Pigface Pigface přečtené 242

☰ menu

Královna ohně

Královna ohně 2016, Anthony Ryan
5 z 5

Vyvrcholení životního příběhu nejen Vélina Al Sorny, ale celé plejády velkých i malých jmen, které defilovaly ve třech špalcích Stínu krkavce. Epické, spletité, poutavé a hlavně - výborné čtení. Ryan ví, jak čtenáře přikovat ke křeslu nebo posteli. Klidných pasáží není moc, spíš jsem měl občas problém přestat číst, takže bezmála 700 stran napravo se rychle přemisťovalo doleva. Anthony Ryan mně přesvědčil, že doživotně bude zapsán v mém osobním seznamu oblíbených autorů a budu netrpělivě očekávat další jeho špalek. Teď by to ještě chtělo filmové plátno....... celý text


Turnus

Turnus 2015, Hugh Howey
4 z 5

Druhý díl, který u mně byl třetí... Nějak jsem si to popletl a prohodil dva díly. Jak se po přečtení ukázalo, vůbec to nevadí. Napsat, že Turnus je už jen opakování, že už to všechno dávno víme by nebylo asi fér. Protože jestli 1. a 3. díl popíše CO a JAK, druhý díl odkryje začátek a odpoví PROČ. Je to trochu jiný příběh (i když samozřejmě souvislosti tu jsou), s jinými osobami a částečně v jiné době. Dozvíme se o příčinách světa v silech, o aroganci a cynismu, tak vlastní lidskému druhu. Až si říkám, že tohle by někdo mohl klidně provést - možná jinými prostředky, ale se stejnými výsledky. Asi se půjdu projít za město, jestli řopíky někdo neoprášil a neprohloubil o 30 pater...... celý text


Poslední

Poslední 2017, Alexandra Oliva
4 z 5

Nutno podotknout, že jsem zprvu ke knize přistupoval s despektem, jako k nerozsáhlému dílku, vhodné k přečtení ve vlaku cestou do práce a zpět. Nálepka světový bestseller mne o tom utvrzovala, nemám rád tvrzení, že je něco "the best". Místy reportážní styl vyprávění je to, co dává knize šťávu a neodradilo mne od dalšího čtení, stejně jako gradující děj, v němž původně se plácající hrdinka postupně prozírá, poznává, doufá.. Určitě lepší než Robinsonův ostrov a podobné realityshow trapasy. 70%... celý text


Pán věže

Pán věže 2015, Anthony Ryan
5 z 5

První díl překvapil, polapil a vyplivl až na konci. Laťka byla nastavena vysoko. Pokračování ve druhém díle mne polapilo až zhruba od druhé půle, o to to pak bylo intenzívnější. Inu romány a eposy postavené na schematu Her o trůny se osvědčily jako výborný tah na branku a dokázaly si vytvořit silné čtenářské zázemí. Nebudu se vymlouvat, i já tam patřím. Dynamický příběh plný zvratů nikoho nešetří, včetně hlavních hrdinů a čtenář je kolikrát rád, že je jen čtenář. Ryanovi se podařil další úžasný a nesmazatelný zářez do pažby, tedy rukojeti a není jiné volby, než pokračovat třetím dílem!... celý text


HEX

HEX 2017, Thomas Olde Heuvelt
5 z 5

Došlo ke zvratu. Doteď jsem se nejvíc bál Čarodějky z Blair, následované Babou Jagou a jen o trochu méně čarodejnice z Perníkové chaloupky. Ovšem Katherine z Černých skal je všechny a najednou ledabylým chmatem jakobynic strčí do kapsy. Žádný poletování po lese na koštěti, žádná infantifilní dieta, můří křidýlka a žabí hleny. Černoskalská čarodějka prostě je. Nic víc nemusí. 99% hrůzy zvládne dav. Strach z neznámého, nevysvětlitelného se ventiluje násilím a krutostí, které nezastaví ani rozum, ani láska. I když jsem začal poněkud lehkým stylem, kniha taková není. Budete se bát. Jo, bojte se - nejhorší bytost, která vám bez výčitek ublíží jste vy! ...skutečná bouřka, které se lidé bojí nezuří venku, ale v jejich nitru...... celý text


Rudá země

Rudá země 2013, Joe Abercrombie
4 z 5

Joe Abercombie je můj oblíbený autor a proto dost dobře nechápu, jak mi mohla kniha tak dlouho odolávat. Ale o to víc jsem si vychutnal další příběhy z fiktivních zemí, které jsou zde podány tak povědomě. Rozlehlé, sluncem a větrem bičované pusté pláně, karavany, zlatá horečka, domorodci.....to už tu přece všechno bylo. A přece nám to Abercombie podává jinak, po svém. Jednomu se může na začátku zdát, že se příběh loudá, že nemá směr ani rychlost. A přesně jako vlak, kterej postupně nabírá rychlost, má i kniha podobnej šmrnc. Vlak, co se rozjel, co postupně nabral rychlost a co pak cestou drtí všechno, co se mu postaví do cesty. A zastavil až na poslední stránce románu... Abercombieho hrdinové jsou takoví, jaké je chceme mít. Žádnej šampon a mýdlo, natož deodorant. Žádnej Ken a Barbie. Žádnej vyhraněnej klaďas, Mirek Dušín se opět nekoná. Ostatně takoví jsou jeho hrdinové vždycky, žádná novinka a tím líp. A přesto nebo právě proto jsem jim fandil, přesto jsem si přál, aby Sty, Jehně a Temple došli svému cíli a dosáhli svého. Nekompromisní, špibavá, místy brutální a přesto plná naděje, citu i lásky. Taková je Rudá země. Byl jsem tam rád a doporučuju! Mord na to! 4,6... celý text


Pod kupolí

Pod kupolí 2010, Stephen King
5 z 5

Sympatický knižní špalíček o tom, jak na malé americké městečko dolehne katastrofa a jak se jeho obyvatelé spojí a společnými silami katastrofě čelí a všechny překážky společně zvládnou. !!!NE NE NE a NE!!! To je jiný příběh! Tím by Král Štěpán svoji kompovou paměť nešpinil a poctivých 944 knižních stran nepopisoval. Dá se to celé pojmout několika způsoby. Za prvé jako obsáhlá a ošklivá freska do psychiky lidského stáda ospalého města kdesi ve státě Maine, podrobeného totálnímu, hrůznému testu (nebo spíš trestu?). Za druhé se autor vyrovnává s traumaty skoro každého kluka (no jistě, přiznávám, že i já mám podobný zážitek, na který nejsem hrdý, na který si občas nerad vzpomenu a který se mi možná jednou přičte...), s hříšky, který jsou vlastní jen lidskému druhu. Za třetí (bacha! a to je asi spoiler), že jestli my jsme schopni něco titěrného zavřít do klece, pod krycí sklíčko, prostě pod kupoli, že stejně tak někdo tam nahoře (a nemusí to být nutně něco božského) může kupolí přikrýt nás. A nemusí to ani myslet zle, to zlý zvládneme pak sami. Stačí trochu demagogie, arogance a touhy po moci, což není vůbec vzácná kombinace a na sračky je zaděláno. Kingova práce s charaktery postav je až dokonalá, stejně tak dokonale se s postavami nemaže a nikdo, vůbec nikdo nemá nic jistý. I když je městečko malé, postav je hodně, nicméně se nepletou. Možná i proto, že postupně ubývají... Příběh je drsný a nekompromisní a na konci po něm zůstane nejistota, protože kupole může zítra klidně přikrýt i to vaše městečko... A kreatury typu Jima Rennieho můžou bydlet i v tom domě naproti, takže se pořádně rozmyslete, komu dáváte ve volbách svůj hlas. Pokud jste viděli seriál a knížku nečetli, vřele doporučuju, protože kniha je úplně o něčem jiném a seriál je tristní (vydržel jsem necelou první sezonu). A jestli váháte mezi knihou a seriálem, pak A je správně, seriál za váš čas nestojí.... celý text


Američtí bohové

Američtí bohové 2001, Neil Gaiman
5 z 5

Milý pane Gaimane, opravdu nevím co jste na přelomu tisíciletí hulil, ale musel to tenkrát být sakra dobrej matroš. Trochu jsem se bál, že to nedám, ale moje obavy se ukázaly liché. A že to byla místy jízda... Není potřeba se s ničím ztotožňovat, něco si představovat, protože ten paperback to udělal za mně. Tolik představivosti v sobě ani nemám. No co, asi to bude tím, že nehulím... Fakt božská kniha. Doslova a do písmene. Souboj zapomenutého i nově uctívaného, tradičního a moderního, anachronismu i pokroku, tmářství i konzumu největšího kalibru. Víc než kde jinde a kdy jindy platí, že nic není černobílý, čistota bude špinavá a špína se pročistí. Na americkém jevišti se odehrává největší bitva ze všech a o všechno a vy se raději dobře podívejte, s kým sdílíte lože. Aby to nebyl třeba Perun nebo Morana...... celý text


Píseň krve

Píseň krve 2014, Anthony Ryan
5 z 5

S Anthony Ryanem jsme si zřejmě padli do oka. Hrdinskou fantasy, vyprávějící na dokonalost dosahujícím stylem životní osudy Vélina Al Sorny jsem hltal od prvního do posledního písmene. Je to rozsáhlá a pestrá mozaika, kde každý dílek zapadá přesně tam, kam má, i když některé dosednou později. Několikrát jsem se musel ve vyprávění vracet zpět abych úplně pochopil, kam mám zmíněný dílek mozaiky zasadit. A není to na škodu věci, protože postavy se vynořují a zase mizí, aby se opět po desítkách stránek a letech příběhu objevily. Ano, takhle si představuji hrdinskou epickou fantasy současnosti - odkazuje na vzory a zároveň nahlíží za horizont zítřka. A především čtenář (já) nemá pocit, že čte o Bajajovi.... celý text


Nikdykde (komiks)

Nikdykde (komiks) 2008, Mike Carey
4 z 5

Od dob Rychlých šípů a Příchodu bohů jsem komiksem vlastně nikdy nežil. A tak jsem využil aktuální knižní výzvy, doporučení na autora (Gaiman) od mé dcery a doporučení komiksového mága (rozuměj mého syna) a začetl (a zahleděl) jsem se do příběhu Richarda Mayhewa o jeho putování Podlondýnem (nebo Nad? záleží, jak to člověk otočí). Odvěký souboj dobra a zla, kdy jeden netuší, kdy se z dobra stalo zlo. Ilustrace je natolik povedená, že jsem se v ní neztrácel a zároveň se dokázalů soustředit jak na příběh, tak na detail kreseb. Líbilo, teď ještě doplnit mezeru Gaimanovými romány, na který se osobně velmi těším.... celý text


Nebudete se bát ničeho zlého

Nebudete se bát ničeho zlého 2017, John Searles
4 z 5

Zvláštní. Ačkoliv příběh vrcholí ve dvou okamžicích (které jsou ovšem pro knihu zásadní), četlo se mi i těch zbylých 90% textu zlehka a s napětím. Dějové i časové linie se vzájemně proplétají a vy tolik chcete vědět, jestli exorcismus je divadýlko a vrahem je obligátní zahradník... Knihu nedporučuje pět z pěti exorcistů!!!... celý text


Temná hmota

Temná hmota 2017, Blake Crouch
4 z 5

Na rovinu: Fyzika nikdy nepatřila k mým oblíbeným oborům. Ani ve škole. Což teprve, když se k ní nachomýtne Schödingerova kočka a jiné paradoxy. Naštěstí kniha o fyzice až tak není. Zato je jak dobře umístěná past - chytí a nepustí a až konec vás vysvobodí. Je to žánrová polévka (ta od babičky - ta co vám tak chutnala) a každý si v ní může nabrat velké sousto toho, co mu nejvíc chutná. Občas, tedy vlastně často se s tou polévkou zamíchá a tak autor výborně zvládá okamžiky, kdy příběh může sklouznout do opakující se nudy. Nevím jak vy, ale já jsem se najedl dosytosti a s chutí a to i přes to, že polévky zpravidla vynechávám. Dávám 4 hvězdy, přidejte si za mně ještě půlku páté. Nakonec - kniha si přímo říká o zfilmování a já doufám a věřím, že tentokrát to vyjde lépe než předchozí autorovo dílo, protože Městečko Pines (jak knižní předloha, tak seriál) vyznělo poněkud tristně.... celý text


Bivoj běsobijce

Bivoj běsobijce 2008, Juraj Červenák
4 z 5

Od doby, kdy Alois Jirásek napsal Staré pověsti české uplynulo v Divoké (dnes Spoutané) mnoho vody. A na rozdíl od původního je to úplně jiné dílko, při jehož čtení se možná klasik v hrobě otáčí rychleji než dobře namazaný lodní šroub. Červenák nám v Bivoji předkládá úplně nový pohled na národní pověsti a mýty, přesně v duchu (nechci psát přímo diktátu) doby a já myslím, že je to dobře. I když jsem založením spíše konzerva, já jsem se při čtení neurážel, já jsem se bavil. Hrdinové jsou civilní, postavy, se kterými se dokážu ztotožnit. To ovšem až do chvíle, než autor více popustí uzdu fantazii a nechá ji hrát první housle. To se samozřejmě u žánru fantasy očekává a vítá. Koneckonců mlhavé dějiny kmene Čechů jsou plné kouzel a magie. Bez nich by byl příběh poloviční a Červenák by si mohl potřást pravicí s Vondruškou a to bych opravdu nechtěl. Kniha se čte skoro sama, už dlouho se mi nepovedlo za 40 minut jízdy vlakem pokořit 100 stránek. U mně víc než dobrý!... celý text


Špinavý kšefty na North Ganson Street

Špinavý kšefty na North Ganson Street 2017, S. Craig Zahler
5 z 5

Drsná škola americké detektivky je zpět a s plnou parádou! Po přečtení prvních dvou kapitol člověk nabyde nutně dojmu, že jestli to tak půjde dál, na konci už bude po smrti i autor. Korupcí prolezlé fiktivní město Victory je předobrazem zkázy společnosti a skoro si ho dokážu představit kdekoliv na světě. Psychicky i fyzicky demolované město se podařilo vykreslit až děsivě autenticky stejně jako charaktery postav. A věřte, že těm by jste své děti rozhodně na hlídání nesvěřili. Velmi čtivé a rozhodně nic pro slabé nátury. Těm silnějším doporučuji! Díky trudošovi za tip!... celý text


Mrazivé světlo

Mrazivé světlo 2008, Yrsa Sigurðardóttir
4 z 5

I když jsem zatím neměl tu možnost navštívit Island, kniha je zcela určitě věrným obrazem tamního prostředí. Chladné, mystické, s jednoduchou až schematickou krajinou (což samozřejmě neznamená, že není krásná). Téměř komorní příběh odkrývá současné a spolu s tím téměř zapomenuté zločiny. Autor s tím, jak se proplétá vyšetřováním a jak verzí, motivů a podezřelých přibývá, nechává čtenáře do posledních stránek v nejistotě kdo je vrahem. Vzhledem k tomu, jak nakročí první kapitola jsem očekával možná trochu víc napětí a tajemna. Příběh se pak zhoupne a já jako čtenář mám chvílemi co dělat, abych neusnul a jen několikrát jsem vytržen z klidu dynamičtější pasáží. 70%.... celý text


Filé z platýse

Filé z platýse 2000, Gerald Durrell
4 z 5

Útlá kniha, která se čte sama, protože.....protože je to prostě Durrell. Fresky (zde chutná filátka) z autorova života, v kterých zvířata často hrají hlavní roli. Není to vrchol, za který osobně považuji knihy o Durrelově mládí na řeckém Korfu, ale zaručeně se nebudete nudit, místy se pousmějete a někde možná i naplno smát. Barvité, přívětivé, se sluncem na obloze nebo alespoň v duši jsou filety nám servírované v tomto dílku.... celý text


Panenka

Panenka 2012, Ed McBain
4 z 5

Drsná škola 87. revíru. Nejen strana temna, ale i detektivové schytají co (ne)zaslouží. Klasický příběh, klasicky vystavěný. Příběh baví a napíná. Žádné odbočky, postranní linky. Všechno detektivy a čtenáře s nimi vede k odhalení. Výborné!... celý text


Prach

Prach 2016, Hugh Howey
4 z 5

Pokračování a rozpracování prvního dílu mělo těžký úkol: překročit stín Sila. I když se tak o kousek nestalo, tempo, příběh, atmosféra jsou cenné devizy knihy. Obě poselství (to temné i to se světlem) fungují dokonale a téměř do posledních stránek čtenář nemá jistotu, které převáží. Těším se na zodpovězení otázek, které po přečtení zůstaly v hlavě...... celý text


Jako zabít ptáčka

Jako zabít ptáčka 2009, Harper Lee
4 z 5

Na rovinu musím napsat, že jsem při čtení byl trochu rozpolcený a možná proto mi kniha ukrojila více času, než jsem původně čekal. Na jednu stranu není asi nic, co by se knize dalo vytknout. Na druhou stranu mi ale sedí knihy dynamické, plné zvratů, kdy očí letí po stránkách a mám skoro strach, že počet stránek směrem k zadní předsádce se povážlivě tenčí. A tady je i ta dynamika podána jakoby nedynamicky, jakoby mimochodem, jakoby až líně. Ale tak to asi má být, protože tak je to i v životě, který není u všech lidí divokou honičkou. A zpětně si říkám, že možná je ta lennost to, co mi nedovolilo přestat číst a co knihu dělá téměř dokonalou. Milé, laskavé i přes dramatický děj a nespravedlivé momenty. Jak si moudrost, nenásilí a spravedlnost nakonec najde cestu a že přátelé přijdou i ze směru, odkud bychom je nečekali. Vychutnejte si v dnešní uspěchané, hektické době příběh s poselstvím, které bylo, je a bude platné zřejmě v každé době.... celý text


Malý pražský erotikon

Malý pražský erotikon 2014, Patrik Hartl
2 z 5

Trochu zaparafrázuju: Je to trochu historický, trochu cestopisný... ale nejlepší to není ani na konci, ani na začátku, nikde. 440 stran vaty, která se celkem dobře čte, ale nedala mi nic. Očekával jsem vynalézavé, fantazii povzbuzující erotično a našel jsem strohý popis aktů, jakýsi průmyslový tovar a vágní odvar lásky a sexu. Nedostal jsem ani košatý příběh dvou generací, dvou rodin, ale plochý popis života několika hlavních postav s občasným úletem (pasáž o reinkarnaci), kdy se sami sebe ptáte, co tím sakra autor sledoval.... Zjevně nepatřím do cílové skupiny čtenářů, ale věřím a vidím, že svůj cíl si kniha našla.... celý text