Zralé ženy

recenze

Přerostlá lolitka (2018) / Maru.Maruska
Zralé ženy
Už je to poměrně dlouho, co jsem měla v ruce nějakou povídkovou knížku. Takže jsem moc ráda, že se ke mně nyní dostala Přerostlá lolitka od Inny Rottové. Je jasné, že jakmile uslyšíte název tohoto díla, okamžitě si vybavíte Lolitu od Nabokova. A protože Lolita je pro mě klasika, kterou jsem četla několikrát, byla jsem moc zvědavá, jak se autorka popasovala s narážkou na tuto proslulou postavu. Doufala jsem, že to není žádná náhoda...

Na Lolitu odkazuje hned první povídka, podle které je pojmenována celá kniha. Lolita, světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše. El-ó-el-í-té-á. A přesně takový typ hrdinky v ní najdete. Jde o mladou dívku, za kterou se otáčí řada mužů. Vzbuzuje v nich jakousi sexuální touhu, která by nikdy neměla být uspokojena. Lolitky sice mohou působit jako zralé ženy, ale přesto v nich je něco dětsky drzého a nejistě pubertálně naivního. Takové dívky velmi rády provokují. Jsou výjimečně hezké, přirozeně sexy, nekonvenční a roztomilé. Rozkošné puberťačky. A ještě jedna věc: ostatní ženy a dívky je obvykle nemohou vystát. Může za to žárlivost. Ale muži...

Občas zkrátka mužské tělo reaguje proti rozumu.

Postavení výše popsaných dívek je poměrně komplikované. Každá mince má totiž dvě strany: některé takové dívky musí neustále čelit různým narážkám, návrhům, pohledům, což je obtěžuje. Pak jsou však i takové, které dokáží využít (či spíše zneužít) situaci. A víte co? Opravdu mě fascinovalo, jací muži takovýmhle dívkám dokáží naletět. Co všechno jsou schopni obětovat a čeho všeho se bez mrknutí oka vzdají. Musím říct, že právě tato úvodní povídka ve mně rozvířila nejvíc emocí. Některé hlavní hrdiny jsem nechápala, jiné litovala...

To ale rozhodně není všechno, co autorka ve svém díle nabízí. Najdete zde dalších šest povídek, ve kterých např. odhalíte tajemství jednoho nevyžádaného balíčku; zjistíte největší slabinu postaršího muž; poučíte se, co vše může způsobit jedna malá lež; dozvíte se o strastech a neřestech lásky v každém věku; přesvědčíte se o tom, že náhody jsou běžnou součástí našich životů a na závěr uvidíte, že pravá láska i hory přenáší (právě poslední povídka je dokonalým zakončením celé knihy, společně s první se mi tyto dvě líbily nejvíce).

Všechny povídky mají něco společného: hlavní hrdinky jsou ženy, které už mají leccos za sebou. Ale pozor! Padesátka, šedesátka ba ani osmdesátka přece není žádný věk! Uvidíte, že i tyto vyzrálé ženy řeší stále se opakující problémy. Občas je prostě jedno, jestli je vám třicet nebo šedesát. Toto pojetí hlavních postav je mi velmi sympatické.

Na závěr chválím krásně zpracovanou obálku. Skvěle vystihuje obsah díla, protože přece jen jsou všechny povídky o lásce. O lásce, která kvete v každém věku v jakékoli podobě.

Komentáře (0)

kniha Přerostlá lolitka recenze