Nové komentáře u knih Jana Fingerlanda
„Výborná kniha, která popisuje ženské biblické hrdinky z mnoha různých úhlů, nejen teologického. Nabízí taky psychologický pohled, historický či feministický. Nebojí se spekulovat o různých možnostech, proč se hrdinky zachovaly způsobem, který Bible zachycuje a to mám hrozně ráda. Plus je v knize skvělý obrazový materiál s množstvím pop kulturních odkazů, což miluju. Doufám, že autor zpracuje i další biblické postavy.“... celý text
— bacouch
„Zajímavý, rozšiřující pohled na roli hebrejských žen,se kterými nás seznamuje Bible. Zda lze takto posuzovat jejich role prizmatem naších zkušeností je diskutabilní, přesto Bible sama nutí klást si otázky a hledat na ně odpovědi.“... celý text
— ujira
„Mám moc ráda Bibli a ženské postavy v ní, takže na knihu Jana Fingerlanda Hebrejky jsem se těšila. Ale když jsem ji měla doma a začala ji číst, tak se to nějak „zadrhlo“ a četla jsem ji nakonec snad víc než dva roky. Těžko říct, čím to bylo, když se mi pojednání o některých biblických ženách dost líbila. Nečekala jsem takové zaměření na umění (obrazy, film), ale to mi nevadilo. Spíš mě asi nezaujaly první kapitoly o biblických „pramatkách“ a mnohem víc mě zaujaly postavy, které buď dobře znám (např. Ester, Dalila, Zuzana), nebo naopak nejsou příliš známé a jejich příběhy mě podnítily k dalšímu čtení Bible (např. Abíšag, Jeftova dcera a lévijcova konkubína).
Velice ráda mám biblický příběh Ester. V textu Jana Fingerlanda mě zaujalo, jak se na ni dívá jako na postavu na začátku příběhu zcela pasivní a jak příběh postupuje čím dál aktivnější:
Text má ještě jeden dramatický záměr. Ester se během vyprávění zásadně promění. Od počátku je zřejmé, že je to dívka sice krásná a milá, ale zcela pasivní. Snad to souvisí s faktem, že je od dětství sirotkem, kterého se musel ujmout Mordechaj. Nejdříve o ní rozhoduje bratranec, pak zas lidé v harému. Svému přemístění do paláce neklade žádný odpor.
Je však také patrné, že je lidem milá a umí na ně zapůsobit, například se jí už po příchodu do paláce ujme eunuch Hegaj a zajišťuje jí lepší podmínky a možná i větší šanci na to, aby byla vybrána za královnu. Ostatně právě její submisivita může být to, co zaujalo Achašveróše, vždyť měl tak špatnou zkušenost se vzpurnou Vašti. Ester, jak vyplývá z textu, „nic neodmítá ani nežádá“. Celkově vzato, je nástrojem v rukou mužů včetně spřáteleného kleštěnce Hegaje.
Od této poddajné dívky nemá smysl čekat samostatné jednání. A přece se dokáže proměnit na iniciativního aktéra. Zlom nastává v okamžiku, kdy ji kontaktuje Mordechaj, vyděšený ediktem o vyvraždění Židů. Její trpné povahy si je možná vědom i Mordechaj, a proto na ni tak tvrdě tlačí, aby ji přiměl k okamžitému činu. Jenže to je zbytečné, přesně v polovině svitku se z Ester během krátké fáze zaváhání stává někdo jiný.
Nejdříve neuposlechne Mordechajovo naléhání, aby šla rovnou za králem. Pak ji Mordechaj už jen přesvědčuje. A pak najednou vidíme, že Ester už nepřijímá pokyny, ale je to naopak ona, kdo dává úkoly Mordechajovi i dalším, co je třeba zařídit. Je to vlastně poprvé, co ji v textu slyšíme mluvit! Nevíme, jestli se změnila v okamžiku krize, anebo v ní něco zrálo během tří let v paláci. Ale na konci 4. kapitoly čteme větu, jež je ve světle první části knihy neuvěřitelná: „Mordechaj šel a udělal vše, co mu přikázala Ester.“
Ráda jsem si s knihou připomněla příběhy mnoha biblických žen. Od knihy jsem asi očekávala mnohem víc, než mi mohla dát. I tak to nakonec bylo v mnoha ohledech příjemné čtení a věřím tomu, že kniha najde i mnohem nadšenější čtenáře, než jsem byla já.“... celý text
— Matematicka
„Ve škole nás učili, že pro posuzování a pochopení historických, společenských nebo etnických dějů je nutné nahlížet je prizmatem těch, kteří u toho byli nebo jsou. Posuzovat morálku antické Sparty dnešním pohledem je pitomost. Věděli dobře co dělají a proč. Stejně tak nahlížet biblické příběhy pohledem Evropana dvacátého prvního století je nesmysl. A to přesně nám autor připravil. Věcně nám představí postavu i kontext, nicméně jeho závěry jsou podivnou směsí. Jde o historickou či filosofickou analýzu, zábavné příběhy? Patla matla s kořením bulváru. K tomu feministická moudra. Vlastně jsem se jimi dost pobavil, ale sranda je u militantního feminismu vlastně pravidlo. Přiznám se, nevěděl jsem že existují feministické biblistky. Zasmál jsem se nahlas a držím holkám palce. Jen do nás. Že byl Bůh žena ví už asi každý, ne? Je to kniha na velmi zajímavé téma. Ale ...
A ještě abych nevyvolal mylné reakce. Nemám nic proti ženám, naopak! Muž a žena jsou odlišné, rovnocenné bytosti a teprve jejich synergií vzniká Člověk. Duchovně i fyzicky.“... celý text
— JindraII
„Ačkoliv knihy často poslouchám v audio verzi, tak Hebrejky jednoznačně doporučuji v knižním formátu! Kniha je totiž plná fotografií, reprodukcí obrazů, dokonce i komiksů a dalšího obrazového materiálu.
"Jen" knihu slyšet, to v tomto případě rozhodně nemůže být ono!
Autor si dal bezesporu velikou práci, aby nás neotřelým způsobem seznámil s hrdinkami Starého i Nového zákona, počínaje Evou a Lilith, přes ty, které ani nemají jméno, a přece by to bez nich (aspoň v Bibli) nešlo, jako třeba ženy na Noemově arše, a konče až Máří Magdalénou a Pannou Marií. Číst tuto knihu vás bude bavit, i když je vám jinak náboženství, ať už křesťanství, hebrejská víra nebo i islám, svým způsobem jedno.
Není to ztráta času! Doporučuji!
A ještě jeden vtip (citát) z knihy:
"Podle staré anekdoty se pozná, že Ježíš i Marie byli Židé, protože ona považovala syna za Boha a on se o matce domníval, že je panna."“... celý text
— boxas
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Knihy Jana Fingerlanda
| 2022 |
Hebrejky: Biblické matky, démonky, královny i milenky |
Štítky z knih
historie, dějiny umění ženy výtvarné umění biblické příběhy judaismus křesťanské umění obrazy (umění) Magnesia Litera
Fingerland je 1x v oblíbených.

