Zločin a trest zajímavosti

Zločin a trest https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/506526/bmid_zlocin-a-trest-Dub-506526.jpg 4 2698 2698
Koupit Ekniha zdarma Antikvariát

Bohatě ilustrované vydání stěžejního díla světové literatury a zároveň nejslavnější detektivky všech dob, v níž autor rozkrývá nejtemnější zákoutí a záhyby duše vraha, chudého petrohradského studenta práv, který promyslel, naplánoval a spáchal vraždu staré lichvářky, a to nikoli z čistě sobeckých, zištných pohnutek ani v afektu, nýbrž z přesvědčení, z pocitu nadřazenosti a intelektuální pýchy, je doplněno více než sedmdesáti původními obrazy a kresbami proslulého anglického malíře a ilustrátora Davea McKeana. Dostojevskij své velké strhující drama o zločinu, o souboji dobra a zla, o svědomí, trestu, vykoupení, a také o Rusku a ruské duši, začal psát roku 1865 v zahraničí nedlouho po smrti své první ženy a bratra, kdy se ocitl ve finanční tísni. Román vycházel nejprve na pokračování v časopise Russkij věstnik, v roce 1866 byl publikován knižně. Česky vyšel poprvé roku 1883 v překladu Josefa Penížka, v pozdějších letech byl přeložen ještě celkem pětkrát.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Rybka Publishers
Originální název:

Преступление и наказание (Prestuplenije i nakazanije) , 1866


více info...

Zajímavosti (2)

Jména postav odpovídají jejich charakteristickým vlastnostem. Tomuto jevu se říká Nomen omen (z latiny doslovně "jméno znamení"). Např.:

Jméno / slovo / význam ruštině
Rodion Romanovič Raskolnikov / raskol / rozkol
Dmitrij Prokofjič Razumichin / razum / rozum
Semjon Zacharovič Marmeladov / marmelad / marmeláda (LiberX)

Dostojevskij napsal Zločin a trest v německém Wiesbadenu mezi červencem 1865 a únorem 1866. V té době měl velké problémy s dluhy, které si nadělal hazardními hrami, ale také svou snahou pomoci rodině svého zemřelého bratra Michaila (†1864). Myšlenku na napsání románu měl však již od poloviny 50. let, kdy se vrátil z vězení a vyhnanství v Omsku. Do vyhnanství se dostal za svou účast v kroužku utopických socialistů tzv. Petraševců. Po odpykání trestu však Dostojevskij mění radikálně své názory a je přesvědčen, že násilná revoluce nemůže být řešením, protože násilí plodí zlo a zlo páchané ve jménu dobra se nakonec obrátí proti svému původci. Takto bývá často interpretován Zločin a trest. (Kamčari)