Graham McNeill

Přidat do oblíbených Koupit knihy

skotská, 1971

Nová kniha

Sabbatiny světy

Sabbatiny světy - Graham McNeill

Napříč Sabbatinými světy se vede krutá válka, válka, která může skončit jedině vítězstvím nebo zkázou. Nesčetné síly Arcinepřítele útočí bez milosti a planeta z... detail knihy

Populární knihy

/ všech 10 knih
Falešní bohové
Falešní bohové
Král a Bůh
Král a Bůh
Fulgrim
Fulgrim
Mechanicum
Mechanicum

Nové komentáře u autorových knih

Sabbatiny světy Sabbatiny světy

„„Stěny tu byly rudé jako syrové maso lesknoucí se krví. Byly i žebrované jako svalovina. Obklopoval je odporný puch. Vycházel z hluboké nádrže uprostřed místnosti. Nad ní byl rozkročen obrovský zmučený stroj. Celý pokroucený a s trčícími ostny nepřipomínal nic, co Culcis dosud viděl. Bylo to něco jako vrtná plošina, částečně kovová, částečně tvořená organickou hmotou. Měla čtyři pseudotesáky, zaryté hluboko do půdy a pumpovala a nasávala do té krvavé břečky čirou kapalinu.“ „Muž se zapotácel, rukama si sevřel ránu a zřítil se z cestičky do krvavé břečky. Okamžitě se potopil, jako kdyby ho jeho velká váha nebo něco stáhlo dolů. Čarodějnice zavřískala potěšením. Další oběť pro Ničivé síly.“ Hodnocení knih z oblíbených sérií je někdy zatraceně těžké. Gauntovi duchové bez debat patří oprávněně k tomu nejlepšímu, co lze ve Warhammeru 40k nalézt. Člověk chce dát téměř automaticky nejvyšší hodnocení, už jen kvůli tomu univerzu, kvůli známým a oblíbeným postavám a příběhům. Tato povídková sbírka rozšiřuje některé stávající příběhy, přidává některé nové a celkově vyplňuje některá bílá místa ságy Gauntových Důchů. Ve srovnání s posledními přírůstky a naprostými peckami jako „Jedině smrtí“, „Krvavý spolek“ nebo „Dosah spásy“ však zůstává spíš v průměru. V úvodu Dan Abnett osvětluje motivace a důvody proč sbírka vznikla. Před každou povídkou je pak krátká poznámka, taktéž z pera Abnetta, stručně představující autora povídky, uvozující příběh do kontextu nějakého většího schématu, komentující vznik, apod. Tyto poznámky jsem vždy se zájmem přečetl, prozrazují další střípky na pozadí tvorby oblíbeného univerza. Samotné povídky, jak bývá obvyklé, mají kolísavou kvalitu. Kladně hodnotím zejména ty, kde mě nějakým způsobem zaujala nějaká zajímavá nebo výrazná postava nebo událost, tj. tam kde si přes krátký formát vytvořit k protagonistům nějaký vztah. Za sebe bych vyzdvihl „Krédo Apoštolů“, „Královražda“ a „Modrá krev“. Zbytek je spíše průměr. Fandové Warhammeru 40k a zejména fandové ságy Gauntových Duchů by sbírku nicméně vynechat neměli. Více u jednotlivých povídek. „Takto jsou ničeny sny a dobré úmysly upadají v zapomnění. Všechno se obrací v prach a zbývá jen slepé válčení v ruinách měst proti mužům, kteří bývali bratry, dokud je o rozum nepřipravilo šílenství.““... celý text
— thorir

Říše Říše

„Warhammer fantasy čtu již pár let. Sérii Time od Legends jsem si koupil na doplnění, i když mě zrovna zas tak moc zrod Říše nepřitahoval. Tento druhý díl se mi četl dobře. Bylo v něm však až příliš mnoho žánrových klišé. A také nelogičností a přehnaností, dokonce i na hrdinskou fantasy. Některé momenty se mi líbily, to přiznávám. Ale o dost více je těch, při kterých jsem si v mysli řekl "ach jo, zase ty béčkové scény a komentáře."“... celý text
— Panpalapax

Fulgrim Fulgrim

„Další díl a další příběh z dob legendárního Horova kacířství. Tentokrát je zaměřeno na primarchu Fulgrima a Císařovy děti. Je to studie posedlosti po dokonalosti, příběh nekonečné pýchy a neodvratného pádu. Je to odporná a nezadržitelná cesta do lepkavé pavučiny chaosu, do spárů Temného prince, slastná a zkažená cesta do tenat té, která žízní. Je to cesta postupné korupce, plíživého našeptávání ke zradě a pochybnostem a neúprosného démonického vlivu Empyreanu. Je to trnitá cesta šílenstvím, slastí a bolestí, krví a hnusem, potěšením a zoufalstvím, cesta za hranice rozumu, za hranice šílenství. Je to pohled do hlubiny, pohled do temnoty a tentokrát se hlubina i temnota žádostivě a hladově dívá zpět. Je to kakofonie příšerných zvuků, násilí, drcených kostí, ohavné a bezbožné smrti, sexu a panen extáze. Warp bere vše a ta, která žízní se kroutí slastí a lačně konzumuje, jako neuchopitelný hladový had, jako hemžící se červi, jako něco hnusného, slizkého a ohavného a zároveň neodolatelně svůdného ve své odpornosti. A tak se milénia trvající plán zrady nezadržitelně blíží ke svému cíli.“... celý text
— thorir

Falešní bohové Falešní bohové

„Série pokračuje druhým dílem a i když se změnil autor, kvalita je udržena na stejné úrovni. Popravdě bych ani nepoznal, že druhý díl napsal někdo jiný. Naopak se více rozjíždí temná stránka příběhu a není to žádná povrchní záležitost, nebo oslí můstek k další vesmírné bitce zuřivých space mariňáků. Takže pro milovníky světa warhammeru povinnost, ale i pro neznalce tento příběh zatím obstojí velmi slušně. Dávám 4/6“... celý text
— Sitth

Falešní bohové: Kacířství zapouští kořeny Falešní bohové: Kacířství zapouští kořeny

„„Akt zrady byl obětí Tvůrci osudu, krveprolití mělo potěšit Boha krve a nečisté spojení nešťastného akolyty s morem nakaženou prasnicí přilákalo pozornost Temného prince a Pána rozkladu.“ Od začátku druhého dílu je zřejmě, že se děje něco zvláštního, skrytého, neviditelného. Pokles atmosféry přátelství a dobyvatelského nadšení křížových výprav je značný. Naopak je patrný strmý vzestup nevyřčené, temnoty, skryté hrozby, pavučiny lží. Běh událostí je neúprosný. Pozornost Hora a 63. Expedice se stáčí zpět k měsíci planety Davin. Je třeba znovu uvázat jeden nedávno uvolněný uzlík. Jeden z Císařových věrných, zdá se, zradil. Kromě naprosté většiny postav a hrdinů předchozího dílu se vrací též první kaplan Erebus z kapituly Nositelů slova a odhaluje něco ze své skutečné podstaty. Čtenář postupně odhaluje jeho zásadní roli v síti machinací a spiknutí. Příběh je výrazně temnější než první díl. Děj je nezastavitelný a neúprosně směřuje k danému, neodvratnému a milénia naplánovanému cíli, trajektorie je předem připravena, odchylka je nemožná. V podstatné míře se objevuje Chaos, zde v podobě ohavného Pána rozkladu, tatíčka Nurgleho. Síly warpu se projevují v plné nahotě. Moc korupce je nezastavitelná. Zásadní roli pak pochopitelně hraje artefakt z předchozího dílu a chrám Hadí lóže na Davinu. Falešní bohové nastupují a jsou připraveni změnit osud celé galaxie. Vedle událostí na povrchu měsíce probíhají stejně závažné události na palubách lodí flotily – tedy závažné alespoň pro protagonisty předchozího dílu. Samotný konec je již velmi temný a krvavý a neúprosně směřuje k následným událostem galaktického významu. Příběh je velmi čtivý, čtenář nepozná rozdíl vůči předchozímu dílu. Postavy a protagonisté jsou stejně sympatičtí a prochází dalším vývojem navazujícím na ten předchozí, to vše tváří v tvář vzrůstající přítomnosti a moci Chaosu. Vrací se Garviel Loken, Tarik Torgaddon, Mournival, kronikáři a další postavy z předchozího dílu. Scény jsou často epické a ještě častěji téměř smutné. Příběhové linky s Erebusem a rozplétání pavučiny kolem něj, respektive poznávání jeho role, je za mě to nejzábavnější z knihy. Z pohledu událostí jde o jeden z nejdůležitějších dílů celého příběhu. Fandům Warhammeru 40k doporučuji.“... celý text
— thorir

Přejít na knížky autora