Filosofování pod starým mohutným dubem
Tohle vlákno jsem založil k debatám o knihách. O pohledu na knihy z různých úhlů. Je určené především pro lidi, kteří mají hlavu v oblacích, ale kteří stojí pevně nohama na zemi. Slovo "filosofování" je míněno lehce s nadsázkou. Nezakazuje se zde politika, ale raději budu, když jí tady bude pomálu.
Odkaz pro krácení odkazů: https://1url.cz/
Text příspěvku byl upraven 15.03.20 v 18:00
Politiku snad už raději ani ne, po zkušenostech s vláknem V. H. Ale vítal bych povídání o době již natolik minulé, že nebude vzbuzovat negativní emoce a nemusí být jenom naše. A také o lidech, kteří trochu změnili svět či ovlivnili svou dobu nejen v literární sféře. Prostě i malé filozofování nad jejich skutky, což právě může být zde viděno v mnoha úhlech. Nebo jsme se s nimi seznámili ve filmu a něco se o nich dozvěděli a zaujali nás. Pěkné téma, Eicheriku.
No ono i povídání o době hodně minulé ty negativní emoce vzbudit může, ale musíme to risknout. :-) Jestli máš něco konkrétního již na mysli tak sem s tím. Ať o té době a nebo o lidech.
Ježíšku, už jsem se odebíral do Hajánek, takže mám na mysli jak významné osobnosti historie nebo naopak nenápadné hrdiny své doby. Nikdo se jistě nebude přít do krve nad osobou Garivaldiho či kardinála Richelieu. Nebo nad bohulibém zakladateli paralympijských her, sirem Ludvíkem Guttmanem apod. Tyhle příklady jsem vytáhl jak z mikulášského koše, ale snad pochopíš, co jsem měl na mysli. Zítra nad tím ještě popřemýšlím, ale vlákno je tvoje, tak ho koriguj. Dobou noc.
Maulaví: nad tou osobností nejprve popřemýšlím. Teď z patra mě napadá Arminius, který svou lstí vyvrátil legendu o neporazitelnosti římské armády. Ale nechci být monotematický a popřemýšlím o osobnosti z naprosto odlišného soudku.
Maulaví a ostatní: čtete raději fantasy a nebo historickou literaturu? Já raději tu historickou a čím více se blížící realitě tím lépe.
Mám rád oba žánry, každý z trochu jiného důvodu. Historii hodně pro poznání, fantasy spíše pro zábavu.
Já vážně fantasy nemusím, mám rád historii a osobnosti jí napříč. A vzhledem, že nikdo neví všechno, tak jsi mě podnítil tím, že Arminius je někdo, na koho jsem ještě nenarazil a byl jsem ponouknut se hned o něm něco dovědět. Taková malá přátelská osvěta o někom, kdo zaujme zde více duší, takže se lehce může i zafilosofovat. Dej trochu do kostky svou představu a té se budeme držet, ať z tvého vlákna není galimatyáš.
Nemám představu pevně sevřené kostry. Chci tady debatovat o všem možném a chci aby se témata volně přelévala v jiná. Základem jsou knihy a možná vztah převážně k našemu kontinentu a různým časovým obdobím. V jednu chvíli můžeme probírat konec Římské říše a za chvíli o oblibě ilustrací v knihách. Dost důležitý aspekt a hlavní důvod proč jsem tohle vlákno založil byl, aby se vněm dobře cítili lidé, kteří vidí svět realisticky. Je to vlákno pro lidi, kteří nehledí na svět přes "sluneční" brýle.
"Vare, Vare, vrať mi mé legie!" :-)
Římské legie samozřejmě nebyly neporazitelné. Už před Arminiem doznaly plno porážek. Vzpomeňme na Hannibala (cca 220 let před Arminiem), který skoro 15 let bojoval s Římany na jejich vlastním italském poloostrově a nikdy nebyl poražen. Zničil mnoho římských legií.
Specifikum Římanů ovšem bylo, že sice byli občas poraženi v nějakém střetnutí, ale nikdy neprohráli válku.
Porážka tří římských legií v Teutoburském lese od Arminiových Germánů byla v té době ale citelná rána pro udržení bezpečnosti říše, takže Augustus upustil od dalších dobyvačných plánů a zakázal legiím chodit přes Rýn.
Richie1: nevíš o nějaké knížce, kde se obšírněji pojednává o Arminiovi a bitvě v Teutoburském lese?
Eicheriku: Ha, nejsem doma, tak se nemohu rozhlédnout po své knihovně. :-)
Mám plno knih faktografických o starém Římu a také spoustu románů. Z hlavy si ale nevzpomínám, zda je nějaká kniha věnována přímo Arminiovi. Zkusím zapátrat.
Richie1: když na něco přijdeš, tak kdykoli napiš. Jestli čteš i romány, možná by se Ti mohli líbit od Adolfa Velhartického knihy "Marobud" a "Katvalda".
Na těchto stránkách se píše o bitvě v Teutoburském lese. Na konci je seznam použité literatury, převážně cizojazyčné.
http://www.rimskelegie.olw.cz/pages/articles/teutoburg/teutoburg.html
Díky za tip - knihu Marobud ani autora neznám. Podívám se po něm v antikvariátech.
O Marobudovi jsem už v minulosti něco četl, např. od Štorcha Zlomený meč nebo od Bauerové Srdce v kamenném kruhu.
http://www.databazeknih.cz/knihy/zlomeny-mec-8644
http://www.databazeknih.cz/knihy/kronika-zeme-boju-srdce-v-kamennem-kruhu-kronika-zeme-boju-1-12492
Text příspěvku byl upraven 23.07.16 v 12:00
Zlomený meč jsem taky četl. Po Bauerové už jsem taky pokukoval. Teď paradoxně začínám číst její detektivku.
Lector: děkuji. To je velmi dobrý tip. :-) Jen bych opravil od Kammererové. :-D
Proč jsem toto vlákno zaštítil zrovna dubem, mým nejoblíbenějším stromem?
Protože dub byl posvátným stromem Keltů, Germánů a Slovanů. Všech tří nejvýznamnějších národů, které postupně obývali naši nádhernou kotlinu. První dali naší zemi jméno, druzí prvního jménem známého panovníka a ti poslední už tu zůstali. :-)
Včera jsem krátce přemýšlel, proč jsi zvolil zrovna dub - dnes jsi to objasnil. Následně jsem se zamyslel, proč je vlastně naším národním stromem lípa a ne dub.
Na internetu jsem našel toto vysvětlení:
Lípa se stala oficiálním národním symbolem až v červnu 1848 (2.-12.6.48) na Všeslovanském sjezdu v Praze (účastni byli delegáti Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a dále Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbi, Slovinci a Dalmatinci - tedy všechno porobené slovanské národy), kdy byla ustanovena jako národní symbol a stala se tak symbolem namířeným proti velkoněmeckým snahám o porobení slovanského živlu. Lípu jako národní strom měl navrhnout Fr. Ladislav Čelakovský. Jednalo se vlastně o reakci na frankfurtský sněm (parlamentní shromáždění německých zástupců zasedající od dubna 1848 ve Frankfurtu nad Mohanem), kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub.
Je to tak. Lípa, která je také velmi nádherný, léčivý a voňavý strom byla zvolena v době národního obrození jako symbol vymezení se proti německému živlu. Já považuji dub jako strom, který spojuje Germány, Slovany ale i Kelty.
V mnohém jsou si tyto národy podobné, ale každý má samozřejmě svá specifika, což není na škodu, naopak to dělá svět pestřejším. :-)
V které době byste chtěli žít?
Středověk jednoznačně vylučuji - to ani náhodou. Pak je tu současnost. Dost těžko bych si dokázal představit, že bych se obešel bez svých CéDéček. I tu teplou vodu bych oželel, ale ta CD asi ne. Nejlepší by byl asi starověk. Čistý vzduch a čistá příroda, kterou si ani neumíme představit. Život to byl asi tvrdý a krutý a mnohdy ani neměl dlouhého trvání, ale byl to život opravdový. Já volím starověk.
Text příspěvku byl upraven 27.11.16 v 14:13
Vložit příspěvek