Když máma řídí život své dcery

recenze

Zdání a manžel vždycky klamou (2021) / AnickaZv
Zdání a manžel vždycky klamou

Na spisovatelce Aleně Jakoubkové, která je prakticky mojí vrstevnicí – já jsem o čtyři roky starší než-li ona, oceňuji volbu názvů jejich knih, jež jsou originální a nápadité. Místo jednoduchých názvů paní Jakoubková používá v názvech knih zpravidla spojení více slov, doslova výroky, jako třeba:
Hledám manžela … děti vítány
Ideální manžel z nebe nespadne
Kam čert nemůže … nastrčí manžela.
Pro mě jednoznačně plus bod při koupi knižního titulu a mám to na paní Jakoubkové ráda, poněvadž se tímto odlišuje od jiných autorů a je to pro ni charakteristické.
Novinka nakladatelství MOBA, která se mi dostala do rukou, má název „Zdání a manžel vždycky klamou“. Takový název knihy je už výzvou k přečtení, a přesně to jsem učinila, a příběh hrdinky Stelly přečetla doslova jedním dechem.
Já sama jsem porodila pět dětí, výhradně syny. Nechávala jsem jim „prostor k dýchání“, tedy k samostatnému rozhodování, a nikdy jsem jim nenutila můj názor. Já sice řeknu můj názor, poradím, ale můj názor za žádných okolností nevnucuji.
I když jsem byla a stále jsem hrdá matka dnes již dospělých synů, přála jsem si mít dceru jako je Stella. Toužila jsem po tom mít holčičku, pěkně ji šatit a česat a vést s ní „babské řeči“, ale asi mi to nebylo přáno na rozdíl od matky Stelly, s níž se naprosto nemohu ztotožnit, co se týká výchovy její dcery.
Na rovinu uvádím, že bych nikdy nechtěla být jako Stellina matka. Z mého pohledu matky s bohatou životní zkušeností se mi jeví tendence ovlivňovat profesní i soukromý život Stelly jako nezdravá, skoro patologická.
Například bránit dospělé dceři ve vztahu s mužem, který je na dobré úrovni, to u mě nenachází porozumění.
Taktéž svévolné rozhodování o profesním zaměření vlastního dítěte – Stellina matka sama rozhodla, aniž by to prokonzultovala se Stellou, že Stella bude topmodelkou, byť ona chtěla studovat veterinu po vzoru svého táty a jít na toto studium s kamarádkou Annou.
Zde je také zajímavý bod, a sice že děti chtějí studovat takové školy, kam se hlásí jejich kamarádi. Toto jsem nedávno řešila s jedním z mých známých, jehož obě děti si volí školy podle toho, kam se hlásí jejich kamarádi a on jako otec s tím nesouhlasí, aby si děti vybíraly školy podle svých kamarádů. Vždyť dítě si přece může na nové škole nové přátele a není nutno držet se stávajících.
Co mě též zarazilo na matce Stelly, je, že podle postavení rodičů určuje, zda je daná kamarádka pro Stellu vhodná nebo ne.
Nikdy bych si nedovolila posuzovat kamarády mých dětí podle jejich rodičů, to je jednoznačně odsouzeníhodné. Žádné dítě si nevybírá, do jaké rodiny se narodí, a i z obyčejných poměrů může vyrůst šikovné dítě, které může předčit dítě z takzvané „lepší rodiny“.
Stellina matka má značné osobnostní nedostatky, které vyplývají z jednotlivých situací, a je fajn, že se to snaží usměrňovat její manžel, tedy Stellin otec.
Čekala jsem, jak dlouho Stella vydrží nechat si řídit život matkou, a vychutnala jsem si dialog, jak se Stella matce vzepřela. To pokládám za moment Stellina vyzrání v dospělého jedince.
Na Stelle oceňuji, že coby úspěšná modelka zůstala věrná svému příteli Pavlovi, třebaže se o ni ucházelo mnoho zájemců i z lepší společnosti.
Závěrem mohu konstatovat, že kniha „Zdání a manžel vždycky klamou“ je optimální četba pro ženy, které už jsou podobně jako já unaveny stále se valícími špatnými a ještě horšími novinkami o pandemii. Tato novinka je příjemná forma odreagování se od reality, jež se navíc velmi lehce čte. Dávám plný počet bodů a děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku. Domnívám se, že by to mohla být povinná četba pro matky, které mají tendenci až patologicky zasahovat do osudu svých dětí.

Komentáře (0)

Přidat komentář