Pavel Hošek
česká, 1973
Nová kniha
Evangelium podle Bohumila Hrabala - Pavel Hošek
Literární dílo Bohumila Hrabala patří mezi nejvýznamnější plody české kultury dvacátého století. Bylo přeloženo do desítek jazyků, stalo se předlohou dlouhé řad... detail knihy
Populární knihy
/ všech 22 knih
Nové komentáře u autorových knih
Ve víru Velkého tance: Duchovní zkušenost přítomná v literárním díle C. S. Lewise
„občas si vzpomenu, ale pořád si myslím, že je to víc Pan Hošek, než Lewis.
https://magazin.signaly.cz/2205/pavel-hosek-a-vit-raska-polemika-o-pravidlech-tance“
— alweryon
Evangelium podle Bohumila Hrabala
„"Evangelium podle Bohumila Hrabala" je čtení nesmírně zajímavé a inspirativní. Ale vlastně to není tak že by kniha můj pohled na Hrabala nějak zásadně posunula nebo proměnila. Všechny Hoškem popisované důrazy jsou přece v jeho díle organicky přítomné, jen je člověk před přečtením knihy asi nevnímal tak zřetelně. Mimo to jsou v knize velmi dobře popsaná Hrabalova východiska, výrazným vlivem jeho babičky počínaje a hlubokými znalostmi filosofické literatury konče. Celkový dojem: 80%“... celý text
— Sandik
Evangelium podle Bohumila Hrabala
„Perfektní a oči rozšiřující knížka. Svěží, překvapivě barvité a šťavnaté čtení, které Vám změní pohled na svět. Málokdo to tuší, ale Bohumil Hrabal měl důkladně načtenou západní i východní filosofickou a náboženskou tradici a všechny ty velké myšlenky strašně zajímavým způsobem přežvýkával, a pak je hravě a originálně vplétal do svých textů. I když to často maskoval humorem, pábitelstvím, vulgaritou či zdánlivou banalitou, jeho dílo má další vrstvu, druhý plán. Daleko větší hloubku, která na mnoha místech prosvítá. Myslím, že ho vlastně můžeme považovat - proč to neříct - za jednoho z největších českých mystiků. Pokud Vám tohle tvrzení zní podivně, knížku si přečtěte - a bude Vám jasné proč. No a objev těch neznámých Hrabalových nahrávek? To je dokonalá perlička na dně, respektive třešnička na dortu.
"Neustále trnu, že lidé netrnou, jak je ten život krátký, tak málo času... každé ráno se divím, že jsem dosud neumřel, pořád jsem v prodlení, že zhebnu dřív, než si zablázním podle svého gusta." - Bohumil Hrabal“... celý text
— LogoloG
Duchovní rozměr fenoménu Foglar
„Nejdřív mě trochu zklamalo, že v knize není kromě krátkého úvodu žádný text Pavla Hoška, ale kvalita vložených studií mi to pak vynahradila. Rozbory toho, jak Foglar vyvolával ve čtenářích pocity posvátna, jak používal konkrétní náboženské prostředky a jak sám víru odmítal řešit, jsou pro zájemce o jeho dílo rozhodně podnětné. A kdo stojí o foglarovský text samotného Pavla Hoška, ať si přečte jeho Evangelium podle Jaroslava Foglara.“... celý text
— Dobraadresa
Evangelium podle Jaroslava Foglara
„POKRAČOVÁNÍ:
Zajímavá mi přišla analýza polarity mezi Stínadly a Druhou stranou, která mně díky Hoškovi zase evokovalo ono „My“ (Kultura) a „Oni“ (Příroda) z hlediska kulturní antropologie a etnografie. V tomto kontextu se musím s úsměvem ptát, co to o mně vypovídá, že já VŽDY sympatizovala s nositeli žlutého špendlíku.
s. 106–107: „Zřejmě nejnázornějším příkladem Foglarovy bezděčné „blízkosti archetypálnímu až mystickému vnímání světa“, který se podle řady znalců přímo nabízí jungiánské interpretaci, je polarita vědomí a nevědomí a hranice mezi nimi, vyjádřená polaritou Druhé strany, zastupované Rychlými šípy, a tajemných Stínadel, symbolicky oddělených hranicí v podobě Rozdělovací třídy. Rychlé šípy, symbolizující bdělé vědomí, jako nositelé řádu, podnikají výzkumné a nebezpečné výpravy do tajuplného temného, strašidelného světa Stínadel, která jsou neobyčejně výstižným symbolem nevědomí. (...) Čtenář se tak na jedné straně obvykle „vědomě“ identifikuje s hochy Rychlých šípů (s jejich osvícenskou racionalitou (...)), na druhé straně ale sám „nevědomě“ podléhá podmanivému kouzlu Stínadel a opakovaně se do nich vrací s příjemným mrazením v zádech. (...) Čtenářovo vědomí tak spolupracuje s Rychlými šípy, zatímco jeho nevědomí je spojencem Stínadel“
Svého času jsem svým propadnutím kouzlu foglarovek a identifikací se s jejich hrdiny byla ostatním k smíchu. Hošek mi pomohl najít slova, která toto období charakterizují a vysvětlují, proč jsou mi myšlenky foglaringu stále blízké a proč je mi v nich tak dobře. „Je to hra, která se stala životem“ (s. 50), „(...) tato hra se postupně stane čímsi jako způsobem bytí-ve-světě. Stane se určitou verzí světa, jistým typem vědomí, jakoby „vytapetovaného“, „vydlážděného“ či „vymalovaného“ určitým způsobem, vědomí vnitřně strukturovaného osobitou sítí symbolů, hodnot a orientujících se opěrných bodů v čase a prostoru“ (s. 159). Hezky to zrcadlí i citát Tomáše Vučky: „Nečetli jsme Foglara, nýbrž žili jsme Foglara.“ (s. 44) Pro mě byl ale nejvýstižnějším slovní obrat ze začátku knihy (s. 17), a totiž foglaring jako domov pro duši.“... celý text
— tatjana1737
Pavel Hošek - knihy
Žánry autora
Fejetony, eseje Literatura faktu Literatura česká Duchovní literatura Náboženství Literatura naučná
Štítky z knih
křesťanství náboženství teologie životopisy, biografie rozhovory vlastenectví religionistika erby, znaky, heraldika Středozem, Středozemě (Tolkien) skauting
Hošek je 11x v oblíbených.