Jan Zábrana citáty

česká, 1931 - 1984

Citáty (40)

A tak věky odcházeli lidé, odcházejí, mění se v hlínu jejich těla; každého to čeká, a přece se nikdo nedovede oprostit od strachu a hrůzy ze smrti. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Budoucnost patří smrti. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Bůh ve mně zhasil světlo... Bůh ve mně zhasil světlo a nechal mě žít. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Byl starý a unavený, smrt už na něho čekala, ale život ho ještě nepouštěl. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Byl to ironický, jízlivý, sympatický a milý člověk. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Demokracie je možná jen při vyspělosti alespoň nadpoloviční většiny lidí. Jinak ovládnou nepřemýšlející a svedené demagogem ostatní a demokracie se zvrhá v diktaturu onoho demagoga, který vládne za davy. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Detektivka obrací pozornost na detaily, zvyšuje vnímavost pro konkrétní drobné projevy každodennosti, odhaluje a diskredituje otupělý, zevšeobecňující, nepůvodní pohled na realitu. Přesvědčuje člověka o ceně jeho paměti, o ceně všímavosti vůči zdánlivě zanedbatelným faktům. Varuje ho, aby se bránil všemu, co by ho jeho individuální paměti a neiluzívního vidění faktů chtělo zbavit. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Já vždycky zabiji a ukřičím v sobě svou lásku a touhu a vzdám se jí. A snad jedině proto může zůstat tak krásná. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Jsou chladné a mlživé dny. Větvemi se tře vítr a ptákům křehnou křídla. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Kdyby byl člověk sto let na této zemi, nemohlo by mu jaro zevšednět. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Má něco do sebe – to noční město – a člověk někdy potřebuje samotu. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Má nejmilejší věta z celého Fitzgeralda: " Teď už mu nezbývalo nic než nebe, kde se sejde se všemi, kteří, stejné jako on, promarnili zem ." Je to závěrečná věta povídky The Russet Witch. Disiecta membra 21 (10.10.1974 - 10.11.1974)


Mnoho redaktorek - překladatelova smrt. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Na knihách je katastrofální, že se nedá číst víc než jedna najednou a že knihu jednou přečtenou nelze už nikdy víc číst prvně. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Na konci všech, všech, všech sil. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Nejlepší na světě je nebýt na něm. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Nejlepší, co jsem na tomhle světě viděl, bylo nebe; nejlepší, co jsem na něm slyšel, bylo ticho, a to nejlepší, co jsem na něm poznal, byla samota. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Nelze naladit city, aby nebolely, dotkne-li se jich někdo. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Není marné dávat si pozor na to, co někteří - a často i tak blízcí - lidé nosí v sobě. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Nezval byl bezcharakterní svině. Ano, správně. Nezval byl geniální básník. Ano, správně. Celý život 1


O smrti se jenom dohadujeme. Poněvadž umírání, ani jeho poslední vteřina, smrt není. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Paměť rozsvěcí svá vlastní světla a nad tím, nad čím sama chce. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Po málem třiceti letech praxe dokážu přeložit i to, co nikdy nikdo nenapsal. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Přede mnou jen noc, noc až do konce. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Rozdíl mezi mládím a stářím je rozdíl mezi skleničkou na čištění zubů a skleničkou na zuby. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Rozdíl mezi životními pocity člověka ve dvaceti a ve čtyřiceti letech je naprosto jasný: ten první má před sebou život, ten druhý smrt. Je to tak jednoduché. A přece to ve dvaceti letech skoro nikdo nechápe. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Sám proti tmám. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Smrt bude vlídná. K člověku jako já nemůže být jiná. Moc věřím, že nemůže. Celý život – Výbor z deníků 1948–1984


Soucit, lítost, pocit bratrství s těmi, kteří se v životě spokojí se vším. A zároveň pocit podráždění, znechucení a nenávisti k těm a nad těmi, kteří se v životě spokojí se vším, smíří se se vším.


Spisovatel při psaní sleduje Boha, překladatel člověka.