Na obtíž zajímavosti

Na obtíž https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414833/bmid_na-obtiz-3Ka-414833.jpeg 4 1137 269

Vossovy byste jen stěží označili za „normální“ rodinu. Žijí ve zrekonstruovaném kostele, máma, která se ještě nedávno léčila z rakoviny, bydlí v suterénu a otec je ženatý s její bývalou ošetřovatelkou. A pak je tu Merit. Merit Vossová sbírá trofeje, které nevyhrála. Je to podivný koníček, pro ni má ale zvláštní význam. Když se vydá na garážový výprodej, aby pátrala po svém novém úlovku, místo trofeje tam narazí na Sagana. Jeho osobnost, humor a odzbrojující optimismus jí okamžitě učarují. Dalo by se skoro říct, že je to láska na první pohled. Dokud Merit nezjistí, že Sagan je tak trochu… zadaný. Samotářská Merit se po tomhle zjištění uzavře ještě víc do sebe. Jako by svůj život i svou podivínskou rodinu sledovala zdálky. Dokud neodhalí tajemství, které jí žádná trofej nikdy nevynahradí…... celý text

Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: ekniha , Yoli (ČR)
Originální název:

Without Merit , 2017


více info...

Zajímavosti

Zatím zde není žádná zajímavost, ale níže najdete ocenění a související novinky.


Ocenění knihy (2)

2017 - Goodreads Choice Awards (Best Romance)
2017 - Goodreads Choice Awards (Román)


Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (3)

Spousta lidí, co má depresi, vůbec neví, že jí trpí. Dospívají k tomu postupně. Aspoň u mně to tak bylo. Kdysi jsem měl pocit, že jsem na vrcholu světa. A pak jako bych se tím vrcholkem začal propadat dovnitř, nakonec jsem byl já dole a celý svět ležel na mně.


„Zjistil jsem, že mít depresi nemusí nutně znamenat, že je člověk pořád zoufalý nebo má chuť se zabít. Známkou deprese je i to, když je ti všechno jedno.“ Zadíval se mi do očí. „Je to už dávno, ale stejně na to pořád beru léky.“ To se mnou otřáslo. Luck mi připadal jako ten nejšťastnější kluk, jakého znám.


„Sestra si ulehčeně povzdychla, ale nepustila mě. Dlouho jsme se objímaly a já přemítala nad tím, proč se všichni v téhle rodině tak dlouho bránili upřímnosti a objetím. Není to tak špatné. Asi jsme se všichni dostali do stadia, kde jsme čekali, až s tím začne někdo jiný, ale nikdo to neudělal. Možná že v tom je jádro rodinných neshod. Nejsou to problémy, kvůli kterým spolu lidi přestanou komunikovat, ale neochota o těch problémech mluvit.“