Ze života píseckých kriminalistů

recenze

Jak říká můj manžel, mám s ním klidný život už skoro padesát let, a tak vyhledávám detektivky, thrillery a horory, abych měla trochu adrenalinu a napětí. A mně nezbývá než mu dát za pravdu. V manželství jsem spokojena a napínavou literaturu čtu opravdu moc ráda. V uplynulých dnech mi dělala společníka Kriminálka v ofsajdu od Ladislava Berana. Jelikož jsem od tohoto autora přečetla již několik knih, například Rakev bez nebožtíka, Námluvy se zločinem, I staré dámy umí vraždit, věděla jsem, do „čeho jdu“.Knihu tvoří devatenáct povídek odehrávajících se v Písku a v jeho blízkém okolí. Můžeme z toho usuzovat, že Ladislav Beran je patriot srdcem i duší. Narodil se v roce 1945 v Písku, pak působil v Moravské Třebové, Táboře, ale nyní žije a tvoří v Písku. Povídky se odehrávají v Písku a okolí, kriminalisté jsou z Písku …V povídkách se setkáváme s kapitánem Karasem, poručíky Lojdou, Starostou, Studničkou či Machem. Tito tak trochu boří moji představu o profesionálních poldech, protože mají svoje „muchy“. Nedisponují ani zrovna bystrými úsudky a k vyřešení některých případů jim pomohou lidé z galerky respektive informace od těchto lidí.
Poručíci se nijak netrápí tím, že nesplnili zdárně úkol, například že byli neúspěšní v identifikaci člověka, a klidně si v pracovní dobu zahrají šachy. Takovou pracovní náplň si u profesionálů určitě nepředstavuji. Protože nejsem polda, nedokážu posoudit, jaká je realita, ale pevně doufám, že se kriminalisté v reálném životě věnují ve službě práci a ne šachům nebo jiným volnočasovým aktivitám.
Jinak písečtí poručíci jsou docela i štamgasti, v hospodě mají totiž svůj stůl.
Z hlediska vyjadřování se v knize objevují také sprostá slova, která se používají v dnešní době a jsou obecně známá. Pak narážíme na obraty typu „kriminálka vaří z vody“, „nula od nuly pošla“. A také rady typu, že koně se má člověk bát zezadu, berana zepředu a vola ze všech stran.
V jedné z povídek je rovněž zřejmá změna posuzování prostituce před sametovou revolucí a po ní. Vilma řečená Pulina byla ve výkonu trestu za příživnictví ve formě prostituce a na základě Havlovy amnestie propuštěna a následně se stala podnikatelkou v oblasti erotických služeb. Delikventské jednání se změnilo na podnikatelskou činnost.
Dále mě zaujalo, jak kapitán Karas ohraničuje skupinu možných zločinců. Když zločinec není cikán, a mluví česky, je to Čech. V případě špatného jazyka by se jednalo o Ukrajince, takže z cizinců pokládá kapitán Karas za možné pachatele zločinu toliko Ukrajince.
„No, nebudeme z toho dělat pohřeb, pánové. Byly horší případy a dostali jsme se z toho. Obejděte, chlapi, ty svý ovečky v galerce, jestli by jim popis těch dvou něco neřek. Oba mluvili česky, takže můžem Ukrajince vyloučit, cikáni to nebyli, tak by se ty dva volové měli najít,“ pravil Karas, začal si nandávat půlčíka startky do cigáršpičky, a jen co si zapálil, tak pokračoval.“

Při čtení Kriminálky v ofsajdu jsem se sice neklepala strachem, ale i tak to bylo zajímavé počtení a jsem ráda, že si mohu přidat do evidence další přečtenou knihu od Ladislava Berana.

Komentáře (0)