Victoria Schwab citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

V. E. Schwab · pseudonym

americká, 1987

Citáty (88)

„Pravidla neexistují proto, aby se porušovala, slečno Bishopová. Archiv nemá žádné návštěvní hodiny. Úkolem Správců není starat se o Historie v Archivu. Nebudete vstupovat mezi regály, pokud k tomu nebudete mít opravdu dobrý důvod. Rozumíme si? – Samozřejmě. – Znamená to, že přestanete s těmito zbytečnými a obtěžujícími návštěvami? – Samozřejmě, že ne. (Archiv)“

„Představuju si holku, která vypadá jako já, mluví jako já, ale přitom to nejsem já. Vím, že ona není jako já, protože na tváří kdykoliv dokáže vykouzlit široký úsměv a snadno se rozesměje.(. . . ) Pořádá oslavy. Chodí tancovat. Políbí kluka. Je tak…šťastná. (Archiv)“

„Přemýšlel jsem. - To ses pustil do nebezpečných vod. - To vskutku ano. (Archiv)“

„Přítomný moment je to jediné, co máme, a já si ho chci užít, ať už se potom stane cokoli. (Dveře do prázdnoty)“

„Radil jsem ti, aby ses držela dál od potíží, ale zdá se, že potíže se drží tebe.“

„Rolande? – Antony, tohle je tvá volba? – Ano, to je ona. – To bude ještě sranda. Pojďte prosím za mnou. (Archiv)“

„Sehni se, obře. (Archiv)“

„Slečno Bishopová, krvácíte mi na podlahu. Měla jste nějaká potíže s dveřmi? - Ne. Dveře byly v pohodě. Měla jsem potíže s tou Historií. - Potřebujete ošetřit? - Není to nic vážného. (Archiv)“

„Smutek někdy dokáže člověka otupit, vzít mu chuť dál bojovat (...). (Archiv)“

„Starost o druhého je to, co z nás dělá lidské bytosti. (Dveře do prázdnoty)“

„Sundej si tričko. – Jestli mě chceš svést, Wesley Ayersi, budeš se muset snažit o dost víc. - Já na sobě tričko nemám. Takže to bude vyrovnaný. (. . . )Nesnažím se tě svést, Mackenzie. Snažím se ti pomoct. Ukaž mi to. - Nechci nic vidět. Radši to nechci vidět. - Bezva. Tak zavřeš oči a já se podívám za tebe. (Archiv)“

„Tak jdeme na to? – Dámy mají přednost. - Tak jo. Hlavně se ode mě drž dál, ať se můžu soustředit na práci a nemusím poslouchat tu šílenou rockovou muziku, která z tebe line. – Zním jako rocková kapela? - Netvař se tak potěšeně. Zníš jako roková kapela, která si zapomněla naladit kytary. (Archiv)“

„Tak. Teď víme, na čem jsme. - Ty jsi to věděl? - Věděl jsem to od chvíle, kdy jsem se včera večer na chodbě potkali. - Jak to? – Zabloudila jsi pohledem ke klíčové dírce. (Archiv)“

„Tělo je jenom schránka, v níž se ukrývá život. (Archiv)“

„Tenhle svět by bez tajemství a lží nikdy nemohl fungovat“

„To je můj život, Rolande. Proč mi o tom nikdo neřekl? – Kdybys to věděla, rozhodla by ses tenkrát jinak? – Ne. – Někteří by se ale jinak rozhodli. (Archiv)“

„To už radši umřít při nějakém dobrodružství než zůstat naživu, ale nehnout se přitom z místa. (- Lila, Temnější tvář magie)“

„Ty jseš blázen. Jsi bláznivá, skvělá holka. A běhá mi z tebe mráz po zádech. (Archiv)“

„Ty si pamatuj mě a já si budu pamatovat tebe. Tak se na nás nezapomene. - Victor Vale“ — Neobyčejní

„Umíš plavat? – Co s tím má společného plavání? – Dobří plavci s vodou nebojují. Nechají se jí unášet. Plují s ní. – No a? - Musíš se přestat bránit. Nech se zaplavit zvukem. Představ si, že tě obklopuje voda. Nech se jí nadnášet. Splývej. Věř mi. (Archiv)“

„Vědění je síla, ale nevědomost může být požehnání." - Archiv“

„Všechno jednou skončí. - Archiv“

„Všichni členové Archivu jsou uloženi ve Zvláštních sbírkách. - A to je kde? Proč je uchováváte zvlášť? – Nejsem tím, kdo vymýšlí pravidla, slečno Bishopová. (Archiv)“

„Vyprávíš mi příběhy o dlouhých klikatých chodbách, o neviditelných dveřích a o místech, kde mrtví odpočívají na policích jako knihy. Vždycky když skončíš, je řada na mně. Musím vyprávět já. Připadá mi, že se bojíš, že tvé příběhy zapomenu. Ale to se nikdy nestane. (Archiv)“

„Vždyť o těch světech vůbec nic nevíš. Ale vím. Máme Nudný Londýn, Kellův Londýn, Slizký Londýn a Chcíplý Londýn. Vidíš? Jsem bystrá žačka. (Lila - Temnější tvář magie)“

„Wesley, to sis celou dobu seděl na uších, nebo co? Tohle není hra! - To neznamená, že se u toho nemůme bavit. A podívej ..(vidí další jméno) Pojďte, slečno Bishopová. Jdeme lovit. (Archiv)“

„Zeptám se, jak je Wesleymu. Řeknou mi, že zavolají, až budou vědět víc. Řeknou mi, že mám jít domů. Znovu se zeptám, jak je Wesleymu. Znovu mi řeknou, že mám jít domů. (Archiv)“

„Žít v blažené nevědomosti jde jenom tehdy, když vámi nezmítá zvědavost. - Archiv“