Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování přehled
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/230729/bmid_bezbarvy-cukuru-tazaki-a-jeho-leta--cI9-230729.png
4
1117
201
Cukuru Tazaki byl na střední škole jedním z pěti členů party, která ho ze dne na den vyloučila ze svého středu, aniž mu někdo z jeho kamarádů řekl proč. Tazaki utrpěl ztrátou přátel duševní otřes a zabýval se dokonce i myšlenkou na sebevraždu. Dlouhých 16 let poté přiměje přítelkyně Sára Tazakiho, aby vyhledal své bývalé kamarády a získal odpověď na otázku: PROČ? Ani v tomto díle autor své čtenáře nezklame – charakteristický literární styl vytváří výjimečné dílo a čtenáři jsou znovu pohlceni Murakamiho magickým světem…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , OdeonOriginální název:
Šikisai wo motanai Tazaki Cukuru to, kare no džunrei no toši / 色彩を持たない多崎つくると、彼の巡礼の年 , 2013
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (201)
Murakami vypráví příběh o tom, jaké podvědomé vzorce chování vůči druhým lidem zaujímá člověk, který je někým blízkým hluboce zklamán a zraněn, nadto zbaven možnosti proniknout pod příkrov mlčení, a tak ponechán v nevědomosti. Pro mladého člověka třaskavá směs se smrtícím potenciálem. Současně je však podceňována schopnost čtenáře tuto zjevnou souvislost pochopit, a tak se Murakami v určité fázi příběhu uchyluje k naivním a repetitivním návodným dialogům mezi hlavním hrdinou bezbarvým Cukuru a jeho starší (jak jinak) partnerkou (kdo jiný by mu to tak krásně vysvětlil). Cukuru sám sebe vnímá téměř coby antihrdinu, prázdnou formu bez obsahu a bez barvy. A je mi tím nadmíru nesympatický, v 35 se Murakamiho postava chová jako nevyzrálý ňouma, který je veden svou přítelkyní, jež se v této roli chová panovačně a vševědoucně. A ten ňouma poslouchá jak malé děcko. Uvědomuji si ale, že je to japonský román. Hlavní hrdina je mladý Japonec, který má práci svých snů, je finančně zajištěný a samostatný, a přece není schopen navázat plnohodnotný vztah neřkuli založit rodinu. Mladý japonský muž své doby?
Na druhou stranu se mi líbilo mysteriózní intermezzo s klavíristou Midorikavou v roli jakéhosi Chárona, který vnímá lidi skrze jejich barvy... a tak jsem s napětím čekala, jak se vybarví bezbarvý Cukuru. Murakami postavil Cukurovi do cesty několik kritických momentů, objasnění jejichž příčin pohánělo nejen Cukuru v jeho konání, ale i mě ve čtení. Vysvětlení jsou přitom nakonec téměř lakonická. Murakami neopomene (jako obvykle) zakomponovat do roviny mystických prožitků ani sexuální projekce. Murakami umí velmi dobře psát, přece mě některá jeho díla navýsost iritují. Existenciální román o Cukuru Tazakim, jeho 4 přátelích, potažmo japonské společnosti, kde jedinec i v davu vypadá a cítí se sám, sem do určité míry patří taky. Je to nicméně, přese všechny tyto iritanty, zajímavé čtení. I ten otevřený konec ponechává (japonskému) čtenáři naději.
Kniha mě bavila - byť v této knize takřka chybí Murakamiho surrealistická linka, přesto je příběh kvůli tajemství z minulosti napínavý. Hlavní postava je velmi zajímavá, byť poměrně nepřístupná a čtenář si k ní obtížněji hledá cestu. S průběhem děje jsem byl velmi spokojený, kniha mě bavila, nicméně (a s tím se shoduji s některými komentáři níže) se mi příliš nelíbil konec, který docela pokazil můj dojem z celé knihy. Každopádně si cením doslovu, který spoustu věcí vysvětlil. Po dočtení musím nicméně uznat, že toto je jedna z těch horších knih autora.
Související novinky (1)
Připravované knižní novinky (9. - 15. 3.)
08.03.2015
Citáty z knihy (3)
„Ať už skryješ své vzpomínky sebelíp a potopíš je sebehloub, historii, která se s nimi pojí, vymazat nikdy nesvedeš. Aspoň tohle by sis měl zapamatovat. Historie se nedá mazat ani přepisovat. To by totiž bylo stejné jako zabíjet sebe sama.“
„Celé léto po návratu do Tokia ho ovládal podivný pocit, jako by se od základů měnila celá jeho fyzická konstituce. Důvěrně známé věci se mu najednou jevily v docela jiných barvách, jako by byly překryté jakýmsi zvláštním filtrem. Slyšel, co do té doby jaktěživ nezaslechl, nemohl zaslechnout, co do té chvíle docela určitě slýchával. Kdykoli se zkusil pohnout, shledal, že je najednou hrozně neohrabaný. Jako by se kolem něj neustále měnila gravitace. Pět měsíců poté, co se vrátil zpátky do Tokia, prožil Cukuru přímo u bran smrti. Vybudoval si maličký prostor na kraji bezedné temné díry a v tomhle prostoru pak žil svůj osamělý život. V neustálém nebezpečí, že stačí, aby se ve spaní jen trochu převalil, a poletí rovnou do propasti prázdnoty. Nepociťoval ale ani ten nejmenší strach. Jenom si celou dobu říkal, jak by takový pád byl vlastně směšně snadný. Všude kolem, kam jen oko pohlédlo, rozkládala se jenom zoufalá kamenitá poušť. Bez jediné kapky vody, bez jediné travičky. Bezbarvá a bez pořádného světla, které by stálo za řeč. Nesvítilo tu slunce, nezářil měsíc ani hvězdy. Nejspíš tu neexistoval ani žádný směr. Jen se tu v pravidelných intervalech střídalo tajemné šero s bezednou temnotou. Stál tu na nejzazší hranici všeho vědomí. Zároveň to ovšem bylo i místo hojnosti. V hodinách, kdy vládlo šero, sem přilétali ptáci se zobáky ostrými jako nabroušené čepele a nelítostně mu klovali maso z těla. Když ale pokryla zemi tma a ptáci se kamsi vytratili, místo mu vyklovaný prázdný prostor pokaždé tichounce zaplnilo novou tkání.“
„Já dost možná jsem úplně prázdný člověk bez jakéhokoli obsahu, říkává si. Jenomže snad právě proto, že nemám žádný obsah, se zřejmě našli i lidé, co ve mně shledali útočiště. Tak jako si samotářští noční ptáci hledají bezpečný úkryt k dennímu odpočinku někde v neobývaném podkroví. Zřejmě se jim totiž právě ten prázdný, zšeřelý a do ticha ponořený prostor velice zalíbil. V tom případě by měl být Cukuru za svou vnitřní prázdnotu naopak spíš vděčný.“
Kniha Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování v seznamech
| v Právě čtených | 20x |
| v Přečtených | 1 594x |
| ve Čtenářské výzvě | 280x |
| v Doporučených | 74x |
| v Knihotéce | 432x |
| v Chystám se číst | 305x |
| v Chci si koupit | 65x |
| v dalších seznamech | 13x |
Štítky knihy
přátelství Japonsko japonská literatura psychologické romány samota melancholie hledáni sama sebe
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Cukuru mně hodně bavil. Jen tak na něj nezapomenu. Po Honu na ovci, která je super bláznivá, až teď u této knihy chápu tu oblíbenost Murakamiho. Kniha ve mně probudila navíc velkou chuť navštívit Tokio.