Stephen King citáty

Richard Bachman · pseudonym

americká, 1947

Citáty (710)

Vlasy měl buď černé nebo velmi tmavě hnědé. Vousy měl určitě černé, zářivě v nich vyvstávaly první bílé nitky. Na sobě měl džíny, tričko s nápisem Ramones a Raketa Rusku a Gabba-Gabba-Hej. Vypadal, že se začína zakulacovat středním věkem, ale ještě nebyl tlustý. Byl vysoký a smrttelně bledý jako Roland. Eddieho nijak zvlášť nepřekvapilo, že Stephen King vypadá jako Roland.


Vražda je modrá.


VSTUP ZAKÁZÁN - Chcíplo tu šest chlapů, nebuďte další. (Americký upír - Zlá krev)


Všechna ta tvrzení, že drogy a alkohol jsou nezbytně třeba, aby utišili tu vytříbenou spisovatelskou citlivost, jsou prostě jen samoúčelné kecy. Slyšel jsem tytéž výmluvy od alkoholických řidičů sněžných pluhů, že prý pijou proto, aby zahnali démony. Nesejde na tom, jestli jste James Jones, John Cheever nebo nějaký vandrák, co přespává na Penn Station; pro závisláka je jeho právo na neomezené pití či drogu za všech okolností svaté. Hemingway ani Fitzgerald nepili proto, že byli kreativní, odtržení od společnosti nebo morálně pokleslí. Pili proto, protože to alkoholici prostě dělají. Možná že tvůrčí lidé jsou k alkoholismu a drogové závislosti skutečně náchylnější než ostatní, ale co z toho? Když zvracíme někde do škarpy, vapadáme jeden jako druhý.


Všechno bylo moc hezké . . . i to, co bylo mrtvé. (Časožrouti) Čtyři po půlnoci


Všechno staré je dřív nebo později zase nové. (Colorado Kid)


Všechno, co má tu moc vás rozesmát i po třiceti letech, žádným měřením času není. Myslím, že něco takového má velmi blízko k nesmrtelnosti. (Srdce v Atlantidě)


Všechny nemoci mají elektrickou podstatu (Revival)


Všechny romány jsou ve skutečnosti dopisy jediné osobě. Myslím, že každý romanopisec má jediného ideálního čtenáře... Pro mě je tímto čtenářem moje žena Tabitha.


Všechny ty snímky zachycovaly něco, co vypadalo jako uprchlík z místního psího útulku. (Sluneční pes) Čtyři po půlnoci II. - Policajt z knihovny / Sluneční pes


Všichni za sebou táhneme nějaký stín. (Konec hlídky)


Vůbec se nepamatuju na to, jak jsem napsal jeden román, Cujo.


Vychovají beznadějné děti a na kolenou budou houpat beznadějná vnoučata, než doputují k vlastnímu beznadějnému konci v beznadějných nemocnicích a domovech důchodců, odkud odstartují do temnoty s vírou, že prožili Americký sen a Ježíš je s plnou slávou uvítá u nebeských bran. (Právo nálezce)


Vykrmujou si nás, aby nás mohli sežrat. Ústav


Vykřičená čtvrť. Toto je kraj břitev a speciálních suvenýrů. (Ničemní muži ve žlutých pláštích)


Vymýšlíme horory, abychom se vyrovnali s těmi skutečnými.


Vypadáš jak hovno na klacku ... (Doktor Spánek - Billy o Danově hubené postavě)


Vyrostl jsem s láskou k noci...


Vyser voheň a ušetříš sirky! (Nezbytné věci)


Vzpomínám si, že jsem v té době také věřil, že detailista je zubní lékař a že kurva je hodně vysoká žena. Zkurvysyn se potom výborně hodil na basketbalistu. Když je vám šest, tak vám většina losovacích míčků prostě ještě poletuje po osudí.


Vždycky je těžké tišit bolest, kterou jsem sami nepocítili. (Temná věž)


Vždycky jsem zvědavý a otevřený průzkumům, co nový formát dokáže udělat se starým dílem. A knižní vydání je nedotknutelné, neměnné. Takže vlastně není co riskovat, ne? Proto obvykle říkám "ano" na spoustu filmových nabídek. Některé věci dopadnou nejspíš blbě, ale koho to vlastně zajímá? Čtenáři se vždycky můžou vrátit ke knihám, které blbě nedopadly.


Yog Sothoth ! Nezbytné věci


Za koho mě mají mí spoluvězni? Kdo podle nich jsem? Jejich zasranej spasitel? Pohádka


Zabij, nebo prospěj. (Tři vyvolení)


Začal jsem volat o pomoc jediným způsobem, jaký jsem znal, svou beletrií a svými příšerami.


Záhadou vesmíru není čas ale velikost.


Založením jsem romanopisec, to připouštím, a mám zalíbení v dlouhých románech, které umožní jak spisovateli, tak čtenáři ponořit se do příběhu natolik, že se z fikce stává téměř skutečný svět. Když má taková tlustá kniha úspěch, nedojde mezi spisovatelem a čtenářem jen k flirtu — oni spolu uzavřou sňatek… Je však třeba něco říct o kratším, intenzivnějším prožitku. Může být osvěžující, někdy i šokující, jako valčík s cizincem, kterého už nikdy neuvidíte, nebo polibek ve tmě či krásná kuriozitka vyložená na laciném ubrusu v pouličním bazaru.


Zapadalo to do jisté konstrukce, jakkoli naprosto šílené, ale to nic neměnilo na skutečnosti, že vnitřní logika zůstala neporušená. (Policajt z knihovny) Čtyři po půlnoci


Zaplatí v hotovosti. Hotovost nemá paměť. Billy Summers