1. Domů
2. Autoři
3. Witold Szabłowski
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 5
• Bazar
• Životopis
• Citáty 2
• Diskuze 5

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Witold Szabłowski

Jak nakrmit diktátora

„*Když umíš zapomínat, a ne každý to dokáže, zapomeň i na tohle. Tohle jsou vzpomínky na hovno.* Jediné co tomu lze vytknout je, že je to ke své škodě příliš přesně takové, jaké si to představíte, když se řekne "diktátoři pohledem jejich osobních kuchařů". Szabłowski nejde nad rámec tohoto konceptu. Vše nechává čistě na vzpomínkách a vyprávění kuchařů. Což je dobře i špatně. Ne snad, že by čtenář potřeboval, aby ho autor vedl za ručičku a dával mu do kontextu "že ten a ten byl špatný z toho a toho důvodu čili pozor, když ho tady babička, co mu dělávala polévku, popisuje jako empatického milého strýčka s dobrým srdcem". To ne, ale je vidět, že trochu to v něm přeci jen hlodalo. Čili se některá z vyprávění snaží dát do kontextu skrze pohled někoho jiného. Jenže tím se zcela zbavuje onoho nosného konceptu "skrze jídlo". A i ředí vyprávění dotyčných. Když už tomu chtěl dodat kontext nad rámec vyprávění (a nic více) samotných kuchařů a kuchařek, tak to mělo být spíše v rovině "a co tehdy, když dal příkaz vyplynovat vesnici". Takové momentu tu jsou, ne že ne, patří k těm nejsilnějším, ale přichází od zpovídaných samotných. Každé z vyprávění se nese v jiném duchu. Od "vařil jsem nejlépe jak jsem uměl, abych přežil" přes "uvědomoval jsem si hrůzy za branami, ale osobně jsem z toho měl užitek, a navíc jsem dělal co mě baví" až po "pro mě je stále dobrým člověkem, za ty hrůzy mohli lidé kolem něj, on byl/je/bude naším sluncem na nebi". Pokud máte (a to nesporně máte) povědomí o Pol Potovi, Castrovi, Saddámovi, Aminovi či Hodžovi, tak to stojí za přečtení. Zvláště pokud vám třeba ve snímku Pád Třetí říše přišla zajímavá právě ona rovina "řvoucího magora, který měl na rukou smrt miliónů, ale večer doma/v bunkru/kruhu rodinném jako unavený dědula po náročném dni služce mile poděkoval za naservírování polévky" a nemusíte pro vědomí "že Hitler byl špatný" ho vidět právě jen jako onu řvoucí fanatickou bestii. Ono takto s lidským rozměrem je to v důsledku vlastně o to děsivější.“... celý text
— DaViD_082

---

Jak nakrmit diktátora

„Těžko říct, nakolik jsou které informace a zdroje v knize ověřitelné, ale myšlenka pohledu do něčího života skrze jídlo je bezpochyby originální.“
— Dominion_1918

---

Rusko pohledem z kuchyně

„Vskutku, dějiny jako kulinářský zážitek. A nejde jen o neotřelý pokus přijít na trh s čtivou formu historie, ale autorovi se opravdu daří spojit způsob přípravy a podávání jídla s pochopením kontextu klíčových historických událostí Ruských dějin 20. století. Chronologicky od cara až po současnost, je čtenář schopen "ochutnat" (díky vyprávění těch nejpovolanějších kuchařů) ty nejznámější příběhy Ruska. Pohledem z kuchyně, jsou zde zdanlivě nudná a notoricky známá fakta naservírovaná velmi čtivě a zábavně a to i navzdory skutečnosti, že s jídelníčkem úzké ruské elity (o který jde v knize především) se pojí fakta mnohdy velmi smutná. Chutné čtení, jež nápaditě odlehčí vážnost historických událostí a přitom si zachová poctivost sdělení a čtenáři nic neubere z informovanosti.“... celý text
— Adam84

---

---

Spravedliví zrádci. Sousedé z Volyně

„Děkuji autorovi za rozšíření obzorů. Kniha se nečetla zrovna lehce, ale to asi nebyla ani doba o které autor píše. Díky“
— Kanylka

---

Jak nakrmit diktátora

„Diktátoři mi také nepřišli sympatičtí, a to je snad dobře. A chování kuchařů nechci posuzovat. Kdyby nebyli loajální, asi by nepřežili. Námět knihy je velmi zajímavý a oceňuji autorovu výdrž při přípravě knihy.“... celý text
— Sova15