Zlo číhá na horách

recenze

Zase jedna knížka, která se mi dostala do ruky tak trochu náhodou. Půjčila jsem si ji jako oddechovku na dovolenou. Bylo to mé první „přímé“ setkání s touto autorkou detektivek a nebylo marné.
Úvod (poměrně rozsáhlý) mě poněkud zaskočil. Až jsem váhala, zda nemám nějak špatně nastavené očekávání. Předpokládala jsem krimipříběh, a ejhle, ono se to tvářilo jako vesnické melodrama. Introdukce to byla skutečně zodpovědně pojatá, s důkladností až puntičkářskou. V okamžiku, kdy už jsem zívala nudou a uvažovala o odložení knihy, začala se klubat zločinná zápletka a s ní role pro detektiva Bergmana. Tu pochopitelně líčit nebudu. Snad jen zmíním, že se lze těšit na nějaké ty vraždy, konkrétně realitních makléřek. Postupně se budou hezky klubat souvislosti … no prostě fabule je dobře vygradovaná a zpočátku suché vyprávění nabírá víc a víc na napínavosti.
Příběh rozhodně není žádné šablonovité krimi, byť určitým aspektům svého žánru pochopitelně neunikne (to ani nelze). Z druhého plánu silně vyvěrá závan environmentální zodpovědnosti, což je sice poněkud módní záležitost, ovšem to jí nic neubírá na důležitosti. Ostatně, právě kolem vztahu k přírodě a její ochraně (nebo naopak ničení) se roztočí zločinná linie románu.
A tak čtenář sleduje, jak ho autorka zaplétá do života beskydské dědiny, která se pokouší zachovat si tradiční ráz navzdory tomu, co nazýváme moderní dobou. Že to je marná snaha, snad ani nemusím zdůrazňovat. Podobný námět se v současné próze objevuje hojně. Aby ne, vždyť je nesmírně chytlavý, hlavně pro člověka uštvaného společností, která pulsuje čím dál zběsilejší rychlostí. Někdy se mi zdá, že svými životy letíme jako tryskáčem. Idylický obrázek horské krajiny, opepřené kouzlem roubených chalup, kde nikdo nikam nechvátá, je v takovém kontrastu rajskou hudbou.
Román se odehrává v drsném horském prostředí. Vzdáleně evokuje určitou provázanost s duchem severské krimi, ovšem v českém (resp. moravském) pojetí. Mám-li být upřímná, raději sáhnu třeba zrovna po Klevisové než po nějakém Nesbovi. Přece jen je mi o hodně bližší.
Dobře, pojďme na shrnutí.
Plusy: chytře vystavěná konstrukce, vypravěčský um, pěkně umotaná zápletka, gradující děj.
Mínusy: přece jen rozvláčná introdukce. Méně trpělivý čtenář by už knihu možná odložil.
Suma sumárum: na dovolenou je tato kniha jako dělaná, ale prvních sto stránek doporučuji odkroutit ještě doma.

Recenze je uvedena též na mém blogu cleoxandrablog.mozello.cz/blog

Komentáře (0)