Jana Karšaiová

Nová kniha

Katarína se na vánoční svátky vrací z Prahy do rodné Bratislavy, aby strávila nějaký čas s rodiči a bratrem. U vánoční tabule ovšem chybí dva členové: Dora, jej... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Sametový rozvod

„varování všem, co čtou doslov dřív než knihu: Piptová shrne obsah a interpretuje ho způsobem natolik vyčerpávajícím, že na Karšaiovou už nic nového nezbude takže exofonní literatura... a její problém cílového čtenáře: z italštiny do češtiny přeložený text slovenské spisovatelky, pro níž italština není druhým přirozeným, nýbrž samostudiem osvojeným jazykem, působí jaksi šroubovaně, s holými, nerozvitými větami vystavěnými jakoby podle učebnice (hned na první stránce mě třeba udivilo nadužívání zájmen, a to i na pozicích, kde je čeština běžně vypouští), nezdá se, že je to umělecký záměr, spíš hlušina prvotiny ani s obsahem jsem se nesešel: cizinci nutno podrobně vysvětlovat česko-slovenské reálie, a tak na nějaké metafory, aluze a podobenství není prostor; čekal jsem víc o roce 1993, o rozdělení Československa, nějaké politické, hospodářské, společenské reflexe či názorová střetnutí, ale v příběhu se vyskytují pouze latentní narážky a pár stereotypů (moje zkušenost se soužitím Čechů a Slováků před i po třiadevadesátém je diametrálně odlišná) - vcelku nezáživný popis rodinných a partnerských neshod je k rozpadu ČS jen přirovnáván, takže výsledkem je další z mnoha osobních zpovědí ublíženého já“... celý text
— los

Sametový rozvod

„Přečteno na jeden zátah. Melancholická zpráva o světě, v němž hraje hlavní roli cizota a nutnost hledat si svou cestu každý sám v tom nejvlastnějším slova smyslu. Katarína a Evžen - dvě strany téże mince. A rozpad Československa je spíš ilustrativní detail.“... celý text
— petrarka72

Sametový rozvod

„Nebylo to úplně špatné, ale čekala jsem něco trochu víc. Vadilo mi časté zabíhání do vzpomínek v rámci odstavce, působilo mi to zmatek v ději. Zajímavé postoje Slováků po rozdělení Československa v roce 1993.“... celý text
— Ivana11

Sametový rozvod

„Autorka je Slovenka, knihu napsala v italštině a následně byla kniha přeložena. Knihu jsem přečetl na jeden zátah. Hlavní postavou je mladá žena KATARÍNA, která přijede na Vánoce roku 2005 za svou rodinou do Bratislavy. S její mamkou si příliš nerozumí. Její táta ztratil zaměstnání (učil dějepis na průmyslovce) a propadl alkoholu. Její starší sestra DORA odjela roku 1998 do Ameriky. Její bratr JOJO je chápavý, ale musí se věnovat vlastní rodině. Katarína se provdala za Čecha EVŽENA, který už 2 měsíce nespí doma. Katarína vystudovala filologii. Má kamarádku VIERU, která se rozhodla studovat v Itálii. V knize se dočteme o tom, jak se seznámila Katarína s jejím mužem Evženem, dočteme se o jejich svatbě, o střípcích z jejich dětství. Mrzelo mě, že si Katarína nerozuměla se svou mamkou a že mezi nimi vládla napjatá atmosféra. Líbilo se mi, že Katarína psala e-maily své sestře Doře do USA a že zůstaly v kontaktu. Některé situace byly smutné a nepředvídatelné. Jak nakonec dopadne vztah mezi Katarínou a Evženem? Zůstanou spolu, anebo si každý půjde svou cestou? O tom se už dočtete v této knize. Rozchod mezi hlavní hrdinkou a jejím manželem je paralelou sametového rozvodu mezi Českem a Slovenskem. Kniha se mi líbila včetně tématu rozdělení Československa na 2 samostatné státy Česko a Slovensko. Po 75 letech se tyto státy rozdělily a Česko vzniklo 1. 1. 1993, taktéž Slovensko 1. 1. 1993. Myslím si, že toto rozdělení byla obrovská chyba a je škoda, že o tom rozhodovali politici (Klaus, Mečiar). Zastávám názor, že o takto důležité události měli rozhodovat lidé v referendu. Myslím si, že by se lidé rozhodli pro zachování Československa, což by bylo jedině dobře. Vždyť tyto státy jsou si velmi podobné jak kulturou, tak jazykem a lidé z těchto zemí se navzájem navštěvují a mají k sobě nejblíže. Mezi lidmi se mluvilo o různých důvodech k rozdělení Československa. Například že Češi chtěli poroučet Slovákům, a jiní zase vinili Slováky, že začali být nacionalističtí. Slovenský jazyk a kultura se vyvinuly později než ty české a nikdy se skutečně nepromísily. Čechů byl téměř dvojnásobek a Slováci byli v Československu ekonomicky a kulturně slabší. Mezi lidmi kolovaly také nemístné vtipy, např. V roce 2012 bude konec světa a víte, kdo se zachrání? Slováci, protože jsou třicet let pozadu. Vzpomínám si na babičku a dědu, kteří pocházeli ze Slovenska a kteří se později nastěhovali do Česka do Karviné. Jednou se o tématu rozdělení Československa bavil táta s dědou a babičkou a táta nadhodil, že by se mohlo stát, že dojde k rozdělení, že se vytvoří hranice a budou muset předkládat cestovní pasy, aby mohli vstoupit na území Slovenska. Táta ještě netušil, že k tomu skutečně dojde, o ničem takovém se ještě nemluvilo, ale možná měl nějaké tušení, kdoví. Každopádně děda, když slyšel tátova slova, se smál, až se za břicho popadal. Netrvalo to dlouho a k rozdělení došlo. Vím, že mnoho lidí, kteří bydleli v pohraničí, byli z tohoto rozhodnutí nešťastní a nemohli se s tím smířit a měli navíc starosti. Kniha vyšla v nakladatelství Odeon, což znamená pro čtenáře náročnější četbu. Tato kniha se však četla dobře a pochopil jsem, co chtěla autorka vyjádřit. Kniha obsahuje také DOSLOV (Rozvod jako cesta k emancipaci), což oceňuji u tohoto nakladatelství.“... celý text
— Marekh

Sametový rozvod

„4/5* Vztahovka s lehce naťuknutým tématem rozpadu Československa. Četlo se to velmi dobře. Je to krátká věc, která zaujme na první dobrou. Autorka se snaží poukázat na rozdělení dvou zemí na svébytné entity skrze nefunkční manželství ústřední dvojice Čecha Evžena a Slovenky Kataríny. Krátce jsou zmíněny i životy jejich rodin a přátel. Byla bych uvítala víc politických a společensko-ekonomických dopadů na dané události, ale vzhledem k tomu, že se nejedná o rozsáhlé dílo, bylo pojetí více než dostačující. Italštinu autorky posoudit nemůžu, protože jsem tímto jazykem nepolíbená, ale překlad a strohé jednoduché věty mi absolutně nevadily a k tématu naprosto sedly. Citace z knihy: Demokracie se až příliš podobala temným rokům minulosti. Později mělo být Slovensko nazýváno černou dírou Evropy. Velice povedený rozhovor se nachází také na stranách 108/109 a zdařilá je i e-mailová korespondence na straně 113.“... celý text
— katasokolov

Přejít na knížky autora