli o Austrálii vědět Aboriginové, kteří tam žijí teprve několik desítek tisíc let?
28. prosince zemřela Sue Graftonová, autorka „detektivek podle abecedy“: https://www.courier-journal.com/story/entertainment/books/2017/12/29/sue-grafton-author-dies/990605001/
Grafton publicly stated that the final novel in the series would be titled "Z" Is for Zero, but she did not live to start writing it. Her daughter said Grafton "would never allow a ghostwriter to write in her name. Because of all of those things, and out of the deep abiding love and respect for our dear sweet Sue, as far as we in the family are concerned, the alphabet now ends at Y."
„Sirota Podhradských“ jsem nastavil jako hlavní vydání.