Pařba po našem

recenze

Kdyby mi někdo ukázal knihu Teorie bečky s podtitulem Jak uspořádat dobrou pařbu od Jiřího Klusáčka, asi bych zprvu nevěřila tomu, že ji vydalo nakladatelství MOBA. Tato kniha tak nějak vybočuje z historického či kriminálního žánru nebo ženského čtení, na které jsem u nakladatelství MOBA zvyklá. Toto je trochu jiný šálek, ale ráda si ho vychutnám, zejména nyní v covidní době, kdy se řeší sociální distancování a zavírají a omezují se provozní doby barů atd. a obyčejných radostí je v životě poskrovnu.
Mám-li ohodnotit sama sebe, k alkoholu mám zdravý vztah. Dávám si sem tam slivovičku po kalíšku na spálení červa a nyní též neviditelného koronaviru, a daří se mi zdravotně dobře. Stejně postupuje i můj manžel a jako senioři jsme oba aktivní, vitální a zdraví.
Protože máme početnou rodinu a hodně známých, tak máme za sebou i spoustu beček a všelijakých oslav. Máme velké štěstí, neboť máme chalupu na samotě na pasekách a zde nikoho nerušíme. Můžeme pařit uvnitř i venku, podle libosti.
Knihu Teorie bečky mohu posoudit jako zralá žena na základě dosavadní empirie. Musím podotknout, že místy mi kniha připadala jako diplomová práce na téma bečky. Obrázky, které kniha obsahuje, jsou vtipné a některé použité fotografie jakoby byly pořízeny u nás doma.
Kniha obsahuje dialogy, které zahrnují mimo jiné výrazové prostředky, jež zrovna nejsou z oblasti spisovné češtiny. S tím nemám problém, taková mluva patří k životu a tento prvek odpovídá reálu.
V knize jsem našla spojení „rouška tmy“ a napadlo mě, že v dnešní covidní době bez jasného konce by se hodil update díla s použitím roušky jako ochrany nosu a úst při konání bečky.
Horní hranice účastníků bečky podle autora neexistuje, a tak si říkám, co nynější omezení skupin? Nová kniha a už přece jen pomalu zastaralá kvůli aktuálnímu vývoji.
Zaujal mě výraz „pič“, což jsou v principu všichni, kdo na bečce konzumují pivo. Díky jmenování funkcí na bečce jsem si uvědomila, že v rámci našich rodinných beček zastává většinu rolí můj manžel. Vystupuje zpravidla jako pořadatel, domácí, zásobovač, řidič a technik bečky. Já jsem kronikář, protože si i následující ráno pamatuji, co se dělo předchozí noc.
Abychom se úplně „nezcvokli“ z covidu, potřebujeme se odreagovat. Když už není nálada a možnosti pařit reálně, je fajn si to aspoň představovat u knihy a v duchu si plánovat velkou mega-bečku, až covid skončí. Bečky jsou společenský a kulturní fenomén, spjatý s naším prostředím a díky za to.

Komentáře (0)