koupit knihy

Stefan Zweig

rakouská, 1881 - 1942

Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (60)

... jediné právo, které člověku zbývá, je právo, aby směl pojít tak, jak se mu líbí ... a aby mu ostatní dali se svou pomocí pokoj!


…ale jen v prvních letech mládí se člověku zdá, že náhoda je identická s osudem. Později už víme, že vlastní dráha života je určena zevnitř; ať se nám jakkoliv zdá, že naše cesta se zmateně a nesmyslně odklání od našich přání, vždy nás nakonec k našemu neviditelnému cíli přece dovede. (Svět včerejška)


"Nejhorší na tomto světě nezaviňuje zloba a brutálnost, nýbrž téměř vždy jen slabost." (Z knihy Netrpělivost srdce)


A síla lásky je vždy měřena nesprávně, jestliže ji hodnotíme jen podle jejího podnětu a ne podle napětí, které jí předchází, oné pusté, temné dálavy zklamání a osamělosti, jež předznamenává všechny velké události srdce.


Ale v dějinách jako v lidském životě nepřivolá lítost nazpět ztracený okamžik a tisíce let nevykoupí to, co promeškala jedna jediná hodina.


Asketa je vždycky nejnebezpečnější typ despoty. Kdo se sám zplna a radostně nepodílí na tom, co je lidské, bude si k lidem vždy počínat nelidsky. (Svědomí proti násilí)


Cizoložství, je vlastně krádež, uchvácení cizího těla. V takových chvílích téměř každá žena vyzrazuje nejskrytější tajemství svého manžela, jenž jej olupuje o to nejlidštější tajemství jeho síly nebo jeho sladkosti.


Člověk může uniknout všemu, jenom ne sobě samému.


Člověk nemá vždy věřit tomu, co by chtěl, aby bylo pravda.


Dějiny světa bohužel nejsou, jak se většinou podávají, jen dějinami lidské odvahy, nýbrž dějinami lidské zbabělosti.


Dlouho trvající utrpení unaví nejen nemocného, ale i soucit druhých.


Doba může nějak zdůvodnit nevíru i pověru; ale za každý zločin je vždycky zodpovědný ten, kdo jej spáchal. (Svědomí proti násilí)


Dobře vím, že nemá smysl odříkat si požitek, protože je odepřen jiným, zapovídat si štěstí, protože někdo jiný je nešťastný. Vím, že v každé vteřině, kdy my se smějeme a pošetile žertujeme, někde jinde někdo chroptí na smrtelné posteli, že za tisíci okny se krčí bída a lidé hladovějí, že existují nemocnice, kamenolomy a uhelné doly, že neustále jsou v továrnách, úřadech, káznicích nesčetní lidé zapřaženi do roboty, a žádnému se v jeho trápení neulehčí, když se někdo jiný nesmyslně mučí.Netrpělivost srdce


Existují náhlé otřesy, jakási niterná hnutí, která by zněla sentimentálně, kdyby se převyprávěla, slova, která jsou opravdová jen jednou mezi čtyřma očima a plynou z nečekaného návalu citu. (Zmatení citů)


Ideály jsou jen k tomu, aby se na nich vydělávalo.


Iluze není možné setřást tak lehce jako rtuť teploměru


Je dvojí soucit. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastně jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím, soucit, který vůbec není soucítěním, nýbrž jen instinktivním odvrácením cizího utrpení od vlastní duše. A ten druhý, který jediný má smysl - ten nesentimentální, avšak tvořivý soucit, který ví, co chce, a je odhodlán trpělivě a s účastenstvím vydržet až do konce svých sil a ještě za něj. Člověk může člověku pomoci, jen když jde až na konec, až na nejzazší trpký konec, jen když má velikou trpělivost. Jen když se přitom obětuje sám, jen potom!Netrpělivost srdce


Jedinec může vehnat masu do vášně, ale téměř nikdy se mu již nepodaří rozpoutanou vášeň opět spoutat.


Jsme vděčni velkému muži, ukáže-li nám své slabosti, které ho činí lidským.


Kdo se sám naprosto odříká životních rozkoší, ten bude chtít tuto vlastní dobrovolnou odříkavost učinit i pro ostatní zákonem a normou a bude se snažit tento pro něj přirozený vztah k životu vnutit i ostatním. (Svědomí proti násilí)


Když je doktrinářům nějaká diskuse nepříjemná, používají vždy stejnou metodu: Že si sami zacpou uši a ostatním zacpou ústa. (Svědomí proti násilí)


Králové nemilují lidi, kteří je spatřili v jejich slabé chvíli, a despotické povahy nemilují rádce, kteří si třeba v jediném případě počínali chytřeji než ony samy.


Moje paměť je podivně uzpůsobena, dobře i špatně zároveň, na jedné straně vzdorovitá a svéhlavá, ale na druhé zase nepopsatelně věrná. často úplně pohltí do svých temnot věci velmi důležité, a to jak události, tak tváře, něco, co jsem přečetl, něco, co jsem prožil, a nevydá z toho podsvětí nic bez nátlaku, jen na výzvu vůle.


Mudrc se nemá přít se zběsilcem...


Národ nesnáší nic s takovou nevolí jako poplatek, který mu uloží cizí moc.


Neboť věřím, že doopravdy žije jenom ten, kdo prožívá svůj osud jako tajemství.


Nekouřil, nehrál, ano, dá se říci, že nežil, jen ty dvě oči za brýlemi žily a ustavičně krmily tu záhadnou bytost - slovy, názvy a jmény. A měkká, plodná hmota do sebe dychtivě vsávala tu hojnost jako louka tisíce a tisíce kapek deště.


Neměl jsem dnes zájem pouštět se s kýmkoliv z těch modénních lidí do řeči, nudilo mě dívat se na ně jako do zrcadla, chtěl jsem jenom vnímat divadlo, které se tu odehrávalo, to jiskření vzrušených smyslů, jež probíhalo v té hodince vystupňovaného napětí, neboť nejpříjemnějším divadlem pro člověka nezúčastněného je vzrušení druhých.


Není vlastně zpropadeně snadné pokládat se za velikého člověka, když nejsme ani v nejmenším zatíženi tušením, že kdysi žil jakýsi Rembrandt, Beethoven, Dante nebo Napoleon?


Neopětovat žádost ženy znamená též zničit její hrdost, urazit její stud...


1