1. Domů
2. Autoři
3. Jan Zábrana
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 31
• Bazar 27
• Životopis
• Citáty 50
• Diskuze 3

Nová kniha Jana Zábrany

Disiecta membra

Název Disiecta membra dal básník a překladatel Jan Zábrana (1931-1984) svým deníkovým zápiskům z let 1970 až 1984. Tyto texty tvoří jedno z nejdůležitějších a l... detail knihy

Nové komentáře u knih Jana Zábrany

Celý život. Výbor z deníků 1948–1984

„Hodnota deníku je v jeho subjektivní upřímnosti, která se nemusí nutně krýt a často nekryje s jeho objektivní pravdivostí. V tomto světle ego-dokumentární cena Zábranových deníků velmi vysoká vskutku je. (Jestli dost vysoká na to, aby ospravedlnila status posvátné krávy české literatury, jejíž orákula leckterý český intelektuál považuje za nutné citovat bezmála tak nábožně jako komunista Kapitál, je věc druhá.) Zábranova prvotní chyba, která se propaguje do celého dalšího výpočtu, je, že z pravdivé premisy „režim umlčuje některé geniální spisovatele a toleruje některé průměrné“, vyvozuje nepravdivou generalizaci „kdo nepublikuje, je génius, kdo publikuje, je nýmand“. („Literatura publikovaná (ne psaná, ale publikovaná) pod cenzurou – a tohle je publikovaná literatura – nemůže, prostě nemůže v konečném součtu a in effecto za nic stát. To je axióm,“ píše Zábrana ve 45. sešitu Disiectorum membrorum.) To je ovšem velmi sladké dogma, protože další logický krok je: „já nepublikuji, ergo jsem génius“. Že vedle zneuznaných géniů existují i lidé, kterým se nedostává uznání za génie prostě proto, že géniové nejsou, už v úvahu nebere. A jak se Zábranovým umlčováním vlastně bylo? V první polovině 50. let mu bylo bráněno ve studiích a „práci hlavou“ kvůli politickým aktivitám rodičů a po roce 1969 byl (na poměry doby pozoruhodně mírně) upozaďován kvůli tomu, že byl jako redaktor „namočenej v Sešitech“, jak sám píše v 34. sešitu Disiectorum membrorum. Ovšem v překladatelské práci, a to ani na z hlediska režimu velmi prestižních publikacích, mu od roku 1955 (tedy ještě v době, kdy byli jeho rodiče ve vězení!) až do smrti na rozdíl od desítek jiných nikdo nebránil: nejenže na rozdíl třeba od Přidala jediný svůj překlad nebyl nucen vydat pod cizím jménem, ale dokonce mohl svým čistým jménem „pokrývat“ druhé. Jinak řečeno, režim Zábranu „umlčoval“ spíše v tom smyslu, že ho znechutil natolik, že v 70. a 80. letech na pokusy o publikaci rezignoval, nikoli nutně v tom smyslu, že by býval měl s publikováním objektivní nesnáze. (Nepublikoval ostatně ani v samizdatu nebo v exilu.) A pak se ovšem vnucuje otázka, zda je teorie, kterou si k ospravedlnění svého postoje vytvořil (17. sešit Disiectorum membrorum, zápis začínající příznačnými slovy: „Pořád na mě někdo vyzvídá a vyptává se, proč se nesnažím publikovat“ — tedy i pro Zábranovo okolí, které jeho texty i situaci znalo, bylo nepublikování předmětem údivu), vysoce morální gesto solidarity se skutečně zakázanými a vítězství nad „pokušením být mezi nepronásledovanými“, nebo jen obyčejná sebeviktimizační póza. Jako studnice šťavnatých drbů o českých spisovatelích jsou Zábranovy deníky ovšem bezedné, pokud v takových věcech máte zálibu. Jen je třeba dávat svědectví váhu přiměřenou věrohodnosti svědka.“... celý text
— ElephasInAlpibꝫ

---

Jak se dělá báseň

„„Není pochyb o tom, že psaní poezie, když se zdá, že se báseň daří, má za následek intenzívní fyzické vzrušení, pocit uvolnění a extáze. Na druhé straně se však psaní poezie děsím a domnívám se, že je to z těchto důvodů: báseň je strašlivá pouť, bolestiplné úsilí o soustředění fantazie: slova jsou prostředek, s nímž se pracuje mimořádně obtížně, a někdy, když člověk stráví celé dny snahou říci nějakou věc jasně, zjistí, že ji řekl pouze hloupě; především však psaní básně člověka konfrontuje s jeho vlastní osobností, s veškerou její intimně známou a těžkopádnou omezeností.“ Stephen Spender“... celý text
— HTO

---

Stránky z deníku

„Je to velice tíživé, ale místy jsou tam i světlé okamžiky lehkosti, které verše a jejich náladu příjemně prosvětlují, přestože je to velmi těžké čtení.“... celý text
— Adelaidee

---

---

Zeď vzpomínek

„Jestli to někdo umí se slovy, bez nabubřelosti, která by vedla k nepochopení textu, pak je to právě Zábrana. Je to čistá poezie plná jímavosti bez patosu. Mám tuto sbírku moc ráda.“... celý text
— Adelaidee

---

Celý život. Výbor z deníků 1948–1984

„Přečteš si děs, hrůza, opravdovost, pravda i nádhera...“
— Pekky