Ben Nevis komentáře u knih

Je to napsané napínavě, každá kapitola končí nějakou záhadou, ale celá premisa je uvalená na hlavu. Dan Brown je Roland Emmerich knižního trhu.

2 17.07.2017

Knížka mrazí hlavně proto, že se odehrává před 9/11, tudíž má trošku věštecký nádech. Samotný děj se soustřeďuje na bitvu dvou hrdinů. Asád má důvod mstít se, jenom škoda, že z něj udělali psychopatického zabijáka. Corey nešetří sarkasmem a je samý nekorektní vtípek, tudíž jeho postavu je radost sledovat. Ale kromě začátku a konce román patří Lvovi a jeho lovu. To, že jsem se těšila na kapitoly s vrahem, je chyba (nebo možná záměr) spisovatele.

2 17.07.2017

Příjemné a pohodové čtení, ale naprosto chápu, proč kniha není v červených číslech. Jednak je cílená výhradně na nerdy a spíše vyznívá jako denní snění pařana, který má špatné svědomí z počtu hodin strávených v onlineovkách. Co kdyby to nebyl promarněný čas? Druhák zápletka kromě nedostatku originality je béčková až hrůza.

Taky si ráda zahraju a pobiju nějaké emzáky, ale nepletla bych válku se zábavou. Navíc se mi nelíbilo, jak hlavní hrdina je chytřejší než generálové a vědci dohromady. Do Enderovy hry to má daleko, protože ta se spoléhá na moment překvapení, který Armadě chybí. I pocta něčemu se dá zpracovat kvalitně a Cline by měl opustit nerdovskou zábavu osmdesátých let a zkusit něco jiného.

Aby kniha byla zábavná, musíme se přenést nazpět do osmdesátých let a mít rádi sci-fi z těch dob. Tady jsem se chytala více než u Ready player one, kde šlo o staré videohry, ale obecně je první kniha lepší.

2 16.05.2017

Kdyby to bylo delší a propracovanější, bylo by to krásné finále trilogie o policistovi a jeho nemesis. Ale spíš se zdá, že King to chtěl ukončit, ale už neměl chuť nebo nápady na vedlejší linky. Celá trilogie je taková jednohubka s jednoduchými postavami (Holly je sice složitá, ale není to v textu moc poznat). Ale známe autory (G. R. R. Martin), kteří když nemají nápady, na čtenáře kašlou úplně. Buďme vděční za píšícího Kinga, i když už to třeba není, co bývalo. Přece jenom už není nejmladší.

Poslednímu dílu bych vytkla málo temnoty (jako by se King postupně střepal svých nočních můr) a nula překvapení. Brady je plno let brilantní, ale v závěru se chová jako nejhorší amatér. Hodgesovu nemoc by Mistr v dřívějších dobách propracoval víc psychologicky.
Vyzdvihla bych návrat k nadpřirozenu a nové nadčasové téma, které si zaslouží pokrýt - dětské sebevraždy.

6 04.05.2017

Nevím, jestli knihu brát jako pokračování Pana Mercedesa, protože stejné postavy se objeví až později a jejich vynecháním by se nic nestalo. Hlavně, že nás všichni utvrdili. jak se mají navzájem rádi.
King se zmiňuje o nutnosti vynechávat slova v kreativním psaní, ale sám by potřeboval vynechat postavy a plno výplňové vaty.
Další problém je, že děj je vcelku vyzpytatelný. V Panovi Mercedesovi bylo plno nečekaných okamžiků, kdy jsme nevěděli, kdy bude skórovat detektiv a kdy zabiják. Tohle mi v pokračování chybí.

Taky mám odpor v moderním používání přítomného času. Jako by se tím okleštěním časů vytrácela hloubka. Nebýt to můj oblíbený spisovatel, dopadl by v hodnocení mnohem hůře.

3 27.04.2017

Podfuk se tu odehrává, ale na čtenáře. Jak sám autor v závěru uvádí, všechny detaily si vycucal z prstu, takže celá zápletka má do reality daleko jako Goro do Tokia. Když čtu detektivku, chci mít alespoň zdání reálného světa, jinak mohu sáhnout po fantasy.

Problém je v tom, že pasivně sledujeme hlavního hrdinu, jak pasivně hraje divadelní hru, ve které všichni herci reagují na správné narážky. Chci tím říct, že překombinovaná zápletka mohla selhat v desítkách momentů, jenže je tu jenom plán A, který zázračně vychází.

Grisham obětoval děj, aby si pohrál s čtenářem a docílili "wow" efektu. To se mu povedlo, nicméně hrdina mi byl nesympatický (nespravedlivé odsouzení neospravedlňuje nečestné chování) a FBI je vylíčená jako banda Watsonů čekajících, až je Holmes osvítí.

3 20.04.2017

Sice z absurdního děje se ke konci stál únavný návod, jak finančně vyžít z průvodcovství po zámku, ale ta rodinka nemohla zůstat retardovaná věčně. Některé vtipy jsou nadužívané (vysvětlování například, kdo udělal bobek v parku, jestli pejsek nebo páníček, popřípadě princezna Diana), některé zápletky zabité (advokát investuje velké peníze kvůli odbytiště pro dceru, jako vážně?). U vypravěčky jsem tipovala věk 10 let.

Ale obecně je knížka vtipná dost a nevadí, že zřejmě od napsání do vydání uplynula nějaká doba (Diana ještě žije apod). Jak se píše v textu, knížka nemá větší ambice než pobavit.

5 11.04.2017

Dávám 5/5 i přesto, že mám k celé trilogii plno výhrad. Důvod je jednoduchý - čtení působilo potěšení i přes všechny výhrady a neduhy.

Hlavní kritika směřuje k počtu bitev, bojů, soubojů. No přežila jsem Pána prstenů, přežila jsem i Stín krkavce. Dokonce to má i podobné schéma - zatímco jeden hrdina hledá řešení, jak pobít nadpřirozeného záporáka, zbytek bojuje s jeho armádou na různých frontách. Nakonec se vše rozumně spojí a uzavře, a to je hlavní.

Vývoj postav je bohužel pevně daný od začátku, takže mají malý prostor vybočit ze stereotypu. Ale tím trpěl i Tolkien. Líbilo se mi však, že nepřítel má své problémy a vše nestojí a nepadá na jedné bytosti.

4 04.04.2017

Druhý díl mě bavil minimálně stejně dobře jako díl první. Přidání pohledu více postav příběh zpestřuje a rozšiřuje. Nicméně více mě bavila první polovina knížky, protože ve druhé se pořád válčí. Taky nevím, jestli bylo nutné, aby nám prology s kronikářem oznamovaly děj dopředu. Ještě bych vytkla, že Velín se stal otrokem písně krve, nic nedělá za své vůle a nechá se vést "Silou", jak by řekl rytíř Jedi.

Každopádně Velín je sice vojevůdce, ale víc mi k srdci přirostl Frentis. U Revy jsem čekala, že jí bude dvanáct, takže mě překvapil její skutečný věk. Její přerod ze zfanatizovaného fracka je poněkud zázračný. Lyrna rovněž překvapila. Dostala lekci a vývoj její postavy je uvěřitelnější.

4 22.03.2017

Sága má našlápnuto vysoko a může se srovnávat s áčkovými ságami na poli fantastiky. Libí se mi, že svět je prokreslený a kromě vyvoleného superhrdiny a magie obsahuje i složitější politiku. Nejvíce mi kniha připomínala Jméno větru (skladbou i obsahem), akorát Vélin není tak otravně nadaný jako Kvothe.

U výcvikové části mi nesedělo rozdělení pozornosti. Třeba Velínovi se u důležité zkoušky něco přihodí a už se neřeší, jak zkouška dopadla a kdo všechno uspěl. Ale chápu, že to není Harry Potter. Taky celý koncept Víry je špatně vysvětlený. Na to, že tam hraje "náboženství" důležitou roli (Vélin je přece jenom členem řádu), o něm zase tak moc nevíme. Taky mě mrzelo, že indície ukazují na zradu jedné postavy a nakonec je to postava jiná.

Nicméně to jsou detaily, které nekazí celkový dojem, a hodnocení spíš snižuje kostrbatější sloh.

3 06.03.2017

V angličtině to nebylo lehké čtení, což mohlo ovlivnit hodnocení, protože jsem některé vtípky mohla přehlédnout. Na druhou stranu, kolik se jich ztratilo v překladu?

Každopádně Bridget mi k srdci nepřirostla, protože:
1. Prezentuje se jako hloupá osoba, kvůli kterým jsme pro chlapy slepice.
2. I když je těžká alkoholička (která vypije denní x drinků), nemá problém vydržet bez alkoholu.
3. Je schopná kouřit 0-60 cigaret denně. Chápu, že alkohol a kouření má být humorná položka, ale kdo z nás to umí? :-)
4. Její váha taky celkem osciluje, mezi 52 až 59 kg. Nevím, kolik měří...

Z hlouposti Bridget vyplývají všechny trapasy. Většina situací má lehce odhadnutý konec. Když například Bridget píše, že uvaří super večeři, je jasné, jak to dopadne.

Ale hlavní zápor knihy spočívá v tom, že se tam nic neděje. Většina pasáží mě nudila. S osudovou láskou se potká s bídou 3x, takže konec je poněkud neuvěřitelný.

Holky, nebuďte jako Bridget a nestane se vám, že budete věčně single.

2 22.02.2017

Zápletka je trošku z rodiny sci-fi, protože genetika není tak jednoduchá a levná, aby mohla fungovat jako v románu. Rovněž podtrhuje dobu, která žila ovcí Dolly a možnou expanzí genetiky do běžného života. Ale jako pozadí pro pojišťovací thriller, proč ne.

1 17.02.2017

Tahle kniha je pro mě zklamání. Předcházející román s Magnólií se mi líbil jako osvěžení v žánru fantasy. Tady však příběh chaoticky skáče bez vnějších či vnitřních pravidel.
Postavy jsou dekadentní, chovají se hnusně a čím víc se blížíme závěru, tím víc jsem si přála, aby ta knížka už končila, ideálně hroznou smrtí toho "úžasného" mága Zvina. Je průšvih, když jsou hrdinové čtenáři ukradení.

Pochopila jsem, že je to příběh z dříve vymyšleného světa, kam přispívá více autorů. Což je možná na škodu, protože autorka si "hraje" svoji postavu Magnólie a zbytek je odtažitý jako Thurg od zbytku světa. Navíc hrdinka nemá k zápletce žádný osobní vztah a to dělá z knížky mišmaš akce a zvratů s nudnými antihrdiny.

1 09.02.2017

Příjemné české překvapení. Jde vidět, že pokud zahraniční fantastika oplývá vtipem, často bývá ztracen v překladu. I Zeměplocha je často těžkopádná...

Tady je lehkost dosažená nespisovností a přidrzlou hlavní hrdinkou. Nabídnutý svět už těžko přinese nějakou originalitu. Sem tam si půjčí něco z Tolkiena apod., ale vyloženě nevykrádá. Máme tu protivníky současné, minulé i budoucí, ale rozhodně mi nechyběla osudovost typu Pán prstenů a postava Vyvoleného. Každá z postav žije svým životem a jedná podle své povahy a motivace. Ani ten nejmocnější z hrdinů není ušetřen selhání, ať už udělá svoji chybu nebo něco podělají služebníci.

Oceňuji, že knížka nabízí ucelený příběh a i když to není jediná knížka se stejnou hrdinkou, není třeba čekat roky na rozuzlení.

3 30.01.2017

Jako vztahovka je to spíš nudné a jako detektivka moc nefunguje. Kriminalisté sbírají informace, které by zvládli posbírat za dva týdny, celé tři měsíce! Co jde zjistit telefonem, se zjišťuje na služební cestě osobně, jenom aby se knížka protáhla. Doufám, že reální kriminalisté pracují efektivněji, protože tři lidé, makající na jednom případu, vyslechnou pár svědků a pak se dloubají v nose, dokud nepřijde další stopa.

Většina knihy je věnována samotnému hrdinovi, který je vykreslen jako požitkář. Hodně času tedy tráví v restauracích, pořád se tam jí nebo probírá oblečení.

Ale dost se mi líbilo prostředí dějové zápletky. Neziskovky mají v posledních letech špatnou pověst a autorka si dovolila rozčeřit vody disidentských celebrit.

2 23.01.2017

Do Turnusu se mi moc nechtělo, protože jsem nebyla zvědavá na to, "jak k tomu došlo", ale na pokračování s hrdiny ze Sila. Ale není to zbytečná kniha. Odhaluje funkci Sila 1 a další zvráceností "ve jménu lidstva". Příběhy postav typu Mission a Jimmy jsou spíš výplňové. Knížka není tak napínavá jako Silo, protože už víme co a jak.

Ještě mám výtku k autorovi, který umí udělat downgrade společnosti, ale v upgrade naprosto tápe. Takže to pak vypadá, že se svět v letech 2010 - 2050 nikam neposunul, když nepočítám klíčovou technologií nanobotů. Lidé používají pořád stejné mobily, zbraně a i nepřátelé jsou pořád stejní.

6 18.01.2017

Jako psychologický román popisující všeličné vztahy funguje Ledová princezna dokonale. Některá odhalení z minulosti už sice zavánějí pokleslou literaturou a žánrovým klišé, ale alespoň nenudí.

Jako detektivka mě kniha tolik nezaujala, protože to skoro vypadá, jako by na vyšetřování nikdo neměl zájem. Hlavní hrdinka pomáhá kriminalistům stylem "Jo a mimochodem, před týdnem jsem byla v domě vraždy a něco jsem tam našla. A taky jsem se tam málem srazila z vrahem, prča co?"

11.01.2017

Ove mě víc rozesmutnil než rozesmál, ale rozhodně je to o třídu lepší knížka než Stoletý stařík. Oveho životní příběhy nejsou nijak fantastické, přesto prožil bohatý život a má čtenářům co nabídnout.

Ove se nikomu nepodbízí a takoví lidé nevedou hitparádu lidské popularity. Většina lidí se jím rychle klidí z cesty, takže je štěstí, že Ove potkal tvrdohlavou Iránku umějící nahlédnout pod tvrďácké slupky.

Krásný příběh plný různorodých postaviček o potřebnosti a druhých šancích. Škoda, že nemáme takový manuál ke všem sousedům či bossům v práci.

8 05.01.2017

Nový, moderní a věkem vyzrálý King není totéž co dřívější umělec ponořený v alkoholu a drogách. Taky povídková sbírka nejlepších povídek za dvacet let kariéry není totéž jako vydat vše, co Mistr zplodil v posledním roce, dvou.
Jenže King prodá vše, co vyplodí (a Věrný čtenář mu to koupí), tudíž kvalita tomu odpovídá.

Nicméně Bazar zlých snů není žádné odbyté dílko, narychlo vydané, aby měl Mistr na chleba. Povídky jsou vypulírované, každá má předmluvu a většina z nich se mi líbila hodně.
Jenom mohly být temnější. Většina povídek nejenom že dobře dopadne, ale ani se tam nikomu nic nestane. Minimálně u Ur nebo Nekrologu bych čekala, že protagonistu kousne do zadku důsledek. Čím je King starší, tím je hodnější a pohádkovější.

5 30.12.2016

Líbilo se mi dobové prostředí a popis osídlované Austrálie. Autorka si vyhrála s poměry, technologiemi, průmyslem, takže to není jenom červená knihovna pro dámy. I ústřední charaktery jsou rozmanité a četba jde jako po másle.

Červená knihovna spíš pokulhává. Ústřední románek je až trapný, protože hrdinové se vidí tak pět minut jednou za deset let a ještě se moc nemusí, takže celoživotní láska je tam jako pěst na oko. Ale jak si vzpomínám na seriál Ptáci v trní, tak to bude něco podobného.

2 22.12.2016