Heinrich Harrer životopis

rakouská, 1912 - 2006

Životopis

Heinrich Harrer (*6.července 1912, Hüttenberg, Korutany, Rakousko-Uhersko – †7.ledna 2006, Friesach, Korutany, Rakousko) byl rakouský horolezec, cestovatel, geograf, fotograf a spisovatel.

Narodil se v korutanském Hüttenbergu v rodině poštovního úředníka. Od roku 1933 do roku 1938 studoval geografii a sport na Univerzitě Karla Franzense ve Štýrském Hradci. Od mládí se věnoval lyžování a horolezectví. Mezi jeho předválečnými výkony vyniká zejména prvovýstup Severní stěny švýcarského Eigeru, který společně se skupinou rakousko-německých horolezců uskutečnil v roce 1938.

Od roku 1933 byl členem nacistických oddílů SA a postupně zde získal hodnost Oberscharführer. V roce 1938 po anšlusu Rakouska vstoupil do NSDAP a oddílů SS.

Indie a Tibet (1939-1951):
V létě roku 1939 odjel s německou horolezeckou expedicí do Himálaje, cílem bylo zdolání pákistánské osmitisícovky Nanga Parbat. Krátce po začátku Druhé světové války v roce 1939 byl zajat britskou koloniální správou a internován společně s dalšími asi tisíci zajatci v indickém Dehradunu. Z internačního tábora se mu podařilo utéct, a protože potřeboval rychle zmizet z indického území, uchýlil se do Tibetu. Zde přečkal zbytek války a několik poválečných let. Vlastní zkušenosti z cest do Tibetu shrnul mj. v knihách Sedm let v Tibetu a Návrat do Tibetu. Spřátelil se mj. se švédským cestovatelem Svenem Hedinem a současným dalajlámou Tändzinem Gjamccho.
Roku 1952 se vrátil do Evropy, odkud podnikal řadu etnografických a horolezeckých expedicí. Tou dobou byl již poměrně známou osobností a v letech 1965–1983 vysílala televize ARD pořad „Reportáže Heinricha Harrera“ (v originále Heinrich Harrer berichtet).

Napsal více než 20 knih. Jeho nejznámějšími knihami jsou Sedm let v Tibetu a Návrat do Tibetu. Sedm let v Tibetu je bestseller popisující, jak společně s Peterem Aufschnaiterem utekli z britského internačního tábora v Indii, následné roky strávené v Tibetu i své přátelství se současným dalajlámou Tändzinem Gjamccho, jemuž dělal učitele angličtiny. Kniha se setkala se světovým ohlasem, byla přeložena do 53 jazyků a celosvětově byly vydány více než 4 miliony výtisků. V roce 1997 byla kniha zfilmována s Bradem Pittem v hlavní roli.

Když roku 1997 vyšlo najevo, že se roku 1938 stal členem NSDAP a SS, byl podroben tvrdé kritice, zejména proto, že tato fakta dosud zamlčoval. Podle údajů na jeho ručně psané žádosti o povolení k sňatku byl od roku 1933 také členem SA. Obzvláště mu bylo vyčítáno, že dopustil, aby jeho horolezecké výkony byly ve své době zneužity v nacistické propagandě a že se později jako celosvětově známý autor nepokusil nic z toho napravit. Po svém návratu do Evropy byl označen za nevinného z jakýchkoli válečných zločinů, což bylo rozhodnutí podporované i Simonem Wiesenthalem.

Po celý život zůstal dalajlámovým přítelem, s nímž se seznámil v Tibetu na podzim 1949. V říjnu 2002 obdržel od dalajlámy ocenění „Světlo pravdy“ za jeho snahu upoutat pozornost světa k událostem v Tibetu. (zdroj životopisu: wikipedia.cz)

Ocenění