Vzdorující královna aneb Keira něco vydrží

recenze

Líbí se vám postavy na obálce? Jaké obálky preferujete?

Druhý díl série Mount trilogy. Asi si pamatujete, že z prvního dílu (Nemilosrdný král) jsem nebyla kdo ví jak nadšená. Tady se ale příběh stočí trošku jiným (za mě lepším) směrem…

Knize rozhodně můžu vytknout to, jak je šíleně krátká. Sakra, 240 stránek? To je mučení! Obzvláště, vezmeme-li v úvahu ten šílený cliffhanger na konci! Úplně chápu proč to tak je. Autorka nás napíná jako strunu. Můžu vám říct, že jsem si hodně oddechla, když mi kamaradka řekla, že poslední díl vyjde už v červnu. Ivet mi i doporučila první díl a já jí za to moc děkuji.
Lachlan (to jméno stále moc nemusím) a Keira se oba posouvají ve vývoji a uvědomují si věci, kterým by dřív ani nevěřili. Moc se mi líbilo, jakým směrem se kniha vydala, ale nebudu vám nic spoilerovat. Moc mě zajímají i příběhy Mountových poskoků. Hlavně V. a G. Chci o nich a dokonce i o Mountovi vědět ještě víc.
Na konci prvního dílu jsme měli taky obrovský cliffhanger a nějak si nejsem úplně jistá, jestli ho Mount tak docela vyřešil. Něco mi říká, že se s ním ještě v posledním díle potkáme. A jestli ne, tak to bylo moc jednoduché.

Obálka a grafika: Obálky k sobě ladí a to se mi líbí. Kniha je, stejně jako první díl, hodně tmavá a temná – vypadá to dobře, ale vyfoťte to… Korunka u každé kapitoly je povedený detail.

Verdikt: Celkově tedy musím říct, že je to pecka a na trojku se doslova třesu. Jestli jste po prvním dílu trilogii dali k ledu, tak doporučuji to ještě zvážit.

Komentáře (0)