Georg Wilhelm Friedrich Hegel
německá, 1770 - 1831 |
Životopis
Narodil se ve Stuttgartu. Od svých pěti let navštěvoval tamější latinskou školu a brzy si vynikajícím způsobem osvojil řecké i římské klasiky. Od roku 1788 studoval filosofii a teologii v Tübingen se svými přáteli, filosofem Schellingem a básníkem Hölderlinem. Roku 1801 se habilitoval spisem o astronomii v Jeně, kde pak přednášel filosofii. Když roku 1806 porazil Napoleon pruskou armádu u Jeny, Hegel právě dokončoval své nejslavnější dílo – Fenomenologii ducha. S přítelem Schellingem vydával „Kritický časopis pro filosofii“, věnovaný hlavně dědictví Kantovy filosofie, a v roce 1808 se stal rektorem norimberského gymnázia. Zde dokončil své druhé velké dílo, třísvazkovou Vědu o logice (1812–1816). Ta mu vynesla povolání na katedru filosofie v Heidelbergu, kde napsal Encyklopedii filosofických věd (1817).
Roku 1811 se oženil s Marií von Tücher, s níž měl dva syny.Roku 1818 byl povolán do Berlína, kde se těšil nesmírné vážnosti a vlivu. I když jeho přednes nebyl dokonalý a v řeči často zadrhoval, navštěvovali jeho přednášky i přední činitelé státu. 1821 vyšly jeho Základy filosofie práva a potom ještě přepracovaná vydání Encyklopedie a Logiky. Řadu přednášek o filosofii dějin a náboženství, o estetice a dějinách filosofie vydali jeho žáci až po Hegelově smrti. Vydání sebraných spisů z roku 1990 má 20 svazků.
Zdroj životopisu: Wikipedia
Georg Wilhelm Friedrich Hegel - knihy
- Logika 1961
- Fenomenologie ducha 1960
- Základy filosofie práva 1992
- Filosofie dějin 2004
- Malá logika: Encyklopedie filozofických věd, 1. díl 1992
- Dějiny filosofie I 1961
- Dějiny filosofie III 1974
- Estetika 1966
- Úvod k dějinám filosofie 1952
- Logika ako veda I. 1986
- Dějiny filosofie II 1965
Žánry autora
Literatura světová Umění Filozofie Věda Literatura naučná Matematika a logika
Štítky z knih
filozofie německá literatura logika právo estetika společnost rodinné právo myšlení politologie filozofie dějin