Návrat do Tibetu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Rakušan H. Harrer, sportovec a cestovatel, se spolu s horolezcem Aufschnaiterem dostal do Tibetu za neobvyklých okolností – cestou z expedice na Nangá Parbat je v Indii zastihla druhá světová válka a oba byli internováni v britském táboře, odkud po dramatickém útěku došli zpola legálně, zpola nazapřenou až do Lhasy. Ani po nedobrovolném odchodu z Tibetu, r. 1951, se Harrer nepřestal o tuto zemi zajímat. Z původního obdivovatele se stal skutečný znalec tibetské problematiky z období posledního, čtrnáctého dalajlamy. V knize Návrat do Tibetu srovnává autor Tibet z prvního pobytu v letech 1944–51 s Tibetem současným, kam se vrátil v osmdesátých letech. Setkává se zde z mnoha starými přáteli, navštěvuje staré kulturní památky, ale nedává se oklamat líbivým turistickým nánosem některých z nich, protože si uvědomuje ztráty tradičního kulturního významu. Sleduje celou linii změn v této oblasti bohužel vesměs v neprospěch země. Přirozená autorita dalajlamy například je nenahraditelná, protože dalajlamové již od 15. stol. představovali v Tibetu vládce země místo dřívějších králů a nynější instituce pančhenlamů je spíše církevní záležitost. Nynější dalajlama emigroval v roce 1959 do Indie. Pančhenlama dosazený na jeho místo nikdy nezískal patřičnou autoritu. Ačkoli H. Harrer není přílišným optimistou stran politické budoucnosti Tibetu, pevně věří na přetrvání tibetské kultury. Svou knihu autor dokumentuje množstvím černobílých a barevných fotografických záběrů. Obsahuje též prohlášení Jeho svatosti dalajlamy k 31. výročí Tibetského národního povstání. 48 s. obr. příl. : il. (některé barev.)...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32131/big_navrat-do-tibetu-aT5-32131.jpg 3.988
Žánr:
Literatura faktu, Biografie a memoáry, Cestopisy a místopisy

Vydáno: , Panorama
Originální název:

Wiedersehen mit Tibet, 1988


více info...
Nahrávám...

Komentáře (18)

Kniha Návrat do Tibetu

Rawen616
26. dubna

Pokračování knihy Sedm let v Tibetu. Bohužel méně záživné a výrazně smutnější, protože jde spíše o jakési postřehy a dojmy z návštěvy Tibetu po mnoha letech, již pod čínskou nadvládou. Ta se bohužel na Tibetu a jeho kultuře nehezky podepsala, byť se Harrer opět snaží být objektivní a hledat i to pozitivní. Určitě doporučuji přečíst jako doplněk k Sedmi letům v Tibetu.

Usire
22. února

Je mi smutno při čtení této knihy, někdy až k pláči. Násilné převzetí země a prosazení nešetrných reforem (hlavně v náboženství, které bylo dříve alfou a omegou) mají za následek rozpad tradičního života. Jsem zajedno s autorem, že reforma měla přijít zevnitř a ne z venku. Mnoho věcí se změnilo asi k lepšímu, ale kde zůstaly tradiční hodnoty a spokojenost původního obyvatelstva? Z jejich příběhů se dovídáme jen o utrpení, prožité hrůze a někde i kolaboraci. Zavání to genocidou.


helena842
15. února

Pěkná kniha, která hezky navazuje na Sedm let v Tibetu. Ale vzhledem k okolnostem je spíše takovou sentimentální vzpomínkou na časy dávno minulé. Jsem však ráda, že jsem si ji přečetla a dozvěděla jsem se více o osudu Tibetu pod čínskou nadvládou.

ela1972
23.07.2021

Velice zajímavá kniha. Běžím si půjčit knihu Sedm let v Tibetu

VeruMalfoy
06.01.2021

Po dočtení této úžasné, hluboké knihy cítím smutek a zoufalství. Je hrozné, čeho všeho jsou lidé schopni, aby získali území, která jim nepatří... Je tedy moc dobře, že tato kniha vznikla jako volné pokračování knihy “Sedm let v Tibetu”. Je třeba znát i smutnou historii světa.

Rihatama
02.01.2021

Nesmírně zajímavé, jakkoli neutěšené čtení. Kdysi dávno jsem četla Sedm let v Tibetu. Pokračování vzpomínek rakouského horolezce Heinricha Harrera z návratu do Lhasy po 30 letech je z úplně jiného soudku. Místo tibetské kultury, barevných šátků, tradičních tibetských obleků, modlitebních bubínků, mírumilovných tibetských tváří a nádherných buddhistických chrámů nachází Harrer zuboženou, Číňany podrobenou a zdecimovanou zemi se smutnými, bezbarvými Tibeťany obývajícími onu slavnou střechu světa. Nejde přitom o lacinou propagandu a kritiku zlých okupantů. Harrer se dívá na Tibet pokud možno nezkreslenou optikou a posuzuje plusy i minusy současného života a tehdejšího feudálního systému v zemi ovládané lámy pod vedením 14. dalajlámy, dodnes žijícího v indickém exilu, Tändzina Gjamccha.

Indie má můj nezměrný respekt a úctu, že se dokázala postavit nevybíravým čínským hrozbám a nátlakům a umožnila ve své zemi v Dharamshale život několika tisícům Tibeťanům, vč. jejich vůdce. Víme jak čínská vláda vyvádí, když Dalajláma kamkoli vycestuje, a jak vyhrožuje vládám, které to dopustí, neřkuli když jej přijmou. Znám to ze svého současného bydliště, které je zemí tibetských lámů, kteří místní mnichy vychovali a buddhismus zde nabral podobu lamaismu. A přece sem má Dalajláma dveře zavřené ze strachu místní vlády z obchodních postihů ze strany Číny, na které já ekonomicky závislá. Právě Tibeťané by nikdy proti nikomu nezvedli ani ruku, natož zbraň. Jejich víra jim to zapovídá. A Čína s nimi zachází jak s nejhoršími zločinci. Vedle neúnosného ponížení je to pochopitelně bití a mučení. Je to smutné a na konci tunelu jen tma...

Harrer se stal skutečným znalcem Tibetu, jeho lidí, kultury a jazyka. Je potěšení číst tak fundovaný výklad. Mimochodem mě taky upozornil na podvodný autobiografický příběh tzv. Lobsanga Rampy (doktora!) pochybné kvality pod názvem Třetí oko. Pochopitelně jej mám v knihovně i já už asi 25 let. Pravda, od té doby jsem jej sice nečetla, ale kde by mě napadlo, že autorem je britský nevzdělanec a vykuk, který vykradl jiné buddhistické texty a nabídl ve své době lidem hladovějícím po duchovní potravě přesně to, zač byli ochotni platit...

gimli35
04.03.2020

Literárně bohužel ještě o chlup méně záživné než Sedm let v Tibetu, samotná koncepce knihy (neustálé přeskakování v místě i čase) také není z nejšťastnějších. Pokud však hledáte zprávu o zločinech, které v Tibetu Číňané napáchali, Návrat do Tibetu je správnou volbou.

alabra
19.02.2020

Četla jsem Sedm let v Tibetu, chtěla jsem si přečíst i zážitky v Tibetu po letech. Ale bylo to smutné čtení, zvláště řádění bandy čtyř a velká kulturní revoluce, vymývání mozků...Dvakrát do téže řeky nevstoupíš, ale taková obrovská změna, to musel být šok. I tak se mi kniha líbila, přiblížila nám Středoevropanům další krásný, i když smutný kout světa, tak odlišný od všeho, co známe.

1