Město mezi zelenými kopci - Antologie povídek českých autorů
* antologie
Kdy jindy číst povídky, než v létě? Zvlášť když právě léto je jejich tematickým svorníkem a na svědomí je má smetánka české prózy. Vedle oblíbeného Michala Viewegha, jehož povídka – překvapivě netypická – sbírku otvírá, zde najdeme i texty Aleny Mornštajnové, Pavly Horákové a Ivany Myškové, silné trojice ženských literárních hvězd. Léto je spíš pocitem než pouhým ročním obdobím, je to krajina dětství, toužebného vábení, je to čas, kdy se plní sny. V rozpáleném městě i u moře, v dívčím očekávání i melancholii opouštěné ženy, během revoluce v zahrádkářské kolonii nebo při přepadení banky, tam všude je rozmarné povídkové léto uzamčeno.... celý text
Přidat komentář
Nezlobte se na mne, ale jestli tohle jsou výtvory naší literární smetánky, tak to se nemáme moc čím chlubit... Ale ne, neberte to doslova! Avšak jen jedna povídka stála za to a to ta Miloše Urbana. Jinak zbytek jsem dočetla jen ze zvědavosti, jestli se k té Urbanově alespoň jedna ještě nepřidá... nepřidala...
Krásné letní povídky jak dělané pro letní podvečer se sklenkou vína uprostřed rozkvetlé zahrady. Našla jsem tam všechno od nenáročného letního čtení, přes špetku historie, po nečekanou zápletku, překvapující konec, vtip a cestu ke vnitřní svobodě. Víc jsem si ani nemohla přát.
Myslím, že povídky od Mornštajnové, Goffa a Notaro jsou vcelku povedené. V takovém duchu by se mohla odehrávat celá sbírka. Ale ten zbytek? Za mě rozhodně ne. Stančíka i Urbana mám jako autory ráda, ale jejich povídky mě nijak nenadchly. A ty ostatní spíš hrůza. Různorodost autorů není vždy dobrou stránkou...
Za mě takový průměr. Povídky mě nikterak nenadchly, ač byly psány renomovanými autory. Ani jedna mě neoslovila. Škoda, těšila jsem na víc. :)
Tak tohle je nuda. Žádná z povídek ani o píď nevystupuje nad ostatní a na většinu z nich zapomínám již během čtení. Nedaří se mi to přečíst ani najednou ani po jednotlivé povídce.
Jedna hvězda za pěknou obálku.
S klidem dávám plný počet, potože se nestává často, aby celek působil tak vyrovnaně. Povedená obálka, osvěžení v podobě krátkého úvodu od každého autora je příjemným zpestřením. Vyzdvihla bych Stančíka, Mornštajnovou a Notaro. Fajn jednohubka.
Povídkové antologie mě baví, zvlášť ty české, po podobné Praze Noir bylo i tohle příjemné počtení. Každá povídka v úplně jiném ladění, to je na tom fajn…
Pobavila Pumpa, v typicky stančíkovském duchu, zapátrala jsem po konkrétním obraze Schieleho po přečtení povídky Aleny Mornštajnové, stejně tak mi sedl můj oblíbenec Martin Goffa.
Čtyři plus.
Kromě Viewegha, jenž se, nevím proč, pasoval na znalce dívčích duší a pohnutek, mě pobavili všichni... Schiele potěšil (ač wikipedie přímo řvala), slamerová povídka nadchla, pes na konci potápění mě rozesmál, boj o vodu bavil, detektivka plula očekávaně a od madam Notaro si ráda ještě někdy něco přečtu...
Kromě knih od Aleny Mornštajnové jsem doposud nečetl žádné knihy od autorů povídek, které se nacházejí v této knize. Kniha obsahuje 8 povídek. Před každou povídkou odpovídají autoři na následující otázku: "V jakém literárním či uměleckém díle je pro vás léto nejpevněji uzamčeno?"
Celkově se povídky četly dobře, některé povídky se mi líbily více, jiné povídky byly průměrné a příliš mne neoslovily. Nejvíce se mi líbily tyto povídky: Dívka z města mezi zelenými kopci, Plán B, Bílá laň. Mezi slabší povídky bych zařadil následující: Lenka a spící princ, Pumpa.
Citáty z povídky Dívka z města mezi zelenými kopci:
Už to tak bývá, že když po něčem přestanete toužit, dostanete to.
Lehké čtení nejen na léto, ochutnávka z různých stylů i témat. Volba přečíst si tuto knížku mě nezklamala.
Mám ráda povídky a ráda čtu české autory. Takhle knížka mi nabídla oboje. A některé povídky jsou opravdu velmi zdařilé, žánrově rozmanité. Příjemné čtení na jedno odpoledne.
Moc pěkná povídková kniha na letní den. Výborná Mornštajnová, nezaměnitelný Stančík, klasický Goffa, Urban... Dost slabý Viewegh. A ostatní autoři pro mě noví a mile překvapiví. Doporučuju.
Kdy knihu Město mezi zelenými kopci rozhodně číst
- baví vás krátké příběhy
- zajímáte se o současné české autory
- máte rádi knížky "do kabelky"
Kdy knihu Město mezi zelenými kopci rozhdně nečíst
- nesnášíte léto
- potrpíte si na dlouhé ságy
- čeští autoři jsou vám ukradení
Řada více či méně zdařilých letních miniatur, některé jsou opravdu výstavní a potěší humorem skrytým mezi řádky či originálním nápadem. Top 3: 1. Pumpa Petra Stančíka, 2. Dívka z města mezi zelenými kopci Aleny Mornšajnové, 3. Bílá laň Kláry Notaro.
Příjemné setkání s autory, které jsem dosud nečetla, i s těmi, jejichž rukopis už znám.
Nápad hezký, velmi oceňuji grafickou úpravu a krátké zamyšlení od každého z autorů.
U antologií bývá běžné, že vás některé povídky nadchnou, jiné se vás jen letmo dotknou nebo jdou zcela mimo vás, a ani tato není výjimkou.
Abych byla upřímná, nemyslím si, že by mi tato kniha výrazně uvízla v paměti.
Část díla
- Bílá laň 2018
- Dívka z města mezi zelenými kopci 2018
- Lenka a spící princ 2018
- Pes z Akrotiri 2018
- Plán B 2018
Autorovy další knížky
2009 | Thriller |
2008 | Tichá hrůza |
2020 | Nejkrásnější dárek |
2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
Kniha Město mezi zelenými kopci - Antologie povídek českých autorů je v
Právě čtených | 3x |
Přečtených | 125x |
Čtenářské výzvě | 31x |
Doporučených | 2x |
Knihotéce | 35x |
Chystám se číst | 43x |
Chci si koupit | 1x |
Přiznám se, že českou spisovatelskou scénu moc nesleduji, z autorů jsem znala jen první dvě jména. Občas hodnotím amatérskou povídkovou soutěž a povídky z tohoto sborníku mi nepřišly nějak "lepší". Nejvíc mě zaujaly povídky od A. Morštajnové, M. Urbana a I. Myškové. Poklona Aleně Morštajnové, která mě donutila googlit a hledat kdo je onen malíř a o který obraz se jedná.