1. Domů
2. Autoři
3. Ismail Kadare
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 7
• Bazar 2
• Životopis
• Citáty
• Diskuze 3

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Ismail Kadare

Generál mrtvé armády

„Mimoriadne pôsobivé čítanie o hrôzach vojny. Jednoduché obrazy plné absurdnosti zabíjania, ako napr. dialóg opitých generálov o tom, aké typy mŕtvych sa im podarilo exhumovať (kňazov, prostitútky,etc.). Autentické zachytenie mentality albánskych ľudí, pozoruhodné dejové odbočenia s náznakmi iných príbehov. Výborný preklad, jednoduchý a čistý jazyk.“... celý text
— Zuzi007

---

Krvavý duben

„Děj se odehrává ve 30. letech 20. století na náhorní plošině severní Albánie, v pohoří, které se příznačně nazývá Prokleté hory. Do tohoto kraje nesahá moc hlavního města ani společenský pokrok. Místní komunity se řídí prastarým zákoníkem zvaným Kanun, který upravuje všechny aspekty života. Obzvlášť morbidní jsou zákony krevní msty, na základě kterých se muži znepřátelených rodin v podstatě donekonečna vzájemně vraždí. Tradici se nedokáže vzepřít ani hlavní postava románu Ďorg. Jinak by ho totiž celá komunita zavrhla. A tak jsme na začátku příběhu svědky toho, jak svoji povinnost splní, a pak ho sledujeme, jak prožívá měsíc příměří, než se terčem mužů ze znepřátelené rodiny stane on. V paralelní dějové lince cestuje po náhorní plošině pár novomanželů v kočáře. Ženich Besian je spisovatel, kterého život horalů fascinuje, a tak tuhle pouť navrhl jako výstřední a dobrodružnou svatební cestu. Jeho nevěsta Diana souhlasila, protože chce porozumět tomu, co jejího muže na životě na plošině tak zajímá. Obě dějové linky se spojí jen letmo, když kočár novomanželů míjí Ďorga na cestě, ale jak na Ďorga, tak na Dianu tohle setkání udělá dojem a zásadně ovlivní jejich rozpoložení i činy. Román se mi celkem líbil, ale místy mi i přes svůj krátký rozsah 150ti stran přišel až moc rozvleklý. Do příběhu je zakomponována spousta faktů o krevní mstě a pravidlech kanunu obecně a tyhle informativní části jsou fascinující. Ostře ale kontrastují se zbytkem textu, který je na můj vkus až přehnaně snový, plný básnických obrazů na hranici srozumitelnosti a do nejmenších detailů popisuje i ty nejprchavější myšlenky a pocity postav. Nějak mi to nesedělo k té tvrdé realitě života na plošině. A to, jak Ďorga a Dianu ovlivní jejich letmé setkání, mi přišlo hodně nerealistické. Pozor, nejedná se o překlad albánského originálu, ale francouzského překladu! A jak zaznělo na letošním předávání překladatelské anticeny Skřipec, překlad překladu připomíná hru na tichou poštu… Přitom překladatele a překladatelky z albánštiny v Česku máme, přeložili některé další Kadareho knihy a jedna z nich ke Krvavému dubnu napsala doslov.“... celý text
— knihomluva

---

Kdo přivezl Doruntinu?

„Mystické, moderní, napínavé. Závazky, sliby, morální dilemata. Trochu besy by dnešní západní rozvolněné, povrchní a požitkářské společnosti asi neškodilo.“... celý text
— mol378

---

---

Krvavý duben

„Dost nevídané čtení. Když se do knihy ponoříte, říkáte si, je to vůbec možné? Není to nějaká absurdita? Fantasy s prvky hororu? Přiznám se, že moje představy o albánské krevní mstě byly úplně jiné, s porovnáním se skutečností takové sluníčkové. Když někdo někoho zabije, tak se vrah zabije taky. A je to. Vlastně docela spravedlivé, ve stylu oko za oko, zub za zub. Ale ono ne! Ono je to úplně jinak! V dávné minulosti jakási křivda, přešlap, urážka cti, no ano, i to zabití – a pak nekonečná řada dalších a dalších mordů, ritualizovaných až ad absurdum. Bez možnosti řešit jinak… Vybíjení mužských příslušníků rodin, bez ohledu na to, kdo v minulosti ten přestupek spáchal, skrývání se celá léta v nepřístupných věžích… Zákon Kanun je silnější než rozum, touha, láska v rodině, k dětem. Neuvěřitelné. Příběh se odehrává ve 30. letech 20. století, já tady prvky určité absurdity stejně vidím, ale ne snad v reáliích krevní msty (jak jsem se snažila zjistit podrobnosti, přišla jsem na ještě hrůznější informace, než vyplynou z knihy), ale v příběhu novomanželů z města, kteří podniknou svatební cestu do hor, na divokou Plošinu a na vlastní oči vidí krvavé důsledky striktního dodržování Kanunu. Krevní msta očima šokované městské dívky a prchavý vztah na dálku mezi ní a mladým „horalem“. Střet dvou vzájemně neslučitelných světů, marné vzájemné hledání a nutné míjení. * „Vše se podřizovalo jednoduchému řádu. Lidé, kteří měli pomstít krev, půdu obdělávali, jelikož byli na řadě se zabíjením, nikdo je tedy neohrožoval a mohli volně vycházet na pole. Oproti tomu ti, na nichž měla být msta provedena, nechávali svou půdu ležet ladem a zavírali se do věží uzavření, aby se chránili. Tato situace však trvala jen do další vraždy. V tu chvíli se vše obrátilo vzhůru nohama.“ * „Ďorg ani nepohnul brvou. Upřeně hrob pozoroval. To je všechno, co zbylo ze…, ze… Chtěl říct – co zbylo ze života toho druhého, ale v hloubi duše si myslel – to je všechno, co zbude z mého života.““... celý text
— Rade

---

Krvavý duben

„Návštěva každé země ve mně následně probouzí zájem dozvědět se o ní víc. Čtu a poslouchám. Tentokrát to byla Albánie a volba padla na autora oceňovaného a respektovaného. Temná a tíživá povinnost dostát zákonu, který si vytvořili sami lidé. Zákonu, který je děsivý, ale zároveň velmi jednoduchý. Odevzdanost a smutek. Silné.“... celý text
— Kryštofka