Jaroslav Med

česká, 1932 - 2018koupit eknihy

Nahrávám...

Životopis

* 19. 4. 1932, Havlíčkův Brod

Literární historik a kritik.
Narodil se v rodině obchodního jednatele. Jeho manželkou byla dlouholetá televizní pracovnice Milena Medová (1934–1997, roz. Svobodová).
V rodišti Med vychodil obecnou školu a obchodní akademii. Po maturitě (1951) byl rok zaměstnán ve stavebnictví jako skladník. V letech 1952–1957 studoval na FF UK češtinu a knihovnictví; absolvoval diplomovou prací S. K. Neumann a česká knižní kultura. 1958–1980 učil na nejrůznějších (převážně odborných) školách v Praze. Souběžně byl 1966–1971 externím vědeckým aspirantem v ÚČL (kandidátskou práci Problémy české literární dekadence mohl obhájit a tituly CSc. a PhDr. získal teprve 1991). 1973–1980 externě vyučoval dějiny české a světové literatury na PedF v Ústí nad Labem a 1976–1980 spolupracoval s ÚČSL. Od roku 1980 je vědeckým pracovníkem tohoto ústavu, od 1990 rovněž externě přednáší českou a světovou literaturu na Katolické teologické fakultě UK.
Publikuje od 1957. Postupně přispíval do Mladé fronty, Rovnosti, brněnské mutace deníku Práce, Karlovy univerzity, Archu, Dokořán, Slavie, Českého jazyka a literatury, do časopisů Čs. rozhlas, Studie a úvahy aj. V 70. a 80. letech časopisecky publikoval výhradně v České literatuře. Od 1990 přispívá dále do Listu pro literaturu, Literárních novin, Akordu, Proglasu, Perspektiv (příloha Katolického týdeníku), Tvaru, Hosta aj.
V 60. letech připravil pro Čs. rozhlas několik literárních pásem (o Jaroslavu Vrchlickém, Jaroslavu Haškovi, Bedřichu Václavkovi aj.) a zdramatizoval knihu Mirko Paška Modrý leopard (1962). V témže období i později psal scénáře či úvodní slova k básnickým pořadům v poetické vinárně Viola (pořad z poezie Bohuslava Reynka Rty a zuby, 1967, aj.). V 80. letech psal doslovy pro samizdatovou edici Kde domov můj. Na počátku 21. století pro Čs. rozhlas četl své paměti.
Dlouhodobě používá šifer -med, jm, J. M.
Koncem 50. let Med vydal sbírku historizujících próz na motivy havlíčkobrodských pověstí, v 60. letech psal a v krajských časopisech sporadicky publikoval poezii. Dlouhodobě se však věnuje především literární historii, recenzní a ediční činnosti. Jako literární historik postupně soustředil svůj zájem zejména na problematiku moderní české literatury od konce 19. století (dekadence, symbolismus, katolická moderna aj.) a na křesťansky orientovanou tvorbu starší i současnou (Spisovatelé ve stínu). Široké znalosti historické, filozofické, kulturologické a literárněhistorické tvoří pozadí Medovy monografie Viktor Dyk, v níž přinesl první syntetický portrét tohoto novodobého romantika a vysledoval jeho politický a umělecký vývoj. Své studie shrnul do souboru Od skepse k naději. V posledních letech se badatelsky zaměřil na literaturu a kulturu tzv. druhé republiky.
Důraz na významovou a myšlenkovou stránku uměleckého díla klade Med také jako recenzent. Svými edicemi výrazně přispěl k aktualizaci tvorby Jiřího Karáska, Viktora Dyka, Jana Zahradníčka a Bohuslava Reynka.

Zdroj životopisu: www.slovnikceskeliteratury.cz